Krajské, senátní a obecní volby budou vždy na konci října. Senátoři si také ustálili volební obvody
Krajské, senátní a obecní volby se budou od roku 2026 konat vždy na konci prvního říjnového týdne. Změnu, která má zabránit posouvání termínu těchto voleb směrem k létu, přinese novela ústavy, kterou ve středu schválil Senát. Pro přijetí hlasovalo 68 ze 74 přítomných senátorů. Ústavní novelu ještě dostane k podpisu prezident, na rozdíl od obecných zákonů ji nemůže vetovat.
Důvodem zakotvení pevného termínu regionálních a místních voleb je podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) snaha zabránit tomu, aby se přibližoval k období letních prázdnin a dovolených, což by snižovalo voličskou účast.
Regionální volby se podle dosavadních volebních zákonů musejí konat vždy před uplynutím funkčního období stávajících zastupitelstev a příslušné třetiny členů horní parlamentní komory.
Zatímco například předloni se tak komunální a senátní volby uskutečnily na konci posledního úplného zářijového týdne, o dvě desetiletí dříve se konaly na přelomu října a listopadu.
Volební odvody
Ústavní novela počítá také s tím, že hranice 81 senátních volebních obvodů bude možné změnit zákonem pouze jednou za dvanáct let. Má to podle Rakušana zamezit tomu, aby lidé z obcí kvůli jejich přesunům mezi obvody v důsledku změn počtu obyvatel volili senátory častěji než jednou za šest let, nebo naopak méně často.
Proti se postavila senátorka Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09. Podle ní by tato úprava měla patřit do volebního zákona.
Senát schválil zbraňový zákon. Lékaři budou povinně nahlašovat podezřelé chování držitelů průkazů
Číst článek
Ústavní novela vychází také z požadavku Senátu z roku 2018, aby vláda zajistila větší stálost senátních volebních obvodů.
Horní parlamentní komora v témže roce odmítla vládní návrh, aby se senátní obvody měnily každé dva roky v případě, pokud počet obyvatel v některém volebním obvodu poklesl nebo se zvýšil o patnáct procent oproti průměrnému počtu obyvatel připadajícímu na jeden senátorský mandát. Nejčastěji se to týkalo Prahy, středních Čech a také severní Moravy.
V důsledku častých přesunů obcí mezi volebními obvody docházelo k tomu, že někteří voliči o senátorech nerozhodovali v pravidelném šestiletém volebním cyklu, ale například jednou za deset let, nebo naopak volili častěji. Obyvatelé příhraničních obcí pak touto změnou byli mnohdy přiřazeni i k jinému kraji.
Troje volby za jeden rok. Češi rozhodnou o Senátu, Evropském parlamentu i krajských zastupitelstvech
Číst článek
„Časté změny volebních obvodů měly za následek rovněž to, že senátorům se měnilo v průběhu funkčního období území, kterému se při výkonu mandátu věnovali, a s ním i voličská základna, což v podstatě představovalo zásah do nerušeného výkonu funkce,“ uvedla vláda. Nově by se podle ústavní novely mohly obvody změnit nejdříve v roce 2028.
S ústavní novelou je propojen zákon o správě voleb, jehož schvalování horní parlamentní komora odkládala kvůli snaze části senátorů prosadit už v této normě korespondenční formu hlasování pro Čechy v zahraničí.
Norma má sjednotit obecná volební pravidla pro různé typy voleb, například zjednodušit získání voličských průkazů nebo zavést elektronizaci podávání kandidátních listin.
