Není to pro Čechy důstojná práce, řekl šéf svazu průmyslu k výpadku zaměstnanců v zemědělství
Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka je obnovení přeshraničního pohybu jednou z hlavních výzev uvolnění opatření proti koronaviru, a to především pro experty a zahraniční pracovníky. Ti jsou dle jeho názoru potřební například v automobilkách či v zemědělství. „Bez nich jahody nikdo nesklidí,“ uvedl na pondělní tiskové konferenci po jednání tripartity.
„Teď trvá problém přeshraničního styku s experty i zahraničními pracovníky. Bez nich, a můžeme k nim mít jakékoliv výhrady, jahody nikdo nesklidí. To není důstojná práce pro českého člověka,“ řekl Hanák ve vysílání České televize.
Českým zemědělcům chybí pracovníci i příjmy. ‚Od státu potřebujeme pomoc hned,’ říká jeden z nich
Číst článek
Dodal, že nedostatek dělníků ze zahraničí mají také například automobilky i řada dalších firem. Naopak ocenil, že i v době nouzového stavu a uzavřených hranic zůstaly výjimky pro řidiče kamionů, strojvůdce či piloty.
Poté, co se kvůli opatřením kvůli koronaviru nedostali do Česka zahraniční zájemci o práci, hlásili lesníci a zemědělci, že se jim částečně daří nedostatek pracovníků pokrýt. Zatímco studenti měli zájem až o letní brigády, během jara pomohli například lidé z oblastí, jejichž aktivita byla kvůli opatřením přerušena – například z gastronomie či cestovního ruchu.
Česká zemědělská univerzita také během března spustila portál Agroprace.cz, kde mohly zemědělské firmy firmy poptávat práci.
„Každá práce je důstojná, jsou-li důstojné pracovní podmínky a mzda. Sama jsem si na střední sběrem jahod vydělávala a pocitem ztráty důstojnosti jsem netrpěla. Ale pokud jsou dnes ti lidi placeni formou dohody bez sociálního zabezpečení a přesčasů, které jim platí bokem na ruku, tak pak má pan Hanák pravdu – to je nedůstojné,“ reagovala pro server iROZHLAS.cz ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
„Pokud je práce odvedená kvalitně, tak ji považuji za potřebnou a důstojnou. Zahraniční pracovníci už dlouhá léta pracují v českém zemědělství, potravinářství a lesnictví a jejich práce je velmi důležitá,“ odpověděl pro iROZHLAS.cz ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). „Pracovníky ze zahraničí využívají všechny země Evropské unie. Stejně tak Češi pracují v zemědělském sektoru v zahraničí. Je to běžnou součástí otevřených hranic, pracovního trhu i nabídky a poptávky. Všech těchto lidí si vážím, protože zejména v dnešní složité době máme díky nim zajištěný dostatek potravin v našich obchodech.“
Problém v celé Evropě
Redakce požádala o bližší vysvětlení i Hanáka. Reagoval až v pondělí navečer. „Vážím si každého pracujícího člověka. Práce v zemědělství je Čechy vnímána jako nezajímavě placená. Konkrétně brigádní sběr na polích je ohodnocen velmi nízko, aby zemědělci udrželi cenovou hladinu a krok se světovou konkurencí,“ sdělil prostřednictvím PR manažerky.
„Aktuálně pracuje v zemědělství 150 tisíc lidí, z toho ke konci roku bylo téměř 17 tisíc cizinců, pro které jsou podmínky v Česku lukrativní. Stejně jako pro Čechy je finančně zajímavá práce v zemědělství v cizině. Například pracovní víza na Nový Zéland ročně získá 1200 Čechů, kteří se vydávají pracovat převážně do zemědělství,“ dodal.
Nedostatek zahraničních pracovníků řeší i farmy po celé Evropě, které jsou na brigádnících či sezonních pracovnících závislé. Ve Velké Británii doporučila vláda zemědělcům zaměstnat lidi, kteří přišli o práci kvůli koronaviru. K pomoci na polích a ve sklenících vyzýval Brity i princ Charles.
