Bylo krátce před úterní osmou hodinou večer. U řečnického pultu v Poslanecké sněmovně už několik hodin mluví poslanec Tomio Okamura. Blokoval tak projednání takzvaného pandemického zákona, který do sněmovny v minulém týdnu vrátil Senát.

Přerušuje ho ale předsedající schůze Jan Skopeček (ODS). „Upozorňuje mě na to váš předseda sněmovního klubu SPD (Radim Fiala – pozn. red.). V sále se nenachází žádný z ministrů. Vyhlásím tedy přestávku na deset minut do dvaceti hodin tří minut. A potom se tady setkáme, věřím s dalšími ministry,“ říká, zatímco Okamura rozhazuje rukama a opouští řečniště.

Po deseti minutách usedají v sále opět ministři i premiér Petr Fiala (ODS). Tomio Okamura už zase stojí u pultu, připravený pokračovat v obstrukcích. Jan Skopeček si opět bere slovo a po omluvách poslanců přednáší procedurální návrh. „Jménem ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů navrhuji, aby Poslanecká sněmovna jednala meritorně i procedurálně hlasovala o všech návrzích dnes po 19. hodině, po 21. hodině i po 24. hodině,“ říká s odvoláním na jednací řád. Protože jde o procedurální návrh, je podle něj nutné hlasovat okamžitě.

Proti tomu se okamžitě bouří nejen poslanec Radim Fiala (SPD), ale i jeho stranický kolega u řečnického pultu Okamura. „Vy mě nemáte co přerušovat. Proč mi odebíráte slovo? Proč mi vypínáte mikrofon? Já mám námitku,“ tvrdí s tím, že kontinuálně mluví a přerušen byl právě jenom tím, že v sále nebyli ministři.

Jan Skopeček přesto nechal o návrhu za hlasitého pokřiku poslanců a bouchání do stolu hlasovat. Návrh prošel i napodruhé, výsledek prvního hlasování zpochybnil poslanec hnutí ANO Robert Králíček.

Porušení jednacího řádu

Na procedurální návrh okamžitě reagovali opoziční poslanci. Nejprve Tomio Okamura, který hlasování označil za nedemokratické. „To je totalita, co tady děláte. Přerušil jste mě uprostřed projevu, protože vaši ministři tady nejsou – v rozporu s jednacím řádem sněmovny. Dal se prostor pro návrat ministrů a já měl kontinuálně pokračovat ve svém projevu,“ zvyšuje do zapnutého mikrofonu Okamura hlas s tím, že jde o nastupující diktaturu. „Nekřičte na mě,“ reaguje předsedající schůze Jan Skopeček (ODS).

Po něm postup sněmovny napadla i předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová. „Hnutí ANO se chová ve vztahu k pandemickému zákonu konstruktivně, teď byl ale bezprecedentně porušen jednací řád. Hlasovat o prodloužení podle jednacího řádu můžete do 19 hodin. Bez ohledu na cokoliv, musíme ctít zákon,“ řekla.

Podle ní navíc procedurální návrh nepřednesl žádný z poslanců na mikrofon, pouze jej přečetl předsedající schůze. „To jsou dvě podmínky, kdy byl porušen jednací řád. Hnutí ANO to odmítá, my považujeme jednací den za skončený 21. hodinou. A protože došlo k takovému porušení, já si beru teď jménem hnutí ANO dvouhodinovou přestávku,“ doplnila. Jednání pak poslanci opět zahájili až o půl druhé ráno.

Chybí politická kultura

Opozičním poslancům dává za pravdu i politolog Lukáš Jelínek. „Z mého pohledu takto přerušit řečníka možné nebylo. Stejně tak nebylo možné navrhnout to hlasování po 19. hodině. Tam v zásadě není moc co posuzovat. Ve vztahu k porušení jednacího řádu je to naprosto jasné,“ říká politolog, který dříve radil třeba Lubomíru Zaorálkovi nebo Vladimíru Špidlovi (oba ČSSD).

Vzniklá situace znamená podle Jelínka selhání vládní většiny, která si měla tyto věci pojistit hned na začátku jednání. „Předtím, než se přihlásil Tomio Okamura, měl být přihlášen některý z koaličních politiků s přednostním právem a měl obstarat tyto procesní záležitosti, které se týkají třeba délky jednání nebo toho, kdy se bude hlasovat. To jde vidět, že vládní koalice je nepřipravená na opoziční obstrukce, i když se tvářila, že na ně připravená bude,“ doplňuje Jelínek.

To, že skutečně k porušení jednacího řádu sněmovny došlo, ale podle politologa neznamená, že hnutí ANO uspěje se svou stížností u soudu. „Ústavní soud v minulosti vždycky posuzoval míru závažnosti porušení toho jednacího řádu. Kdyby tedy náhodou došlo k přezkumu, může se konstatovat, že šlo o exces, ale nejedná se o tak závažné porušení jednacího řádu, aby se z toho musely vyvozovat nějaké zásadní důsledky,“ vysvětluje.

Nepřetržitý dialog

S tím souhlasí i ústavní právník Jan Kysela, podle kterého záleží především na tom, jestli opozici nebylo „nepřiměřeně zasaženo do práva vyjádřit se“. Navíc dodal, že pandemický zákon se v době incidentu ještě nezačal ani projednávat. Schvaloval se pouze program schůze.

Důsledky tak podle Jelínka budou záležet na konkrétní podané stížnosti. Především ale současný stav znamená velké varování pro samotnou vládní koalici. „Ukazuje se, že ne všechno dokáže jednací řád sám obstarat. Mnohem důležitější je nepřetržitý dialog v Poslanecké sněmovně, zkrátka jakási politická kultura. A tam je důležité, aby jak vláda, tak opozice spolu nastavili nějaký způsob komunikace,“ říká politolog s tím, že vláda nezačala z tohoto pohledu dobře.

„Tady vládní koalice nastavila hned na začátku vůči opozičním stranám přísnost. A ty jí to teď vracejí a budou vracet u každé příležitosti. A kdo na to doplatí, bude vláda, která bude čekat, kdy budou projednány její návrhy a jestli náhodou kvůli obstrukcím nedojde k nějakému prodlení něčeho důležitého, na co spěchá, na čem trvá,“ říká Jelínek.

Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít