Výměna ministrů: Mikuláš Bek a Martin Dvořák se ujali resortů školství a pro evropské záležitosti
Prezident Petr Pavel pověřil Mikuláše Beka (STAN) řízením ministerstva školství. Na postu ministra pro evropské záležitosti Beka nahradil jeho stranický kolega Martin Dvořák, který byl dosud náměstkem ministra zahraničí. „Jsem přesvědčen, že oba po lidské a odborné stránce naplňují všechna kritéria,“ sdělil Pavel při jmenování. Premiér Petr Fiala ve čtvrtek oba uvedl do funkce.
„Pro ministra Beka je vzdělávání celoživotní náplní, takže určitě má k výkonu kompetenci. Pokud nebudeme schopni náš vzdělávací systém transformovat na celoživotní, pokud nebudeme schopni ho postavit na vyšší kvalitativní úroveň, tak nebudeme stíhat tempo doby. Není čas ztrácet čas,“ sdělil prezident směrem k novému ministru školství.
„Čeká nás velice pružný postup při hledání všech forem pomoci Ukrajině. Úspěch Ukrajiny ve válce, kterou proti ní vede agresivně Rusko, je naším přímým zájmem, protože pokud Ukrajina neuspěje a vyhraje Rusko, tak se to negativně promítne do všech aspektů našich životů,“ dodal v projevu k Martinu Dvořákovi.
Jedna z priorit
Premiér Petr Fiala (ODS) ve čtvrtek oba uvedl do funkce. „Vzdělávání máme za jednu z hlavních priorit, musíme změnit vzdělávací systém, aby odpovídal potřebám dnešní doby,“ zdůraznil Fiala.
Nový ministr školství by se měl podle premiéra zaměřit i na navýšeních kapacit některých typů vzdělávání a na vzdělávací infrastrukturu.
Bek řekl, že neslibuje žádnou revoluci, ale svižnou evoluci. Za svou prioritu považuje dostupnost vzdělávání. „Ukazuje se, že v řadě regionů chybí kapacity v základním školství nebo poptávaných typech středoškolského vzdělávání,“ řekl. Odstraňovat chce i sociální bariéry v přístupu ke vzdělávání. Potíže spatřuje v přechodech mezi jednotlivými stupni škol.
Za patologický jev považuje mimo jiné to, že pětina dětí odkládá vstup na základní školu, což je výrazně více dětí než v jiných zemích. Stejně tak je podle Beka chybou nynější situace kolem středních škol, kdy nebude „masivně uspokojena poptávka po všeobecném typu vzdělávání“.
Vysokým školám chce nový ministr nabídnout možná řešení jejich financování a napravit podle Beka alarmující situaci na univerzitách. Své návrhy plánuje nejprve projednat s Českou konferencí rektorů a Radou VŠ. Bek odmítl, že by byl rozpočet VŠ nízký, podle něj je potřeba hovořit o tom, jak se tyto peníze využívají a rozdělují. Možné posílení rozpočtu univerzit ale nevyloučil.
Bek nebude usilovat o post eurokomisaře. Přesun na resort školství mu cestu do Unie znemožňuje
Číst článek
Své priority chce Bek podrobněji představit veřejnosti zhruba za dva týdny 16. května, do konce června pak předloží návrh strategických kroků. V létě je resort zpracuje a po prázdninách pošle do legislativního procesu.
Další slabinou českého vzdělávání je podle Beka chybějící politický konsensus. Oslovit chce proto parlamentní i mimoparlamentní opozici a se stranami jednat o prioritách školství a strategii do budoucna.
Evropská politika
Fiala do funkce uvedl také nového ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka, který ve funkci nahradil právě Beka. V projevu zdůraznil, že považuje za zásadní zachovat jednotný postoj Evropské unie vůči ruské agresi na Ukrajině.
Ruská agrese na Ukrajině podle Fialy staví Evropu před spoustu výzev, jednou z nich je zachovat jasný a jednotný postoj Evropské unie.
„Je potřeba pracovat na tom, abychom dokázali ukazovat Evropu silnou, v základních věcech sjednocenou,“ poznamenal. Dvořák doplnil, že Rusko jednota Evropy překvapila a zaskočila.
Prezident Vladimir Putin podle něj očekával, že převládnou obchodní zájmy jednotlivých zemí. Není vždy jednoduché sladit zájmy 27 zemí, je to ale v zájmu Evropské unie, míní.
Dvořákovým úkolem je podle Fialy také využít dobrého jména, které má Česká republika po loňském předsednictví v Radě Evropské unie, a pracovat na prosazování českých zájmů, pohledů a představ o dalším směřování Evropské unie.
Dlouhodobou úlohou celé vlády je pak posílit pozici českých občanů, kteří působí v evropských institucích, sdělil Fiala.
Témata pro veřejnost
Úkolem ministra na domácí půdě je podle premiéra koordinace evropské politiky napříč resorty a hledání české pozice k evropským legislativním návrhům. Klíčové také je, aby ministr dokázal zprostředkovat klíčová témata české veřejnosti, míní.
Posílení prestiže Evropské unie na domácí scéně považuje Dvořák za svůj možná nejtěžší úkol.
Do vlády míří nový ministr. Náměstek Dvořák přijal nominaci na šéfa resortu pro evropské záležitosti
Číst článek
Dvořák má také podle Fialy koordinovat postoje k finančním nástrojům Evropské unie. Připomněl práce na půjčce od Evropské komise. Česko podle březnového rozhodnutí vlády projevilo předběžný zájem o půjčku v minimální výši 2,9 miliardy eur (zhruba 68 miliard korun).
Podle nového člena vlády jsou práce na půjčce těsně před dokončením. Dosavadní náměstek ministra zahraničí Dvořák také poznamenal, že by se jeho pozice měla jmenovat spíše ministr pro záležitosti Unie.
„S každou evropskou zemí má Česká republika bilaterální vztahy, ale EU je úplně jiná entita, které jsme členem. Evropská unie je cosi mezi vnitrem a zahraničím, proto si zasluhuje speciální péči,“ poznamenal.
Výměnu na postech spustila rezignace předcházejícího ministra školství Vladimíra Balaše (STAN). Ten z resortu odchází z vlastní vůle kvůli dlouhodobým zdravotním problémům. Poslanecký mandát si ponechal.
Martin Dvořák
V normalizačních 80. letech Martin Dvořák vystudoval pražskou Vysokou školu ekonomickou a jako ekonom pracoval na podnikovém ředitelství Východočeského průmyslu masného. Po konfliktech s komunistickým režimem ale nakonec skončil jako pracovník na jatkách ve výrobě sádla.
„Předpokládal jsem, že budu ekonomickým náměstkem právě v masném průmyslu. V Palachově týdnu jsem skončil v kožárně ve sklepě. Tenkrát jsem zažil, jak chutná vzestup a pád. Jak ti, kteří vás nejdřív plácají po ramenou, najednou přechází na druhý chodník, aby vás nemuseli potkat,“ vzpomínal později v rozhovoru pro Radiožurnál.
Po sametové revoluci uspěl v prvních svobodných komunálních volbách a 8 let byl primátorem Hradce Králové – nejdříve za Občanské fórum, později za stranu ODA. V roce 1998 ho ale zastupitelstvo z funkce odvolalo. Údajně kvůli zástavě městských pozemků. „Nenapadlo mě, že to není v souladu se zákonem,“ přiznával tenkrát chybu ve vysílání Českého rozhlasu.
Při dalších volbách skončil Dvořák v opozici. Nedlouho na to v říjnu 1999 odjel jako člen mise OSN do poválečného Kosova. Tam pracoval například jako administrátor měst Istog a Gjakova. Z Kosova se následně přesunul do irácké Basry. V jižním Iráku radil při sestavování dočasných místních vlád.
V roce 2004 nastoupil na české ministerstvo zahraničí. Za sebou má například pět let na pozici generálního konzula v New Yorku a čtyři roky ve funkci velvyslance pro Kuvajt a Katar. Po začátku covidové pandemie řešil například evakuaci českých občanů z Asie, jak tehdy řekl Českému rozhlasu Hradec Králové.
Misi v Kuvajtu Dvořák ukončil v červnu 2021. A v prosinci stejného roku zamířil na české ministerstvo zahraničí jako náměstek. Ministru Janu Lipavskému z Pirátské strany radil v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu i při českém předsednictví v Radě Evropské unie.
Mikuláš Bek
Původním oborem devětapadesátiletého Mikuláše Beka je hudební věda. Studoval ji na Masarykově univerzitě v Brně i na pražské Karlově univerzitě. Je docentem, na přelomu tisíciletí vedl Ústav hudební vědy brněnské Masarykovy univerzity. V roce 2004 se stal jejím prorektorem a o sedm let později rektorem.
„Česká republika trpí ve vysokém školství několika neduhy. Zaprvé je to vysoký počet studentů na jednoho učitele, což je úplně základní faktor ovlivňující kvalitu a také při srovnání parity kupní síly dáváme na jednoho studenta velmi málo prostředků,“ řekl Mikuláš Bek v rozhovoru pro Český rozhlas Dvojku v roce 2015. Ve vedení Masarykovy univerzity vystřídal současného premiéra Petra Fialu (ODS).
Během dvou funkčních období měl Bek spor s tehdejším prezidentem Milošem Zemanem. Ten chtěl v roce 2013 vystoupit na půdě brněnské univerzity před studenty ekonomie, rektor Bek mu to ale nepovolil, protože se blížily sněmovní volby. Hrad potom Beka nepozval na předávání státních vyznamenání a pozvánku nedostal ani na Zemanovu druhou inauguraci v roce 2018.
„Všichni funkcionáři nejsou přítomni za sebe, ale za instituce. Mohu si to interpretovat jen jako vztah institucí, nikoliv jednotlivců, pokud jde o pozvání na ceremoniál,“ uvedl Bek tenkrát.
V srpnu 2019 vypršel Mikuláši Bekovi druhý rektorský mandát. To už byl několik měsíců senátorem za obvod Brno-město, a tím je dosud. Vstoupil do hnutí STAN a v roce 2021 se stal ministrem pro evropské záležitosti.
„Největší oříšek byla finanční pomoc Ukrajině a jednání o sankci na kohezní politiku na evropské fondy pro Maďarsko,“ ohlížel se Mikuláš Bek na konci loňského roku za českým předsednictvím v Radě Evropské unie, jehož přípravy a řízení byly jeho stěžejním úkolem.
