Smejkal: Neudělejme pošesté stejnou chybu. Tvrdit, že omikron zdravotnictví nezahltí, není odpovědné
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) zvažuje rozvolňování protiepidemických opatření. K tomu už přistoupili v Dánsku nebo ve Francii. Tam je ale proočkovanost vyšší než v Česku. „Příležitost rozvolnit jsme promeškali, když zde odeznívala delta. Otevřít jsme mohli už před několika týdny a rozhodně to můžeme udělat teď,“ míní ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Zdeněk Hostomský. Epidemiolog Petr Smejkal nesouhlasí.
Vedoucí Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) a hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Petr Smejkal zpochybňuje, že se mělo rozvolnit už dříve. „Ale k opatrnému rozvolňování bychom mohli v následujících dnech přikročit,“ uvedl pro Český rozhlas Plus.
Vláda zvažuje rozvolňování protiepidemických opatření. Děje se tak v Dánsku, Velké Británii, Francii a jinde. Pročkovanost u nás je ale nižší než v těchto zemích.
„Už z jižní Afriky jsme měli obrovské množství dat o omikronu,“ trvá na svém Hostomský. „Další zkušenost jsme měli z Británie. Uvolnění neznamená, že přestanete všechno dělat, ale že je to na vás, co uznáte za vhodné. Zaměřme se na rizikové skupiny, ale nenuťme celou společnost, aby synchronně dělala nějaká opatření.“
Epidemiolog upozorňuje, že už nejde o počty infikovaných, ale o hospitalizované. „Když se podáváme na země podobně proočkované, jako jsme my, například USA, tak tam je hospitalizací a úmrtí nejvíc ze všech předchozích vln. Takže rozhodně není důvod k optimismu.“
„Navíc tady velká opatření nemáme,“ pokračuje Smejkal. „Plošné testování rozhodně smysl má, protože vlnu chceme rozložit v čase, což se testováním dělá velmi dobře. Můžeme se bavit o zrušení karantén nebo trasování. Ale i u nás opět rostou hospitalizace, jen včera přibylo více než 300 pacientů.“
Roušky nehrají roli
Hostomský ale uvádí příklad možného rozvolnění: Pro omikron, který se šíří velmi rychle „v podstatě nehraje roli“ nošení roušek. „Můžeme se omikronu bránit, ale veškerá opatření, která děláme pro zpomalení infekce, za to nestojí. To jsou miliardy korun vyhozené do kanálu, jen abychom to trochu zpomalili.“
„Náš zdravotní systém je připraven, takže v případě omikronu nečelíme kolapsu zdravotnických zařízení,“ ujišťuje Hostomský.
Smejkal souhlasí, že se v současné fázi pandemii nejspíš nebudou plnit nemocnice jako dříve. „Ale mám pocit, že stejný film už vidím pošesté: Všechno můžeme zrušit, protože u nás se nic nestane. Byl bych nerad, abychom po šesté udělali stejnou chybu ve chvíli, kdy nám hospitalizace rostou, nemáme dost proočkovanou starší populaci.“
Koronavirus se k rizikové populaci stejně dostane, tvrdí biochemik.
„Ale opatření s tím v podstatě nesouvisí. Omikron se dostane přes roušky. A rád bych viděl data, že jejich nošení na půl žerdi ovlivní chod epidemie. Očekávám, že se trochu navýší počet hospitalizovaných, ale v žádném případě nemějme iluzi, že našimi polovičatými opatřeními epidemii ovlivníme,“ shrnuje Zdeněk Hostomský.
„I země, která opatření teď ruší, je měla celkem ostrá – včetně nošení ochrany dýchacích cest venku, takže klesají z vyššího bodu než my. Proto bych neříkal, že chceme zrušit veškerá opatření, když jich zase tolik nemáme. Budeme zodpovědně posuzovat, co lze postupně ubírat, ale musíme sledovat počty lidí na JIP. Argument, že se zdravotnictví nepoloží a nezahltí jako na jaře, není moc zodpovědný,“ varuje Petr Smejkal.
Poslechněte si celou debatu. Ptá se Karolína Koubová.
