Podmínky a peněžité tresty. Firma ‚podnikatele roku’ se přiznala k dotačnímu podvodu za 45 milionů
Litovelská firma Hopax se přiznala k dotačnímu podvodu. Společně s dalšími obžalovanými uzavřela s úřadem evropského žalobce dohodu o vině a trestu, kterou teď musí ještě schválit olomoucká pobočka Krajského soud v Ostravě. „Fyzickým osobám bylo navrhnuto uložení trestů podmíněných, dále peněžité tresty,“ popsal pro iROZHLAS.cz žalobce Pavel Pukovec. Firma už v létě přibližně 45milionovou dotaci na nové technologické centrum vrátila.
„Mohu potvrdit, že tento týden byl Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci předložen návrh na schválení dohody o vině a trestu ve věci šesti obviněných,“ řekl Pukovec. Na soudu teď je, aby dohodu schválil a definitivně předdomluvené tresty stvrdil.
‚Budu mít možnost mnoho ovlivnit.’ Náměstkem evropské šéfžalobkyně bude český žalobce Klement
Číst článek
O posunu v případu, který letos v únoru popsal server iROZHLAS.cz, upozornil ve čtvrtek Úřad evropského veřejného žalobce i v tiskové zprávě: „Všech šest se přiznalo a hlavní obžalovaný v rámci dohody o vině a trestu uhradil celkovou škodu ve výši 1,8 milionu eur (v létě v době platby asi 45 milionů korun, pozn. red.).“
Fyzickým osobám žalobce navrhl uložení podmíněných trestů a peněžité sankce v rozmezí od sta tisíc do jednoho milionu korun. „Hlavní fyzická osoba, ten obviněný, dostal milionový trest, pomocníci pak po sto tisících. Protože ti jako fyzické osoby bez vědomí svých společníků a ředitelů firem to v podstatě udělali na své triko. Takže ty firmy to zjistily až při zahájení trestního stíhání, že jejich zaměstnanci takto jednali,“ upřesnil Pukovec.
Tresty dostaly také tři právnické osoby. „Hlavní firma, která žádala o dotace, má pětimilionový peněžitý trest. Dvě právnické osoby, jejichž zaměstnanci pomáhali k fiktivním fakturám, mají trest tři sta tisíc a půl milionu,“ doplnil. Firmy i jednotlivci by podle dohody měly mít zákaz jednat s dotačními orgány a účastnit se dotačních řízení. V prvním případě je zákaz stanovený na deset let, u fyzické osoby na osm let.
Podnikatel roku
Jozef Pavlík z firmy Hopax byl v roce 2009 zvolený podnikatelem roku Olomouckého kraje. Tato soutěž má za cíl „představit širší veřejnosti ty firmy Olomouckého kraje, které se dynamicky rozvíjí, věnují se inovacím nebo úspěšně konkurují na zahraničních trzích“.
Ředitel a majitel společnosti Hopax Jozef Pavlík od počátku řízení nechtěl případ komentovat. „Mají to na starost právníci a do té doby se k tomu nechci vyjadřovat,“ uvedl na počátku roku. K aktuálnímu vývoji se mu nebylo možné dovolat.
Telefon ale zvedl jeho syn, současný jednatel firmy Martin Pavlík. Ten pouze krátce uvedl, že ve firmě v době spáchání dotačního podvodu nefiguroval. A o dohodě s žalobcem tedy jednal jeho otec Jozef Pavlík coby ředitel společnosti a jeho bratr Roman Pavlík, někdejší jednatel.
Předražované stroje
Evropský prokurátor podnikatele i firmu Hopax obžaloval na konci letošního února. Podle policie firma v roce 2020 podala na ministerstvu průmyslu a obchodu dvě žádosti o proplacení dotace v celkové výši 1,8 milionu eur. Peníze měla použít na financování nového technologického centra.
Dotační podvod a škoda 45 milionů? Evropský žalobce obvinil firmu olomouckého ‚podnikatele roku‘
Číst článek
Jenže jak zjistili úředníci ministerstva průmyslu a obchodu, ceny strojů byly podezřelé. „Nesrovnalosti mezi nabídkami a skutečnými cenami byly objeveny při kontrole,“ popsal na jaře mluvčí resortu David Hluštík.
Následné vyšetřování policie dotační podvod potvrdilo. „Ceny strojů, které si podezřelý objednal, byly nepravdivě navýšeny a k získání dalších peněz poskytl falešné a nesprávné doklady,“ napsal v lednu Úřad evropského veřejného žalobce v tiskové zprávě.
Firma nakonec problémovou dotaci letos v létě vrátila a na tomto základě vyjednala s evropským žalobcem dohodu o vině a trestu. Současně s tím ale evropská prokuratura rozšířila stíhání o další dvě firmy a dvě fyzické osoby.
Dohoda o vině a trestu
Dohoda o vině a trestu je způsob ukončení trestního řízení na základě domluvy mezi státním zástupcem a obviněným. Obviněný předem slíbí, že se přizná k trestnému činu, a státní zástupce ho na oplátku obžaluje z méně závažného činu anebo navrhne citelně mírnější trest, protože se ušetří náklady na řízení. Dohodu pak musí schválit ještě soud.
„V podstatě pomohly původnímu obviněnému zajistit účetní doklady, faktury o dodání zboží a ne vše se dělo tak, jak bylo na dokladech,“ popsal serveru iROZHLAS.cz dříve evropský žalobce Pukovec.
Větší působnost
Úřad evropského veřejného žalobce byl zřízen v roce 2017, teprve před necelými dvěma lety se o jeho existenci začalo mluvit také v českém veřejném prostoru. Server iROZHLAS.cz tehdy upozornil na to, že si převezme kauzu střetu zájmů bývalého premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.
Případ tehdy začala řešit česká policie. Protože se ale jedná o unijní dotace a navíc vysoké částky, dohled si nad ním převzal právě žalobce v Lucemburku. A podobně v červnu 2021 skončilo dalších 60 případů týkajících se závažné hospodářské kriminality s dopadem na evropský rozpočet.
Před zahájením činnosti Úřadu evropského veřejného žalobce mohly vyšetřování trestných činů, které souvisely třeba s poškozením finančních zájmů Evropské unie, vést pouze vnitrostátní orgány. Ty ale měly pouze omezené možnosti, protože jejich pravomoci omezovaly hranice států.
V této oblasti úřadu Evropského veřejného žalobce předcházely další orgány, jako třeba Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust). Ty ale, na rozdíl od úřadu Evropského veřejného žalobce, nemohou zahájit vyšetřování nebo vést trestní stíhání v členských státech.
