Stopka neplatila. Stát proplatil dotaci pro Fatru, teď na ní chce v Bruselu otestovat střet zájmů
- Preventivní pozastavení dotací pro firmy z holdingu Agrofert neplatilo bez výjimky. Server iROZHLAS.cz zjistil, že před třemi měsíci dostala plastikářská firma Fatra ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO) proplaceno 547 tisíc korun ze státní kasy.
- Politické špičky teď chtějí zariskovat a pokusit se u Evropské komise o proplacení finanční injekce, aby otestovaly reakci. Redakci to potvrdil ministr Karel Havlíček (za ANO), který se ve věci osobně angažuje. Ministryně Klára Dostálová (ANO) kvůli tomu do Bruselu poslala už dopis.
- Pokud Brusel žádost zamítne, Česko ho bude moci žalovat. Současně ale hrozí, že tento „pilotní projekt“ zablokuje proplácení dotací nejen pro Agrofert, ale i další české podniky. K takovému plánu se staví vlažně ministerstvo financí, které bude mít ve věci konečné slovo.
„Podle mých informací po tom rozhodném datu nebyly propláceny dotace ani ze státního rozpočtu,“ prohlásila ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na adresu Agrofertu zkraje května, tedy pár dní po zveřejnění závěrečné auditní zprávy. Na tiskové konferenci tehdy ujišťovala, že veškeré dotace pro holding byly po zahájení auditu preventivně stopnuty.
Europoslanci chtějí znovu hlasovat o Babišově střetu zájmů. Vadí jim nečinnost úřadů
Číst článek
Jenže to nebyla pravda. Ministerstvo průmyslu a obchodu 3. února, tedy zhruba před třemi měsíci, vyplatilo zlínské společnosti Fatra dotaci na nákup nového válcovacího stroje pro továrnu v Napajedlech ve výši 547 tisíc korun, jak zjistil iROZHLAS.cz. Brusel přitom projekt loni v říjnu jasně označil za nezpůsobilý.
„Evropská komise identifikovala další neoprávněnou dotaci,“ píše se v navazující korespondenci k unijnímu auditu s tím, že projekt Fatry porušuje zákon o střetu zájmů. Bylo tak pravděpodobné, že Brusel peníze holdingu neproplatí. Resort pod vedením Karla Havlíčka (za ANO) ale danou částku do Agrofertu přesto v tichosti poslal.
Fatra o platbu požádala ministerstvo na jaře 2019. To ještě loni v prosinci tvrdilo, že dotace proplacena nebyla. „Žádost je v tuto chvíli posuzována s ohledem na listopadovou reakci Evropské komise,“ napsal tehdy serveru David Hluštík z tiskového odboru. Když se ovšem v květnu zveřejnil seznam již proplacených dotací ze státních peněz, byla na něm i Fatra.
Mimořádná platba
Server iROZHLAS.cz proto pátral, zda nešlo o omyl. Zveřejněná korespondence ovšem potvrzuje, že ministerstvo dotaci pro Fatru skutečně proplatilo. Náměstek pro eurofondy Marian Piecha kvůli tomu dokonce žádal ministerstvo financí o mimořádnou certifikaci dotace, tedy proplacení ze strany Bruselu.
„Důvodem této mimořádné certifikace je nesouhlasný postoj řídícího orgánu operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost k závěrům auditu Evropské komise ve věci střetu zájmů a právní povaha tohoto auditu,“ uvedl Piecha v dopise datovaném 11. února. Ministerstvo financí ale jeho žádost odmítlo.
Resort pod vedením Schillerové totiž žádosti o proplacení projektů z holdingu Agrofert do Bruselu nepředkládá. Preventivní stopkou dotace opatřil na doporučení Evropské komise v prosinci 2018, kdy se auditní mise začala chystat. Každou žádost do Bruselu navíc musí pod hrozbou pozastavení dotací vybavit prohlášením, že nejde o platbu pro koncernovou dceřinku.
Riskantní plán
Jak se dále redakci podařilo zjistit, na dotaci pro Fatru chtějí české úřady otestovat, zda Brusel peníze opravdu nepustí, a získat tak rozhodnutí o zamítnutí platby. Pak chtějí Evropskou komisi žalovat. Jde přitom o riskantní plán. Vyústit by totiž mohl v pozastavení všech dotací z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.
Šéf resortu Karel Havlíček (za ANO) společně s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou (ANO), která eurodotace v Česku koordinuje, proto „bezpečnost“ tohoto postupu předem ověřovali i u Evropské komise. Konkrétně v dopise datovaném 26. dubna oslovili eurokomisaře Elisu Ferreirovou a Johannese Hahna.
„Je otázkou, jaké by byly kroky Komise v případě, že by české úřady deklarovaly výdaje odpovídající pouze jednomu z kontrolovaných projektů a požadovaly platbu, aby získaly akt, který by mohl být přezkoumán soudním dvorem,“ ptají se jich členové vlády v dopise, který má server iROZHLAS.cz k dispozici.
Havlíček s Dostálovou v korespondenci také upozorňují, že ačkoliv česká strana se závěry auditu nesouhlasí, respektuje je a žádosti o platbu Evropské komisi nepředkládá. A také prý dál plní doporučení, která jim kvůli zjištěným nedostatkům například v předcházení střetu zájmů auditoři ve zprávě dali.
„Naším záměrem není způsobovat systémová rizika pro Evropské strukturální a investiční fondy, jako je přerušení plateb operačním programům, proto by kromě tohoto ‚pilotního projektu‘ byla plně respektována doporučení auditu,“ dodávají. Ministři však připouští, že se jedná o „neortodoxní“ řešení.
Tím „pilotním projektem“ má být právě Fatra, jak pro iROZHLAS.cz Havlíček potvrdil. Cíl je přitom jediný: dostat z Bruselu rozhodnutí, které lze napadnout u evropského soudního dvora. A vyjasnit tak problematiku střetu zájmů u soudu. Konečná auditní zpráva totiž není podle Havlíčka právně závazná.
„Ještě nedošlo k úplnému vyjasnění, to jest ke konkrétnímu rozhodnutí, které by bylo soudně přezkoumatelné na úrovni Evropské komise. Právě to Česká republika očekává v souvislosti s dotací, na kterou se ptáte. Bez proplacení dotace Fatře by nemohlo k závaznému právnímu posouzení dojít, případně by neměl o čem rozhodovat soud,“ napsal Havlíček serveru v SMS.
Posvěcení Bruselu
Plán, jak dostat Babišův střet zájmů před unijní soud, dostal z Bruselu zelenou. Na vědomí ho vzal šéf Generálního ředitelství pro regionální politiku Marc Lemaitre s tím, že půjde pouze o jeden auditem kritizovaný projekt.
„Naše stanovisko k auditní zprávě Evropské komise je neměnné a detaily nebudeme komentovat. Auditoři Evropské komise mylně vykládají české právo, protože žádný střet zájmů v souvislosti s Agrofertem neexistuje.“
Karel Hanzelka (mluvčí Agrofertu)
„Potvrzuji, že podání takové žádosti o platbu by způsobilo přerušení platební lhůty pro tuto žádost o platbu a mohlo by také vést k následnému pozastavení této průběžné platby,“ odpověděl Lemaitre českým ministrům. Dopis má redakce rovněž k dispozici.
Psaní ale Lemaitre opatřil v závěru také varováním: „Vezměte prosím na vědomí, že pokud nebudou zohledněna další doporučení auditu, bude nutné širší přerušení plateb.“
Na riziko pozastavení dotací z unijních fondů v případě, že se Česko bude kvůli závěrům auditu ke střetu zájmů soudit, upozornil v rozhovoru pro Deník N také náměstek ministra zahraničí Martin Smolek, který Česko u evropského soudního dvora zastupuje. A ten také přišel s plánem na předložení některé auditem zpochybněné dotace.
Fatra však peníze získala už v únoru. Byl už tehdy na stole tento plán? Nebo se snaží úřady jen zlehčit to, že dotaci podle Bruselu neoprávněně proplatily? Server iROZHLAS.cz se na okolnosti proplacení projektu doptával také na tiskovém odboru ministerstva průmyslu a obchodu, ten ale i přes četné urgence dva týdny mlčel.
Nakonec se tak redakce obrátila přímo na náměstka zodpovědného za eurofondy Piechu. Ten se brání tím, že projekt dotčený střetem zájmů resort schválil v únoru 2019, tedy před předběžnou auditní zprávou. „Neměli jsme žádné indicie o tom, že může být něco špatně,“ řekl pro iROZHLAS.cz. Fatra tak podle něj měla na dotaci nárok.
Rozhodnutí Schillerové
Jenže žádost o dotaci resort schválil v době, kdy měly být již veškeré procesy kolem dotací pro Agrofert pozastaveny. To znamená, že ji neměl ani přiklepnout. „Jediná možnost úředníků je dokončit proces, v tomto případě platbu, a požádat Evropskou komisi o proplacení. Protože máte pravdu, že kdybychom to zaplatili pouze ze státního rozpočtu, tak by vznikla zbytečně škoda,“ doplnil Piecha.
Výsledky auditu
Evropská komise v konečné auditní zprávě potvrdila, že premiér Andrej Babiš (ANO) porušuje české a evropské zákony, protože nadále ovládá holding Agrofert, který pobírá unijní dotace. Ten na ně podle zprávy nemá nárok. Česko se proti závěrečné zprávě už nemůže odvolat. Babiš střet zájmů odmítá.
K rozsudku ale vede i jiná cesta – u českých soudů se může soudit Agrofert. Pokud totiž tuzemské úřady odhalí u dotací pochybení, mají peníze ze zákona vymáhat přes finanční úřady zpět, jak upozornil pro Českou televizi například bývalý dotační úředník Leo Steiner. A pokud by s tím holding nesouhlasil, mohl by český stát zažalovat.
Finální slovo však bude mít nyní ministerstvo financí. Na něm totiž případně bude, zda poruší současné předpisy, a i přes varování Evropské komise žádost o platbu pošle. Ministerstvo se nyní k záměru Havlíčka a Dostálové staví spíše vlažně.
„Uvažovat o této cestě lze v momentě, kdy by bylo bezpochyby jasné, že je to z hlediska zájmů ČR nejvhodnější postup a za žádných okolností by neohrozil čerpání evropských prostředků Českou republikou,“ uvedl mluvčí resortu Michal Žurovec. Kdy by mělo padnout konečné rozhodnutí, neřekl.
Ministryně Schillerová přitom už dříve mluvila o tom, že úřady hledají jinou cestu, jak se u soudu bránit. „Základem je, že musí existovat nějaké rozhodnutí Evropské komise nebo evropských orgánů, které bychom mohli napadnout,“ vysvětlila.
Opomenutá dotace
Dotace pro plastikářskou firmu Fatra se vymyká. Ministerstvo průmyslu a obchodu ji schválilo v únoru 2019, tedy jen pár týdnů poté, co v Česku proběhla auditní mise ke střetu zájmů premiéra Babiše. Pozornosti Bruselu tak nejdříve unikla. A české úřady na ni ani později unijní kontrolory neupozornily, i když měly.
Existenci projektu přiznaly až loni v květnu. A Evropská komise dotaci na nákup válcovacího stroje označila za „neoprávněnou“. „Víme nejméně o jednom projektu společnosti Fatra ze skupiny Agrofert, který získal veřejnou podporu z tohoto programu, ačkoli se na něj vztahuje článek 4c zákona o střetu zájmů i článek 61 finančního nařízení aplikovaného na rozpočet Evropské unie,“ napsali v dopise zaslaném loni na podzim do Prahy.
