Stížností na průběh voleb bude letos víc. Povodně narušily i horkou část kampaně, upozorňuje advokát
Letošní záplavy mohou podle některých hlasů být důvodem pro námitky vůči průběhu krajských a senátních voleb. „Je možné, že se najde více nespokojenců – s argumentem, že voliči třeba vůbec nemohli volit, protože byli vyplaveni nebo ztratili doklady,“ myslí si advokát Ondřej Preuss z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Byl hostem speciálního vysílání Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus.
Myslíte si, že směrem k příslušným soudům přijde tentokrát víc stížností na proběhlé volby, než tomu bylo v minulosti?
Myslím si, že ano. U každých voleb, i když nejsou považovány nějakým způsobem za problémové, tak se vždy stížnosti nebo respektive návrhy na přezkum objeví. Vzhledem k mimořádné situaci v některých regionech si letos dovedu představit, že těch návrhů bude více.
Co by podle vás mohlo být nejčastějším důvodem pro nějakou stížnost nebo žalobu na volby?
Největší zájem na přezkumu mají vždy samotní kandidáti – v tomto případě buď politické strany, které sestavují kandidátky, nebo přímo kandidáti, kteří na jednotlivé mandáty kandidují. Na soud se ale můžou obracet i běžní voliči. Očekával bych, že je možné, že se v těchto volbách z obou skupin najde více nespokojenců – a to právě s argumentem, že voliči třeba vůbec nemohli volit, protože byli vyplaveni nebo ztratili doklady a tak dále.
V těchto postižených regionech mohou kandidáti při těsných výsledcích tvrdit, že kdyby volby proběhly za normálních okolností, tak by třeba do druhého kola postoupili. A nezapomeňme, že u senátních voleb skutečně mnohdy rozhodují třeba desítky hlasů. Tím pádem mohou požadovat, aby soud nařídil opakování hlasování.
Může si někdo stěžovat na to, že nemohl vést kampaň?
To je dobrá připomínka. Často se zapomíná na to, že horká část kampaně byla povodněmi narušena, a to nejenom v regionech, kde se voda přímo zvedla, ale i celostátně. Dovedu si představit, že i to bude jako nějaký podpůrný argument – že tady dochází k určitému zvýhodnění politiků, kteří už funkce zastávají.
5:07
Chápu, že lidé neměli náladu volit. Neznamená to, že by volby byly nezákonné, míní šéf odboru voleb
Číst článek
Jeden kolega to popsal tak, že se objevují v těch goretexových bundách v televizi, v akční roli někoho, kdo tu kalamitu řeší.
Na druhou stranu, hned se přidal i ten opačný argument, že to v očích někoho může být i záporné znamínko – protože to může vypadat, že kalamitu neřešili dostatečně. Ani v tomto případě tak nelze říct, že je to jednoznačné. Pokud se ale skutečně tato má předpověď naplní, soud nám dá odpověď.
Kampaní se už zabýval Ústavní soud, který nezasáhl proti kampani SPD, Trikolory a Hnutí PRO před krajskými volbami, protože k tomu nenašel procesní cestu. První ze série stížností, které koordinovala advokátka Pavla Krejčí, odmítl už na přelomu srpna a září. Soud nicméně připustil, že kampaň některých kandidátů lze vnímat jako „pokleslou“. Je tato klasifikace hodna Ústavního soudu?
Role soudu je v tomto velmi, velmi obtížná. Má před sebou samé špatné možnosti, protože vy kdykoliv zasáhnete do kampaně tak, že byste třeba nějaké její konkrétní projevy dokonce zakázali, tak je to zase důvod pro zpochybnění legitimity voleb ze strany zastánců dané politické strany nebo třeba i části veřejnosti.
Když ale zase soud nezasáhne, může to být kritizováno právě proto, že umožňuje, jak jste citoval „pokleslost“ jednotlivých subjektů. Situace je to velmi těžká, a proto někdy soudy volí tuto cestu, že nezasáhnou formálně, tedy že nezakážou nebo nepenalizují. V odůvodnění se ale snaží aspoň trochu moderovat a varovat před tím, že kdyby se příště něco takového opakovalo, může být přísnější. Není to vždy úplně tento případ, ale používá se.
