‚Jako likvidační komise v 50. letech.’ VŠE se pře s Univerzitou Karlovou kvůli pracím profesora Kováře
- Před více než rokem Etická komise Filozofické fakulty Univerzity Karlovy rozhodla, že profesor Martin Kovář opisoval v několika svých textech. Učitel ještě předtím skončil na postu prorektora a ze školy odešel.
- Na začátku letošního května ale do kauzy vstoupila další etická komise, tentokrát z Vysoké školy ekonomické, kde Kovář stále učí. Ta ve 88stránkové zprávě uvedla, že stanoviska komisí nejstarší české univerzity „jsou nicotná”.
- Filozofická fakulta Univerzity Karlovy se v pátek proti závěrům VŠE ohradila. „Jde o naprosté zpochybnění naší kompetence a naší morální integrity,” řekla serveru iROZHLAS.cz členka Etické komise Filozofické fakulty UK Olga Lomová.
Pro připomenutí: Martin Kovář dříve působil na Univerzitě Karlově, v roce 2018 ale tři tamní doktorandi upozornili, že zřejmě opisuje.
Tehdejší prorektor z univerzity odešel a Etická komise Filozofické fakulty UK posléze na základě šetření uvedla, že se v několika svých textech skutečně dopustil plagiátorství.
‚Syntetická monografie‘
To ovšem nyní Etická komise Národohospodářské fakulty VŠE zpochybňuje. Kovářovo dílo považuje za „syntetickou monografii“, ve které opakovaně cituje britského historika Barryho Cowarda a „jako zdroj ho nezakrývá“.
Bývalý prorektor Kovář se dopustil plagiátorství, potvrdila etická komise Univerzity Karlovy
Číst článek
Sám Kovář se s usnesením VŠE ztotožňuje. „Závěry Etické komise NF VŠE pro mě znamenají, že existuje instituce, kde bylo možné můj případ objektivně a nezaujatě posoudit,“ reagoval na dotaz serveru iROZHLAS.cz. Dodal, že je přesvědčen o tom, že zpráva VŠE dokazuje jeho nevinu.
Zpráva zpravodaje VŠE ale kromě obhajoby Kováře zároveň zpochybňuje důvěryhodnost etické komise filozofické fakulty a jejích členů.
„Etická komise FF UK v době svého rozhodování o etické věci prof. Kováře neexistovala (zůstává otázkou, zdali kdy vůbec existovala) a její stanovisko je nicotný, neexistující akt (tzv. paakt), který, pokud vyvolává nějaké účinky, tak v rovině osobní odpovědnosti ‚členů’ této ‚Etické komise FF UK’, případně vedení FF UK,“ píše se například ve zprávě.
‚Jako likvidační komise‘
V jednom z dokumentů, které VŠE k případu uveřejnila, předseda etické komise docent Miroslav Ševčík slovně napadá profesorku Olgu Lomovou, která je členkou Akademického senátu Filozofické fakulty UK i tamní etické komise.
„Obzvláště vystoupení prof. Lomové a neodborný postup EK FF UK se dá ve svých důsledcích srovnávat s tím, co dělaly v rámci politických procesů v 50. letech různé likvidační komise, a zvláště se dá srovnat s prací prověrkových komisí v komunistické éře 70. let, kdy profesně i lidsky tyto skupiny likvidovaly své odpůrce,“ prohlásil podle zápisu ze zasedání.
S tím souhlasí i tiskový tajemník Národohospodářské fakulty VŠE Daniel Váňa. „Z mého pohledu pan docent Ševčík pouze popsal realitu,“ napsal redakci.
‚Nemáme důvod nic měnit’
„Nevím, proč jsem tam explicitně jmenovaná. Nejsem ani předsedkyně,“ okomentovala vyjádření pro iROZHLAS.cz sinoložka Lomová. „Jde o naprosté zpochybnění naší kompetence a naší morální integrity. Ty závěry naprosto dehonestují obě etické komise i Univerzitu Karlovu. Dál se k tomu nechci vyjadřovat, zvažujeme další kroky,“ dodala.
Za závěry z února 2019 stojí. „Naše komise jednala kolektivně a velmi pečlivě prostudovávala materiály a vytvářela vlastní expertní analýzy,“ popsala Lomová.
Podobně reagoval na webových stránkách fakulty i její děkan Michal Pullman. „Vedení Filozofické fakulty UK své definitivní stanovisko k případu plagiátorství prof. Martina Kováře zveřejnilo 14. 2. 2019 a nemá důvod na něm nic měnit,“ napsal. „Vedení Filozofické fakulty UK považuje výroky na adresu naší fakulty a členů naší akademické obce, které jsou v materiálech na webu NF VŠE obsaženy, za velmi urážlivé a zváží další kroky včetně právních,“ doplnil.
Konkrétněji se ale nikdo z Univerzity Karlovy zatím nechtěl vyjadřovat. „Nad rámec toho, co jsme zveřejnili, nemůžu nic říct,“ řekla redakci mluvčí filozofické fakulty Zuzana Válková. Podotkla ale, že vedení fakulty se dokumentem, které vydala Vysoká škola ekonomická, „intenzivně“ zabývá.
Národohospodářská fakulta VŠE trvá na tom, že s původními závěry Univerzita Karlovy nelze souhlasit. „V materiálech nic urážlivého není,“ dodal pro iROZHLAS.cz tiskový tajemník Národohospodářské fakulty VŠE Daniel Váňa.
Tři texty
Podle doktorandů, kteří na možné plagiátorství upozornili, Kovář opisoval nejméně ve třech svých textech, a to v knihách Anglie posledních Stuartovců (1998) a Stuartovská Anglie (2002) a v článku Jakub I. Stuart (2017).
Domněnky následně Etická komise Filozofické fakulty UK potvrdila. „Dostali jsme tehdy podnět a dělali jsme si vlastní nezávislé analýzy, které ho měly potvrdit, nebo vyvrátit. Je to regulérní analýza těch zdrojových a výsledných textů,“ připomněla sinoložka Lomová.
Ta možnost není zakotvená v zákoně, říká Gerloch o odebírání titulů bývalého prorektora Kováře
Číst článek
Podobně bylo vyústění šetření formulované i v závěrečné zprávě, s níž korespondovaly čtyři posudky zahraničních expertů.
Právě ty ale zpráva dokument VŠE napadá. Tvrdí, že se Univerzita Karlova „dopustila hrubé dezinterpretace těchto posudků“ a „vyvolává dojem, že zahraniční experti posuzovali všechna díla, ačkoliv tomu tak není“.
Tajemník Váňa považuje za největší slabiny šetření „vědomé manipulace s texty, účelové selekce posudků, zastírání vazeb zpracovatelů posudků na UK a FF UK, dezinterpretaci posudků a pochybné datace posudku prof. Winklera, který byl podle zprávy EK FF UK doručen 4. února 2019 a datován až 5. února 2019“.
A jak si vysvětlujete rozpor v usneseních samotný Kovář? „Etická komise NF VŠE na rozdíl o EK FF UK postupovala nezaujatě, objektivně a vyčlenila si na celou záležitost dostatek času,“ napsal.
Posudky českých historiků
Posudky, které s názory Univerzity Karlovy nesouhlasily, se objevily už před dvěma roky. Na žádost rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy je vypracovali dva významní čeští historici, Robert Kvaček a Jaroslav Pánek.
Pánek například uvádí, že shoda mezi Cowardem a Kovářem je jen přibližná a týká se z velké části faktografie. I Kvaček upozornil, že jednotlivé pasáže nejsou identické. Zároveň se odvolával na to, že Kováře zná z mladí a mohl tak sledovat jeho profesní a odborný růst.
Podle etické komise filozofické fakulty ale Kvaček nepředložil konkrétní argumenty. Nesouhlasil ani s názory historika Pánka. „U Kováře je však značná shoda při výběru stejných údajů a motivů jako u Cowarda, a to nejen u základních faktů, ale také u epizod anekdotického charakteru,“ píše se o jeho posudku v příloze závěrečné zprávy.
Právě s názory historiků se nyní ztotožňuje i VŠE: „Etická komise NF VŠE považuje tyto posudky za relevantní, a to nejen s ohledem na renomé obou autorů jako historiků, ale též s ohledem na jejich znalost dobového a oborově relevantního akademického prostředí, včetně metod, způsobů a standardů publikační činnosti.“
