Za pořízení technologie a za šestiletý provoz monitorovacího centra zaplatilo ministerstvo 93 milionů korun. Smyslem monitoringu je to, aby nahradil dosavadní namátkové kontroly domácích vězňů prováděné probačními úředníky.

Měly by také hlídat některé obviněné, kteří by jinak skončili ve vazební cele. Bez zprovoznění náramků nelze očekávat, že by soudci začali alternativní trest domácího vězení ve větší míře ukládat.

„Zavedení náramků do praxe vyžaduje nanejvýš pečlivou přípravu a důkladné testování, na kterém intenzivně pracujeme. Ministerstvo spravedlnosti i Probační a mediační služba považují za zcela klíčové, aby se do každodenního provozu dostal spolehlivě fungující systém,“ zdůvodnil odložení ostrého startu mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.

Mluvčí doplnil, že dodavatel náramků tak získá „dostatek času pro to, aby mohl finálně naplnit všechny požadavky kladené na monitorovací systém“. K datu spuštění systému Řepka uvedl, že úřad o něm bude včas informovat.

Při minulém odkladu startu projektu ministerstvo zmiňovalo jako důvod to, že testování náramků trvá déle, než se předpokládalo. Podle informací ČTK z několika zdrojů vykazují testovaná zařízení stále zásadní chyby, které vylučují, aby domácí vězně dostatečně ohlídala.

Pět tendrů vypsaných na dodání náramků skončilo neúspěšně. Z šestého vzešel vítězný uchazeč, firma SuperCom, s nímž Probační a mediační služba podepsala smlouvu loni v září.

Tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) nejprve věřil, že zařízení by se mohlo začít využívat na přelomu letošního února a března. Později ministerstvo uvádělo, že se tak stane „v jarních měsících“.

Při dubnových interpelacích ve sněmovně odhadl Pelikán start ostrého provozu „do měsíce, do dvou“, v poslední verzi úřad uváděl letošní červenec.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít