Energetický zákon míří do Senátu, mění výpočet poplatku za obnovitelné zdroje
Sněmovna dnes schválila rozsáhlou vládní novelu energetického zákona. Poslanci se v průběhu jednání museli vypořádat s více než 300 pozměňovacími návrhy. Novela, podle níž si třeba budou moci lidé naistalovat malé střešní sluneční elektrárny bez licence, teď míří do Senátu. Pokud projde, dostane ji k podpisu prezident.
Norma mění například způsob platby poplatku na podporu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů. Nově už se nemá určovat podle spotřeby elektřiny, ale podle kapacity hlavního jističe odběratelů.
Novela má také umožnit rozvoj střešních fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem do deseti kilowattů, třeba na rodinných domech. Pro jejich instalaci už nebudou domácnosti potřebovat licence.
Sněmovna schválila novelu energetického zákona. Diskutovali místopředsedové hospodářských výborů M. Urban (ČSSD) a K. Šidlo (KSČM). O normě mluvil i analytik banky J&T M. Šnobr
„Hlasovali jsme o zvětšení možnosti pro malé solární panely do 30 kilowatt obecně, do 10 kilowatt dokonce bez živnostenského listu,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).
Poslanci naopak zamítli návrh, podle kterého by se solární nebo větrné elektrárny mohly rozdělit na menší a nepovažovalo by se to za nové uvedení elektrárny do provozu. Důvodem byly obavy, že by se fotovoltaické elektrárny rozdělením vyhnuly odvodu solární daně.
Solárníkům však výsledek nevadí. „Upřímně řečeno je nám to jedno, protože neznám nikoho, kdo by o něčem takovém byť jenom uvažoval, nemluvě o tom, že to je ekonomický nesmysl,“ uvedl mluvčí České fotovoltaické průmyslové asociace Miloš Cihelka s tím, že by sice podnikatelé vydělat mohli, ale málo a při velkých administrativních a technických nákladech.
Předlohu kritizuje opozice i ERÚ
Novela prošla nejtěsnější většinou, hlasovalo pro ni 86 poslanců, což bylo přesně tolik hlasů, kolik bylo potřeba. Podle očekávání ji podpořila vládní koalice, opozice se převážně zdržela.
Proti hlasovali poslanci hnutí Úsvit, kteří návrh od začátku kritizovali. „To, co hrozí, je zásadní zvýšení cen energií,“ řekl místopředseda poslaneckého klubu Úsvitu Petr Adam.
„Jsme si tím jisti, propočty existují. Vyžádali jsme si od pana ministra, aby dal hlavu na špalek za jedinou korunu zdražení energií na základě tohoto zákona. On řekl, že hlavu na špalek dává a my to pozitivně kvitujeme. Budeme napjatě očekávat,“ prohlásil Adam.
Postoj ERÚ k novele energetického zákona přiblížil mluvčí úřadu Jiří Chvojka, postoj ČFPA mluvčí asociace Miloš Cihelka
Mládek odmítl, že by novela znamenala zdražování. Připustil však, že bude mít dopad na státní rozpočet. „Zvýší to výdaje státního rozpočtu o necelých pět miliard, ale taková je politická vůle, tak to už bylo dohodnuto předem,“ řekl Mládek.
Novelu kritizuje také Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten sice ocenil, že poslanci vypustili ze zákona některé sporné části, například právě dělení solárních elektráren na menší, i tak však prý zákon přináší řadu problémů.
Podle ERÚ třeba nejsou dostatečně vyčísleny dopady zákona. „Naprosto se rozmělňuje kontrola peněz, které platíme za elektrickou energii, plyn a teplo. Nejhorší to je u obnovitelných zdrojů. Podvodníci jen zaplatí pokutu, ale dál budou mít nárok na podporu z našich peněz a licenci, což je úplně v rozporu s tím, co by stát měl dělat,“ uvedl mluvčí úřadu Jiří Chvojka.
Zákon také zřizuje pětičlennou radu Energetického regulačního úřadu, která by ho měla od roku 2017 řídit. Předsedkyně úřadu Alena Vitásková však varuje, že zřízení rady povede k politizaci instituce.
Podle mluvčího Chvojky si úřad radu přeje, jde však o to, jak bude rada jmenovaná a jaké bude mít pravomoci.
