Drahoš na schůzce s premiérem upozornil na ruský vliv na volby v několika zemích. „Nemám žádný důvod pochybovat, že k ovlivňování voleb docházelo,“ řekl Drahoš i s odkazem na nedávné sněmovní volby. Konkrétní důkazy ale nezmínil. 

Podobný vliv očekává i v lednových prezidentských volbách. „Vycházím třeba z poslední zprávy BIS, kde se konstatuje tohle více méně zcela jednoznačně,“ dodal Drahoš na tiskové konferenci.

Stejný apel jako v pátek na Sobotku vznese Drahoš i na příštího premiéra, kterým by měl prezident Miloš Zeman jmenovat 6. prosince Andreje Babiše z hnutí ANO. Servery a zdroje, které podle Drahoše šíří dezinformace, zveřejní Drahošova kancelář na svém webu.

Civilní kontrarozvědka nyní nicméně nemá žádné relevantní informace o tom, že by cizí tajné služby nezákonně ovlivňovaly volby v Česku včetně budoucích prezidentských. „Neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připraveni jakýmkoliv podezřením na nelegální aktivity adekvátně zabránit,“ popisuje mluvčí Bezpečnostní informační služby Ladislav Šticha pro Radiožurnál.

Zeman: urážka občanů

Prezident Zeman na adresu Drahoše prohlásil, že buď disponuje vlastní tajnou službou, nebo se na sebe snaží upozornit šířením konspirací. V závěru své návštěvy Jihomoravského kraje tak v pátek na tiskové konferenci reagoval na páteční Drahošovo vyjádření, že se obává ovlivňování voleb ze zahraničí.

Zeman novinářům v Boskovicích řekl, že považuje za urážku občanů, pokud někdo tvrdí, že mohou v případě voleb do sněmovny či na Hrad být ovlivněni „jakýmisi imaginárními zahraničními službami“. „To by znamenalo, že jsou nesvéprávní. Člověk by snad neměl považovat občany za nesvéprávné,“ uvedl Zeman.

Bezpečnostní informační služba Drahošovo prohlášení dementovala, dodal prezident. „Jinými slovy ho naprosto shodila,“ uvedl Zeman. Civilní kontrarozvědka předtím uvedla, že nemá závažné informace o tom, že by cizí zpravodajské služby nezákonně ovlivňovaly volby. Rizika dezinformačních kampaní však BIS připouští.

Ačkoliv Zeman připomněl svůj slib, že se nebude vyjadřovat k protikandidátům, v závěru odpovědi na novinářský dotaz Drahoše kritizoval. „Myslím, že to je pouze zoufalý pokus upozornit na sebe šířením konspiračních teorií,“ uvedl. Drahoš se tak podle něj chová podobně jako poražená kandidátka loňských amerických prezidentských voleb Hillary Clintonová.

Kampaně proti Ukrajině, EU a NATO

Podle zprávy Bezpečnostní informační služby zveřejněné v říjnu vzrostla loni v Česku role a intenzita aktivit ruských tajných služeb, které získávaly hlavně citlivé informace z politické oblasti. Země také byla zasažena operacemi, které byly součástí kampaně proti cílům, jako jsou Ukrajina, EU či NATO. Při sbírání zpravodajských informací dominovala ruským zájmům politická rozvědka. Ruské tajné služby v zemi mají kvalitní síť kontaktů, které dál rozvíjejí, uvedla BIS.

V roce 2015 se BIS v souvislosti s ruskými tajnými službami zmiňovala hlavně o tom, že vedly hlavně informační válku související s ukrajinskou a syrskou krizí, snažily se oslabit informační potenciál země utajenou infiltrací do médií a internetu nebo masivní produkcí propagandy a dezinformací. Vloni hybridní kampaň pokračovala.

Nejvýznamnějším zdrojem rizika je podle zpravodajců nevědomý kontakt s ruským diplomatickým personálem. Značná část ruských zpravodajských důstojníků totiž dlouhodobě působí pod diplomatickým krytím.

Tomáš Jelen, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít