Prezidentské funkce se Václav Havel ujal se zkušeností disidenta a vězně komunistického režimu s jasným vědomím, jakou cenu má svoboda, je přesvědčena předsedkyně Poslanecké Sněmovny Miroslava Němcová.

11:42 18. prosince 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Václav Havel vstoupil na politickou scénu svým způsobem před rokem 1989, jako disident a vězeň komunistického režimu a po roce 1989 se zkušeností, že věděl, kolik stojí svoboda a co je potřeba za ni vynaložit, se ujal své funkce,“ říká politička.

Důraz na dodržování lidských práv tak vzhledem k Havlově osobnosti byl podle ní v době, kdy se rodila politika svobodné demokratické země, přirozený a v jeho duchu se Česko vyvíjí i dál.

V poslední době se však otevírá téma rozporu mezi ekonomickou diplomacií a lidskoprávní rovinou.

Otázkou pak je, zda by Česká republika měla na zahraničněpolitickém poli zůstat věrna Halově odkazu a dál v rámci diplomacie prosazovat témata lidských práv.

„Opustit to nemůžeme, pro mě je takovým praktickým příkladem, jak v tom postupovat, je německá kancléřka Merkelová, která umí oddělit otázku lidskoprávních záležitostí od hospodářské a ekonomické oblasti,“ soudí předseda Senátu, Milan Štěch z ČSSD.

Právě takto by se podle něj měla česká diplomacie nadále profilovat v rámci zahraniční politiky.

Martina Mašková, Alina Holušová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít