STEM: Dvě třetiny lidí míní, že reforma penzí má být přijata co nejdříve. Obávají se však dopadů a změn
Dvě třetiny lidí míní, že reformu důchodového systému je potřeba řešit co nejdříve. Zároveň se však veřejnost obává jejích dopadů a chystaných změn. Lidé upřednostňují například podporu individuálního spoření a zvyšování odvodů před vyšším věkem odchodu do důchodu nebo snižováním penzí.
Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), který představila mluvčí ministerstva Eva Davidová. MPSV neuvedlo, kdy se průzkum konal a kolik lidí se ho zúčastnilo.
Další generace důchodců na tom bude výrazně hůř, potřebujeme reformu, říká sociolog Prokop
Číst článek
„Lidé více odmítají opatření s pozitivním očekávaným dopadem na státní rozpočet, protože jde o méně populární kroky, které mají negativně vnímané dopady na jednotlivce. Více preferují naopak ty kroky, které jsou pro ně individuálně prospěšné,“ uvedla mluvčí.
Dvě opatření měla podle ní podporu alespoň poloviny dotazovaných a zároveň od nich bylo možné očekávat pozitivní dopad na státní rozpočet. Jednalo se o zvyšování pojistného pro osoby samostatně výdělečně činné a omezení práce na dohodu.
S důchodovým systémem se dnes cítí alespoň docela dobře obeznámeno 35 procent Čechů. „Není to mnoho, ale tento podíl roste v důsledku veřejných diskusí a osvětové kampaně,“ podotkla Davidová.
Loni v prosinci na tuto otázku odpovědělo kladně 28 procent lidí. Důchodové reformě pak nyní v médiích věnují pozornost zhruba dvě třetiny společnosti.
Nepředvídatelný systém
Mluvčí upozornila, že výrazně narostl podíl těch, kteří věří, že se důchodovou reformu podaří schválit do konce aktuálního volebního období. V prosinci tomu věřilo 24 procent dotázaných, nyní jejich podíl narostl na 46 procent.
Zvyšovat věk odchodu do důchodu? ‚Byla bych opatrná, naděje na dožití klesla o rok,‘ říká Nerudová
Číst článek
Lidé ve věku 18 až 35 let zdůrazňují osobní odpovědnost a potřebu individuálního spoření. Od státem vyplácených důchodů mají omezená očekávání a zároveň jsou nejvíce otevřeni novým nápadům.
Lidé ve věku 36 až 50 let pak mají nejvíce obavy ze změn za pochodu, z nepředvídatelnosti systému a mají rovněž strach, že se „důchodů už nedožijí“ a kvůli zvýšení věku pro odchod do důchodu se v práci „upracují“.
Dotázaní ve věku 51 až 65 let oceňují průběžný systém, přejí si ho zachovat, ale zároveň vnímají, že některé parametry bude třeba změnit, což bude politicky náročné.
ANO nechce, aby byl Rychetský součástí rozhodování o důchodově reformě. Pochybuje o jeho nepodjatosti
Číst článek
Jejich obavy se týkají hlavně toho, aby měli v důchodu ještě sílu strávit svůj odpočinek kvalitně.
Chystané změny
Vláda návrh reformních změn důchodového systému představí ve čtvrtek v poledne spolu s konsolidačním balíčkem.
Z dosavadních vyjádření ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a ze zveřejňovaných informací o reformě vyplývá, že by návrh mohl obsahovat dřívější odchod do penze pro náročné profese a pozdější pro ostatní, změnu výpočtu nových penzí, rozdělení důchodu mezi manžele či navýšení penze.
Důchody by měly růst také pomaleji než dosud, povinná doba placení odvodů pro nárok na penzi by se mohla zkrátit, živnostníkům by se mohlo zvedat pojistné a upravit by se mohla i pravidla pro odvádění z výdělku u dohod.
