Krizi ve zdravotnictví po 1. březnu pomůže řešit i armáda
Na řešení krize ve zdravotnictví by se po 1. březnu mohla podílet i armáda. Takové řešení zaznělo na jednání členů Bezpečnostní rady státu s hejtmany. Společně začali chystat krizový scénář pro případ, že by protestující lékaři nestáhli své výpovědi a z práce ke konci února odešli.
Členové Bezpečnostní rady státu jednali s hejtmany o tom, jak zajistit péči o pacienty bez lékařů, kteří chtějí v březnu odejít. Nepočítají tedy s tím, že by se odbory a ministerstvo zdravotnictví ještě na něčem domluvili.
O situaci ve zdravotnictví mluvili v Ozvěnách dne ministr obrany Alexander Vondra a hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas
Podle premiéra Petra Nečase (ODS) stát počítá i s nasazením vojenských kapacit, pokud si to okolnosti vyžádají.
„Budeme mít zvláštní jednání pana ministra zdravotnictví a pana ministra obrany za mé účasti, kde se budeme bavit i o nasazení především technických vojenských kapacit pro řešení této situace,“ uvedl po jednání Nečas.
Ministr obrany Alexander Vondra (ODS) ve vysílání Radiožurnálu upřesnil, že armáda má čtyři vlastní vojenské nemocnice, které mohou při zajištění akutní péče vypomoci, využít by se daly i její sanitky či vrtulníky.
„Tyto součásti vojenského zdravotnictví se samozřejmě nezúčastní protestů, a přesto, že nejenom nežádají vyšší platy, ale dokonce v rámci snižování platů ve státní správě mají o něco méně, tak jsou tito lékaři jako vojáci z povolání připraveni být plně nasazeni. Je evidentní, že my nemůžeme v tomto smyslu nahradit výpadek, ale jsme připraveni pomoci,“ řekl Vondra.
Jednalo se také o možném vyhlášení krizového stavu. Ten by ale podle premiéra vyhlašovaly jednotlivé regiony, protože situace není všude stejná.
Hejtmani znovu vyzvali vládu k dohodě s lékaři
Ministr Leoš Heger (TOP 09) dá ředitelům fakultních nemocnic i krajům pokyny, jak postupovat. Pokud by doktoři výpovědi nestáhli, přestaly by podle něj nemocnice od konce února přijímat pacienty, u nichž je možné zákroky odložit, a zdravotníci by se přemístili tam, kde by byl pracovníků nedostatek.
Šéf asociace krajů a jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD) ale řekl, že jakýkoliv jiný scénář než dohoda vlády s lékaři je pro pacienty rizikem. Vláda by se s nimi proto podle něj měla dohodnout. Zároveň vyzval lékaře ke stažení výpovědí.
„Jakmile by 1. března lékaři skutečně nepřišli do práce, tak každým dalším dnem se míra rizika bude zvyšovat. Řešení nějakých krizových scénářů je řešení na omezenou dobu několika málo týdnů,“ upozornil Hašek ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
Podle Hegera nicméně krajské nemocnice omezený provoz zvládnou. Ministr má navíc podle svých slov signály, že řada nespokojených lékařů se do nemocnic chystá vrátit.
„Běžný prázdninový provoz, kdy nemocnice běží zhruba na 50 procent svého výkonu, je možné udržet dva měsíce. My ale předpokládáme, že ne všichni lékaři, kteří dnes deklarují, že se do nemocnic nevrátí, tento svůj postoj dodrží,“ uvedl Heger.
Členové Bezpečnostní rady státu se budou zdravotnictvím opět zabývat příští týden. Zdravotnictví také bude na programu středeční vlády. "Česká republika bude na krizový scénář připravena," podotkl premiér Nečas.
