Lidé, kterým končí karanténa, musí k praktickým lékařům. Chybí testy i ochrana, říká jeden z doktorů
Praktičtí lékaři musejí od středy dělat pro ukončení preventivní karantény pacientům rychlotesty na přítomnost protilátek v krvi. Většina doktorů ale nemá jak testy, tak ani ochranné pomůcky, řekl pro Radiožurnál praktický lékař Cyril Mucha, člen Sdružení praktických lékařů. Musí to proto řešit jinými způsoby, což je podle něj velmi problematické.
Dostali jste od státu dostatek rychlotestů a ochranných pomůcek?
Je to velmi smutná událost. Za posledních čtrnáct dnů se to nařízení změnilo. To, co platí od středy, je zase trochu jiné. Největším problémem je, že většina lékařů nejen nedostala testy, ale nedostala ani povinné ochranné pomůcky.
Je nutno si uvědomit, že pokud lékař nemá ty přesně předepsané ochranné pomůcky, tak ve chvíli, kdy otestuje pacienta v ordinaci pozitivně, musí do karantény. Je tady několik rozporů a zatím se neví, jak to řešit.
Většina lékařů nedostala rychlotesty k ukončení karantény, řeší to jinak, popisuje doktor Cyril Mucha
A jak to můžete v praxi řešit, když se neví, jak to řešit?
Řeší se to velmi problematicky. Obáváme se, že od středy moc testů probíhat nebude. Teoreticky je možné pacienta poslat také na PCR, tedy na testovací místa v nemocnicích, ale to je trošku o něčem jiném. A pak na několika místech v České republice vznikla, ale soukromou iniciativou lékařů, testovací místa, kam dodali testy a také své ochranné pomůcky a testuje se pro region. Třeba my na Praze 6 jsme postavili stan, respektive kontejner, kam mohou pacienti od lékařů z Prahy 6, kteří mají doporučení, mohou na testování přijít.
Lékaři sobě.
Je to tak.
Píchnutí do prstu
Jak ten test vypadá? Co musí pacient podstoupit?
Je to velice jednoduchý test. Tady bych se zase na druhou stranu snažil omezit poplašné zprávy. Je velký rozdíl mezi tím, jestli se dělá výtěr z nosohltanu, tedy ty PCR testy, které se dělají od začátku, ale tento test, který provádějí lékaři, se provádí z krve z prstu, asi jako když si diabetici měří glykemii. Kapka krve se kápne do takového testeru, který zhruba vypadá jako těhotenský test, kde se do deseti minut objeví, zda ten člověk má, nebo nemá protilátky.
Rád bych podtrhl, že se hovoří o protilátkách. Zatímco u PCR testu, který se vyšetřuje v nemocnicích, se sleduje přímo ten virus. Má to výhodu, že ve chvíli, kdy tam člověk přijde, se zjistí, jestli virus v sobě má. Protilátkové testy, které děláme my, mají svou výhodu i nevýhodu. Nevýhodou je, že protilátky jdou nahoru pět, sedm, někde se udává až deset dnů. Ale zase nám to ukáže i zpětně. Dozvíme se tedy, že člověk asi tu koronavirovou infekci prodělal a má protilátky.
Antimalarika, antivirotika i plazma uzdravených. Jaké léky jsou největší nadějí v boji s koronavirem?
Číst článek
Bude se testování platit? A pokud ano, s jakou částkou mají lidé počítat?
Ne, testovat je povinnost. A to jak pro toho, kdo končí karanténu, tak pro praktického lékaře. Testy tedy dodá stát a bude se testovat zdarma. Ale samozřejmě kdokoli může říct, že by se chtěl nechat otestovat. Přijde k lékaři a ten, pokud je má, protože komerční existují, tak mu je udělá. Komerční testy stojí zhruba kolem 600 korun.
Proč se testování pro ukončení karantény předtím nedělalo?
Nebyly testy, nebyla organizace. A nakonec vidíte, že i dnes, kdy je to povinné, tak testy nejsou k dispozici. Jsou to spíše organizační než epidemiologické nebo vědecké důvody. Nebyly, neuměl to nikdo, nedodaly se, nefungovalo to a podobně.
Je pravda, že se teď může se říct: A co ti lidé, kteří ukončili karanténu před týdnem nebo deseti dny? Ti, co končí nyní, mají na jednu stranu výhodu v tom, že budou vědět, že jsou opravdu zdrávi. Protože dříve bylo to, že kdo byl čtrnáct dnů v karanténě a neměl příznaky, tak byl prohlášen za zdravého. Na druhou stranu je riziko v tom, že když člověk přijde k lékaři a zjistí se u něj protilátky, tak má povinnost jít na kontrolní PCR test do nemocnice, a dokud tento test není negativní, tak zůstává nadále v karanténě.
