V boji o miliardy mezi Českem a Diag Human začne soud nejdříve za rok. Státu mezitím narůstá dluh
Investigativní tým Radiožurnálu letos zjistil, proč má Česká republika zaplatit firmě Diag Human 15,5 miliardy korun za zmařený obchod s krevní plazmou. Mezinárodní arbitři našli na straně státu tři závažná pochybení. Arbitři dali Diagu mimo jiné za pravdu v tom, že český stát ve sporu zneužíval policii a tajné služby. Nález arbitrů popisuje i to, že rozhodci, kteří spor řešili v tuzemsku, nebyli nezávislí a jeden z nich si měl říct o úplatek.
Ministerstvo financí, které Česko ve sporu zastupuje, se proti nálezu arbitrů odvolalo k londýnskému soudu. Podle odhadů ministerstva financí by mohlo dojít k prvnímu jednání v Londýně za rok. Následný soudní proces by pak mohl zabrat i rok a půl. Po celou dobu přitom k sumě určené pro Diag nabíhají úroky, které ročně čítají 480 milionů korun.
Zneužití tajných služeb nebo rozhodce, který si měl říct o úplatek. To jsou mimo jiné důvody, proč mezinárodní arbitrážní tribunál letos v květnu rozhodl, že Česká republika porušila zásady mezinárodních dohod a musí podnikateli Josefu Šťávovi a jeho firmě Diag Human zaplatit 15,5 miliardy korun.
Vláda k tomu přišla jak slepý k houslím, říká advokát Diag Human k verdiktu z Londýna
Číst článek
Nález čítá 336 stran, na kterých arbitři své rozhodnutí detailně vysvětlují. Ministerstvo financí, které stát v arbitráži zastupovalo, se, po dohodě s vládou proti rozhodnutí odvolalo k vrchnímu soudu v Londýně. Spor, který trvá už téměř třicet let, se tak posunul do další fáze.
Na verdikt londýnského soudu si ale obě strany podle současných odhadů ministerstva financí ještě počkají.
„Termín hlavního ústního jednání zatím není stanoven. Můžeme pouze odhadovat, že by mohlo proběhnout na konci roku 2023 nebo začátku roku 2024. Následné trvání sporu opět nelze s jistotou předvídat, odhadem může jít o rok a půl,“ řekl nyní Radiožurnálu mluvčí ministerstva Filip Běhal.
Advokát firmy Diag Human Jan Kalvoda ale připomíná, že v mezičase dluh státu vůči firmě dál narůstá, a to o úrok, který čítá 1,3 milionu korun denně.
„Úroky státu samozřejmě denně běží, což znamená rámcově asi 480 milionů korun ročně. Takže pak už je to věc násobení,“ uvedl Kalvoda pro Radiožurnál. Pokud Česko u londýnského soudu neuspěje, bude muset nakonec firmě vyplatit přes 16 miliard korun.
‚Je to průšvih‘ i ‚nepochopitelná‘ kauza. Jak se o sporu s Diag Human vyjadřuje dvanáct českých premiérů
Číst článek
Kalvoda už dříve avizoval, že jeho klient bude chtít proplatit celou sumu. „Vzhledem k průběhu toho sporu, jeho peripetiím v Česku, k tomu, v jakém postavení se díky vedení sporu žalobce ocitl v České republice, není žádný důvod k žádnému jednání o nějakých slevách. Je tady výrok, který se bude vymáhat,“ řekl advokát.
Firma si kvůli tomu dokonce nedávno najala globální společnost Burford Capital specializující se mimo jiné na vymáhání dlužných částek.
Podle Běhala z ministerstva financí není nicméně možné závěry londýnského soudu předvídat. „V případě, že Česká republika bude se svými argumenty úspěšná, vrchní soud v Londýně může rozhodčí nález zrušit v celém rozsahu nebo jenom jeho části a zaslat spor zpět před tribunál k novému rozhodnutí,“ uvedl Běhal.
Malá šance pro Česko
Experti na mezinárodní arbitráže, které už dříve Radiožurnál oslovil, se ale shodují na tom, že šance státu na zvrácení rozhodnutí arbitrů nejsou velké. Podle Martina Svatoše, který na Právnické fakultě Univerzity Karlovy vede Centrum mimosoudního řešení sporů, je verdikt rozhodčího senátu již konečný.
‚ČR už nic.‘ Tři důvody, proč má stát platit přes 15 miliard firmě Diag Human
Číst článek
„Rozhodnutí už nikdo nemá právo přezkoumávat, může se zrušit už jen z procesních důvodů. Ale to si neumím představit, že by byl tento případ, protože tribunál byl konstituován z velkých jmen a předseda senátu Bernard Hanotiau je jedním z nejvýznamnějších belgických arbitrů, to je celebrita, ve světě arbitráží je to velká hvězda,“ řekl Svatoš.
Podobně hovořil i Radek Šnábl, expert na arbitráže, který v minulosti působil na ministerstvu financí. „V tuhle chvíli je potřeba brát rozhodnutí londýnského senátu s maximální vážností,“ mínil Šnábl. „Ten senát má velice renomovaného, respektovaného předsedu. Riziko, že došlo k procesnímu pochybení, se limitně blíží nule,“ podotkl Šnábl.
Tři chyby za 15 miliard
Počátky sporu mezi firmou Diag Human a Českou republikou sahají až do startu 90. let minulého století. Jak už Radiožurnál letos detailně popsal, v průběhu následujících třiceti let se stát dopustil podle mezinárodních arbitrů tří zásadních chyb, kvůli kterým by měl teď Diagu zaplatit 15,5 miliardy.
Česko podalo podnět ke zrušení nálezu v kauze Diag Human, říká právník firmy
Číst článek
K nejstaršímu selhání státu došlo podle arbitrů ještě za existence Československa. Zároveň šlo o okamžik, který celý spor mezi Českem a Diag Human zažehl. V roce 1991 ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo soutěž na zpracování krevní plazmy. Předběžně se na spolupráci dohodlo s dánskou společností Novo Nordisk.
Té dělala v Česku prostředníka firma Conneco podnikatele Josefa Šťávy, později přejmenovaná na Diag Human. Firma v Česku nakupovala krevní plazmu a tu posílala na zpracování do Dánska. Tuzemským nemocnicím pak Conneco nabízelo z plazmy vyrobené léky a transfuzním stanicím různé přístroje.
Jenže tehdejší vedení ministerstva zdravotnictví v čele s Martinem Bojarem mělo s firmou Conneco problém. To nakonec vedlo Bojara k tomu, že smlouvu s Novo Nordisk nepodepsal. Své důvody dánské firmě popsal v dopise, který teď arbitři označili za první chybu Česka ve sporu s Diagem.
„Jedním z důvodů byla i pochybnost o solidnosti Conneco, a. s., společnosti, která spolupráci zprostředkovala,“ stojí v Bojarově dopise. „Očekáváme, že z výše uvedeného problému vyvodíte patřičné závěry, nejen pro příští spolupráci s Conneco, a. s., ale také při jednání se všemi nezodpovědnými dodavateli plazmy.“
Prodat Budvar a zaplatit Diag Human? Nabízí se to, žertuje o prohrané arbitráži novinář
Číst článek
Tím ale podle arbitrů ministr nepřímo, avšak jasně, požádal společnost Novo Nordisk, aby ukončila spolupráci se společností Conneco, pokud chce mít nějakou šanci na spolupráci s českou vládou. Novo Nordisk následně smlouvu s firmou Conneco vypověděla.
Bojar se posléze bránil, že jeho úmyslem nebylo Conneco poškodit. Mezinárodní arbitři tuto možnost připustili. I tak by podle nich ale šlo o hrubou nedbalost ministerstva v tom, že jeho zástupci nevnímali, že dopis stejně značnou škodu způsobí.
„V nejhorším případě měl dopis ministra Bojara způsobit přesně ten účinek, který nakonec způsobil: ukončení spolupráce žalobců se společností Novo Nordisk,“ napsali ve svém rozhodnutí. Bojar později tvrdil, že už by takový dopis nepodepsal.
Úplatek pro českého rozhodce
Poté, co Šťáva kvůli zásahu ministerstva zdravotnictví přišel o lukrativní obchod, rozhodl se po státu požadovat náhradu škody. Začaly roky právních přetahování. Během nich se Česko dopustilo dalších dvou chyb. Mezinárodní arbitři upozornili, že během těchto sporů stát využíval proti Diag Human informací tajných služeb, zřídil parlamentní vyšetřovací komisi a policie rozjela několik vyšetřování.
Česko prohrálo arbitráž s Diag Human za téměř 16 miliard. ‚Zatím nic platit nebudeme,‘ řekl Stanjura
Číst článek
Podle arbitrů pro to, aby kontrarozvědka, komise i policie získaly důkazy, které by mohl stát ve sporu použít proti firmě Diag Human. „Stát využíval nástroje, které měl k dispozici pouze jako stát,“ konstatovali rozhodci.
Třetí chyby se stát dopustil v době, kdy o nárocích Diagu rozhodovala trojice českých rozhodců. Ta v roce 2014 nároky firmy zamítla.
Mezinárodní arbitři ale nyní konstatovali, že „všichni tři rozhodci jmenovaní Českou republikou tak či onak postrádali požadovanou nezávislost a nestrannost a morální charakter, který by senát očekával od rozhodčího senátu pověřeného rozhodováním tak delikátního a náročného případu, jakým je toto obchodní rozhodčí řízení“.
Ukazují to třeba na případu Milana Kindla, který musel v roce 2009 rezignovat na funkci proděkana právnické fakulty v Plzni kvůli skandálu s plagiáty a falešnými tituly. Arbitři se zároveň opírali o ručně psané poznámky na jednom z dokumentů, které v kauze posloužily jako důkaz.
Rakouský soud podpořil Česko v kauze Diag Human, oznámilo ministerstvo zdravotnictví
Číst článek
„Kindl - > BIS, PČR drží za kulky“, stojí v jedné z poznámek. „Z důkazu vyplývá, že pan Kindl byl vystaven nátlaku ze strany BIS a Policie ČR,“ interpretovali to arbitři. Kindl jejich hodnocení odmítá a e-mailem dříve napsal, že na něj během rozhodování rozhodně nikdo netlačil.
Arbitrážní tribunál také uvedl, že jeden z českých rozhodců, dnes již zesnulý Petr Kužel, chtěl údajně úplatek, aby zaručil, že stát nebude muset platit miliardy. O Kuželovi se totiž v poznámkách hovoří jako o žadateli o „dotace“ s cílem dosáhnout výsledku „ČR už nic“.
„Senát se domnívá, že jediný výklad tohoto pojmu, který dává v kontextu tohoto dokumentu smysl, je, že pan Kužel žádal o úplatek, aby zaručil, že žalovaná strana bude v přezkumném řízení úspěšná,“ píšou rozhodci. O jaký úplatek se mělo jednat, ale tribunál dále nespecifikuje.
