KSČM chce ve své verzi normy lidem umožnit mimo jiné odvolávat prezidenta a hlasovat o vystoupení z NATO či Evropské unii nebo také o zákonech. Právě možnost hlasování o NATO či EU, ale také nízký počet podpisů nutný pro vyvolání referenda, vedl vládu k jejímu negativnímu stanovisku, uvedl Brabec.

Ministerstva návrhu v podkladech pro ministry vytýkala nedostatečné vymezení předmětu referenda. „V návrhu chybí stanovení kvóra pro platnost rozhodnutí v hlasování, jak je uplatňováno např. v případě krajského či místního referenda. Pouhá nadpoloviční většina zúčastněných hlasujících se jeví nedostatečná k zajištění legitimity,“ uvedlo například ministerstvo vnitra.

Ministerstvo zahraničí namítalo, že „o složitých otázkách vnitřní i zahraniční politiky rozhodují zvolení zástupci, kteří mají z titulu svých funkcí řadu odborníků schopných posoudit a obhájit kupříkladu zahraničněpolitické zájmy České republiky“.

O vyhlášení referenda by mohla podle návrhu KSČM požádat vláda, nejméně 101 poslanců nebo 41 senátorů a lidé na základě petice s nejméně 100 000 podpisy. Ministerstva to označila za nízký počet a málo reprezentativní vzorek. „Pouhých 100 000 je podle vlády málo,“ řekl ve středu novinářům Brabec.

Třetí návrh

Komunistický návrh je v pořadí třetí předloženou úpravou všelidového hlasování. Poslanci se už začali zabývat předlohou SPD Tomia Okamury, která se svými parametry komunistické normě blíží. Přísnější pravidla všelidového hlasování předpokládá ústavní návrh ČSSD. „Jsme připraveni o tom diskutovat v rámci sněmovny, nejblíže představě vlády je návrh, který byl předložen kolegy ze sociální demokracie,“ řekl Brabec.

Místopředseda ANO nemá obavy, že by negativní stanovisko mohlo ohrozit vyjednávání o kabinetu s ČSSD, který by měla podpořit KSČM. „O problematice jsme v posledních týdnech s KSČM velmi široce mluvili, kolegové ví, že máme poměrně diametrálně odlišná stanoviska na některé parametry,“ řekl.

Lidé by podle představ poslanců KSČM nemohli v referendu rozhodovat například o základních právech a svobodách, o daních, odvodech a státním rozpočtu, o výkonu soudní moci a o závazcích, které pro Česko vyplývají z mezinárodního práva. Přípustnost otázky by mohl posuzovat Ústavní soud. Referendum by vyhlašoval prezident, přičemž by se mohl za určitých okolností rozhodnout, že jej nevyhlásí.

Prezident by ale naopak musel všelidové hlasování vypsat podle předlohy při přijímání nebo změně Ústavy a ústavního zákona, při ratifikaci mezinárodní smlouvy, která by převáděla národní pravomoci, při přijetí eura a při vystoupení Česka z Evropské unie. Učinil by tak i bez návrhu, a to poté, co by dostal příslušnou normu k podpisu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít