Evropská komise: Skupině Agrofert se dotace na projekty s rizikem střetu zájmů neproplácí
Holding Agrofert spadající do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO) čerpá z unijní kasy pouze dotace, u kterých není riziko možného střetu zájmů. Vyplývá to z vyjádření mluvčí Evropské komise Susanne Conzeové. Ta pro iROZHLAS.cz uvedla, že všechny sporné platby jsou po dohodě s českými úřady až do ukončení auditního šetření pozastaveny. Agrofert přitom nyní získal od zemědělského fondu 177 milionů korun.
„U projektů Agrofertu, které by mohly být potenciálně dotčeny údajným střetem zájmů, nebyly provedeny ze strany Evropské unie žádné platby či náhrady,“ uvedla pro iROZHLAS.cz mluvčí Evropské komise Susanne Conzeová.
Peníze na sporné projekty tak podle ní není ze strany holdingu během probíhajícího auditního řízení možné z unijní kasy čerpat.
Fond opět posílá evropské dotace do Agrofertu: 177 milionů na jogurty bez laktózy či hadice na kejdu
Číst článek
Conzeová tak reagovala na otázku, proč Brusel v případě zemědělských dotací z Programu rozvoje venkova uvolnil platby na starší projekty holdingu Agrofert ze svěřenského fondu premiéra a zda to tedy znamená, že unijní kontroloři přistoupili alespoň částečně na argumentaci českých úřadů.
Státní zemědělský intervenční fond totiž opět posílá do Agrofertu evropské dotace. Jak zjistil iROZHLAS.cz, v posledních měsících v tichosti odblokoval 177 milionů korun pro mlékárnu Olma na jogurty se sníženým obsahem laktózy či pro zemědělský podnik ZEAS Puclice. Ten peníze použil například na nákup nakladače a hadici na kejdu.
Peníze fond Agrofertu zaslal potom, co loni v prosinci oznámil, že změnil právní názor a že se na něj český zákon o střetu zájmů nevztahuje. Hrozilo přitom riziko, že Brusel dané dotace pro holding neproplatí. Podle vedoucího kanceláře generálního ředitele fondu Filipa Sovy se to však obešlo bez komplikací.
Preventivní stopka
Z vyjádření mluvčí Evropské komise Conzeové vyplývá, že Brusel proplácí Agrofertu pouze dotace bez rizika možného střetu zájmů. O tom už v minulosti mluvil někdejší eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger ve vztahu k evropským strukturálním a investičním fondům, kterých se týká první audit.
„Komise připomíná, že zatímco v České republice běží audity kvůli údajnému střetu zájmů, rozpočet Evropské unie je plně chráněn,“ pokračovala Conzeová. S tuzemskými úřady se totiž podle ní už dříve dohodli na preventivní stopce. Bylo to v době, kdy si premiér Andrej Babiš (ANO) s Oettingerem dopisoval.
„6. prosince 2018 české úřady souhlasily, že v případě regionálních fondů, kterých se týká probíhající audit, nebudou až do skončení auditního řízení předkládat žádné výdaje na projekty skupiny Agrofert,“ pokračovala mluvčí.
Každá žádost o platbu předložená do Bruselu má navíc podle ní obsahovat prohlášení, že se nejedná o výdaje na projekty zahrnuté do bruselské prověrky. Pokud Evropská komise zjistí, že Česko domluvený postup nedodržuje, může podle jejích slov zakročit.
„Komise by mohla ve vztahu k těmto operacím využít možnosti přerušit, pozastavit průběžné platby nebo udělat finanční opravu (rozhodnutí o vratce ve formě krácení příští dotace – pozn. red.). Nicméně pokud se nepředkládají žádné výdaje, evropský rozpočet není v ohrožení,“ doplnila.
Miliony pro Agrofert
Zemědělský fond uvolnil peníze na starší projekty na základě právní analýzy, podle níž je blokace peněz v rozporu se zákonem. Dokument ovšem odmítl zveřejnit. Dotace nasmlouvané do srpna 2018 tak fond odblokoval. Už dříve totiž platby pro Agrofert kvůli unijnímu šetření pozastavil. Stále však platí, že platby po tomto datu, kdy začalo platit přísnější evropské nařízení, se neproplácí.
Výklad fondu
V § 4c českého zákona o střetu zájmů je uvedeno, že firma, kterou by alespoň ze čtvrtiny vlastní člen vlády, nesmí čerpat dotace podle rozpočtových pravidel. Právě na rozpočtových pravidlech SZIF staví svojí argumentaci. Fond je totiž zřízen podle vlastního zákona, hospodaří s vlastním rozpočtem a tudíž se rozpočtovými pravidly neřídí, i když se jedná o veřejné peníze. Zjednodušeně řečeno: fond neposkytuje dotace podle rozpočtových pravidel, proto se na něj tuzemská legislativa o střetu zájmů nevztahuje. Zemědělský fond si k tomu nechal zpracovat také právní analýzu, dokument však zatím nechce zveřejnit.
Konečné závěry bruselských auditorů u čerpání zemědělských dotací jsou zatím v nedohlednu. Letos v lednu proběhlo se zástupci Evropské komise bilaterální jednání, na jehož základě Brusel uvolnil některé původně blokované platby pro Agrofert. Pochybnosti zůstaly u jednoho projektu v hodnotě 1,6 milionu korun.
Auditoři ale v červenci požádali o zaslání dodatečných materiálů, jak upozornila Česká televize. Potom, co české úřady požadované dokumenty do Bruselu doručí, začne teprve běžet šestiměsíční lhůta pro vypracování finálního verdiktu, zda Babiš je ve střetu zájmů kvůli čerpání zemědělských dotací ze strany Agrofertu. Předběžné závěry jeho konflikt potvrdily.
Premiér dlouhodobě střet zájmů odmítá a celou věc označuje za součást politické kampaně. Stejně tak s tím, že by pochybil, nesouhlasí holding Agrofert.
Zatímco na výsledky prověrky u zemědělských dotací se stále čeká, první audit týkající se dotací vyplácených hlavně ministerstvem průmyslu a obchodu je už hotový. Evropská komise ho zaslala do Česka loni v prosinci. Došla v něm k závěru, že Babiš nadále ovládá holding Agrofert a porušuje tak evropskou i českou legislativu.
Bruselští kontroloři se ve svých závěrech opřeli mimo jiné o statuty svěřenských fondů, do kterých premiér holding v únoru 2017 uložil. Server iROZHLAS.cz nedávno oba dokumenty zveřejnil. Píše se v nich, že veškerý zisk z Agrofertu plyne Babišovi a po odchodu z politiky se mu koncern „bez prodlení vrátí“.
Se statuty Babišových fondů pracoval také krajský úřad Středočeského kraje. Ten v odvolacím řízení zkoumal rozhodnutí Černošic, že premiér je kvůli vlastnictví médií spadajících pod Agrofert ve střetu zájmů. Hejtmanství však oproti Bruselu na základě těchto dokumentů Babišův vliv naopak vyloučilo.
Za nesprávné toto rozhodnutí nyní označil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, přesto se rozhodl spor nechat být a nepodat žalobu ve veřejném zájmu.
