Drobné krádeže v nouzovém stavu. Stovky lidí dostaly nepřiměřený trest, nápravy se ale dočká jen hrstka

Zastání zatím našlo 44 lidí, kterým soudy vyměřily nepřiměřeně vysoké tresty za drobné krádeže v době nouzového stavu. Šéfka resortu Marie Benešová (za ANO) podala stížnosti k Nejvyššímu soudu. Několik měsíců vězení přitom v takových případech dostaly stovky pachatelů. Soudy tvrdé tresty udělovaly automaticky až do letošního března, kdy Nejvyšší soud rozhodl, že k tomu není důvod. Proč se šance na nápravu zatím nedočkalo víc lidí?

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Supermarket

Několik měsíců vězení přitom v takových případech dostaly stovky pachatelů (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

 „V prodejně odebral z volného prodeje osm kusů čokolády v celkové hodnotě 559 Kč, zboží si uschoval do svého batohu, který zapnul na zip a chtěl z prodejny odejít, aniž by za toto zboží zaplatil.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž o krádežích během nouzového stavu

Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1, ze kterého pochází citace, popisuje krádež z konce loňského dubna.

„…byl zastaven svědkem krádeže, který vyrozuměl pracovnici obsluhy prodejny, která obžalovaného vyzvala k otevření batohu s nezaplaceným zbožím.“

Zloděj dostal tři roky vězení. Letos v březnu ale Nejvyšší soud rozhodl, že přísnější tresty mají soudci udělovat jen v případě prokázané souvislosti mezi krádeží a koronavirovou pandemií.

A to se podle ministryně Benešové této krádeže čokolády netýká. Podala proto k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona. Ten může přísný rozsudek zrušit a trest rovnou zmírnit nebo případ vrátit zpět k novému projednání. Soud zatím rozhodl asi o polovině stížností.

‚Zaplnění větší věznice‘

„Dalo by se říci, že až na opravdové výjimky se senáty Nejvyššího soudu ztotožnily s paní ministryní a konstatovaly ve shodě s ní porušení zákona v neprospěch obviněných a předchozí přísnější právní kvalifikace se rušila,“ říká Radiožurnálu mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.

28 měsíců vězení za krádež žiletek v nouzovém stavu? Pachatel uspěl se stížností. Má šanci na mírnější trest

Číst článek

Stížnost ministryně podává na základě podnětů od odsouzených, soudů i státních zastupitelství. Celkem jich zatím dostala zhruba 180.

Podle analýzy právníka Jakuba Drápala a ekonoma Libora Duška z projektu Legal Data Hub Právnické fakulty Univerzity Karlovy si ale přísnější trest vyslechlo až 1500 lidí. Pro většinu z nich je ministerská stížnost poslední možností, jak rozsudek zvrátit. Rychlé řešení by navíc podle Duška ušetřilo státu peníze.

„My jsme odhadovali, že ta chyba v trestání krádeží za nouzového stavu představovala vlastně zaplnění jedné větší věznice po dobu jednoho roku, což pro stát znamená zhruba 200 až 250 milionů korun ročně. Tím, že se stížnosti vyřídí takto individuálně, a navíc ještě v poměrně malém počtu a pomalu, tak to znamená, že většinu těchto zbytečných nákladů nakonec stát skutečně ponese,“ popisuje Dušek.

Ministerstvo s plošným zveřejňováním rozsudků nespěchá, rozšíření systému chystá na příští rok

Číst článek

Výzkumníci už na jaře doporučovali, aby ministerstvo spravedlnosti případy samo vyhledalo ve svých elektronických databázích a nespravedlivé trestání napravilo.

Plošné řešení ale podle ministerstva není možné a na vyhledávání případů nemá resort kapacity.

„Kapacity Odboru dohledu a kárné agendy jsou vyřizováním podnětů v souvislosti s nouzovým stavem plně vytížené. Podněty jsou vyřizovány největší možnou rychlostí, a to tak, že prioritně vyřizujeme ty záležitosti, u kterých se jeví, že podání stížnosti porušení zákona by mohlo být namístě,“ vysvětluje Radiožurnálu mluvčí rezortu Vladimír Řepka.

Náhrada újmy

Ministryně Benešová na konci července vydala stanovisko, ve kterém popsala, u jakých případů se na ni můžou lidé obracet. Výrazný nárůst podnětů pak ale ministerstvo nezaznamenalo.

Pokud si pachatelé už celý trest odpykali a soudy by teď došly k závěru, že trest měl být kratší, můžou odsouzení resort žádat o náhradu újmy.

„Pokud půjde o to, že byli omezeni na osobní svobodě déle, než bylo nezbytné, odškodnění se budou pohybovat spíše v nějakých desetitisících,“ upozorňuje právník Tomáš Gřivna z platformy Rozumné právo.

Ministerstvo ale zdůrazňuje, že ne všechny tresty za krádeže v nouzovém stavu soudy udělily nespravedlivě a některé podněty pro stížnost nejsou oprávněné.

Jana Karasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme