Vyšetřování smrti Jana Masaryka je u konce. Vraždu se policii jednoznačně prokázat nepodařilo

Kriminalisté odložili případ smrti Jana Masaryka. Ani po 73 letech se jim nepodařilo vyjasnit okolnosti tragické události, zjistil iROZHLAS.cz. Šetření tak Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu minulý pátek uzavřel, aniž by došel k jednoznačnému závěru, zda šlo o vraždu, sebevraždu či nešťastnou náhodu. První poválečný ministr zahraničí zemřel v noci z 9. na 10. března 1948 po pádu z okna svého služebního bytu v Černínském paláci.

Původní zpráva Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Masaryk v Československém rozhlase

Jan Masaryk v Československém rozhlase | Zdroj: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

„Ani v průběhu doplňujícího šetření nebyly zjištěny nové skutečnosti, které by mohly vést k přesvědčivému závěru ohledně smrti Jana Masaryka,“ řekl pro iROZHLAS.cz dozorující státní zástupce Michal Muravský.

Padal svisle jako svíčka, z okna na něj nikdo nemohl dosáhnout, říká k Masarykově smrti dvojice badatelů

Číst článek

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu tak podle něj případ 5. března, tedy minulý pátek odložil.

Policisté pracovali s třemi verzemi Masarykovy smrti: vražda, sebevražda a nešťastná náhoda. Ani jednu z nich se však podle Muravského nepodařilo během obnoveného šetření jednoznačně prokázat.

Předchozí vyšetřování v letech 2001 až 2003 přitom vedlo k závěru, že byl Masaryk zavražděn.

„Aktivní účast další osoby při pádu nelze potvrdit, ani vyvrátit,“ pokračoval Muravský s odkazem na nynější zjištění policistů. Ti si podle něj k případu nechali zpracovat také znalecký posudek – podle experta však není možné vyloučit ani jednu variantu.

Záhadná smrt

Policisté z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu případ Jana Masaryka, který zemřel v roce 1948 po pádu z okna služebního bytu v Černínském paláci, znovu otevřeli na podzim 2019. A to na základě několika podnětů, které obdrželi.

Přehrát

00:00 / 00:00

Není to původní snímek, nebožtíka upravili, zní na unikátní nahrávce po nevyjasněné smrti Masaryka. Natáčela Eva Kézrová

Kriminalisté nejdříve dostali unikátní nahrávku, o jejímž nálezu jako první informoval Český rozhlas Plus. Na ní je zachycena výpověď policisty Vilibalda Hofmana, který byl na místě činu jako jeden z prvních a který konstatuje, že se s tělem hýbalo.

To potvrdil také historik Muzea paměti 20. století Jan Kalous. „Bylo s ním manipulováno. S tělem hýbal lékař, když ohledával tělo. Teprve poté ho nafotili,“ přiblížil už dříve pro iROZHLAS.cz.

Hofmann zvukový záznam nahrál začátkem roku 1968 v Karviné krátce poté, co přišel znechucen z výslechu na generální prokuratuře, která znovu prošetřovala smrt Jana Masaryka a kde viděl fotografie pořízené pod okny na nádvoří Černínského paláce.

Vyšetřovatele na přes 50 let staré audio v říjnu 2019 upozornila badatelka Václava Jandečková.

Někdejší ministr zahraničí Jan Masaryk byl 10. března 1948 nalezen mrtev pod oknem koupelny svého bytu v Černínském paláci. | Zdroj: Centrum pro dokumentaci totalitních režimů

Policisté ve stejné době obdrželi ještě druhý podnět. Tentokrát od dvojice badatelů, kteří se zabývali mechanismem pádu Masarykova těla. Jan Špička a Martin Čermák zkoumali, zda mohl Masaryk z okna vypadnout či vyskočit sám.

„Vracíme do hry možnost, že mohlo jít také o sebevraždu. Dokázali jsme, že nebylo potřeba vnější síly, aby Masaryk skončil tam, kde skončil,“ shrnuli badatelé ve velkém rozhovoru.

Dosud poslední vyšetřování, které proběhlo mezi roky 2001 a 2003, bylo uzavřeno jako vražda s neznámých pachatelem. Vycházelo se přitom i z posudku znalce z odvětví forenzní biomechaniky Jiří Strause. Ten biomechanickým zkoumáním určil, že k pádu Jana Masaryka z okna západní koupelny bytu na nádvoří Černínského paláce došlo působením vnější síly. Vyloučil tak spontánní pád.

Vražda, náhoda, sebevražda?

  • Co přesně se během noci z 9. na 10. března 1948 odehrálo ve služebním bytě ministra zahraničí Jana Masaryka, zůstává stále záhadou. Podle dobové oficiální verze spáchal diplomat sebevraždu. Vyšetřování jeho smrti se ale několikrát znovu otvíralo. A pokaždé přicházely v úvahu tři možné verze: sebevražda, nešťastná náhoda nebo úmyslné zabití.
  • V roce 1969 hovořila tehdejší zpráva komise prokuratury o nešťastné náhodě. Další vyšetřování v roce 1995 přineslo hypotézu vynucené sebevraždy, již prý zapříčinila nezákonná domovní prohlídka, která Jana Masaryka vyděsila.
  • Podle druhého porevolučního vyšetřování, které probíhalo mezi lety 2001 a 2003, šlo o vraždu. Pachatel ale zůstal neznámý. Na sklonku roku 2016 se otevřelo další vyšetřování, zaměřené přímo na to, kdo mohl být diplomatovým vrahem. Obnovené vyšetřování ale žádný posun nepřineslo. Policisté se tak poté nadále přikláněli k verzi, že Jan Masaryk byl zavražděn.
  • Všechna předchozí vyšetřování se shodla pouze na tom, že první šetření bylo nedbalé a účelově vedené k závěru, že smrt Jana Masaryka byla sebevražda.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme