Domluva skončila, ale jde to i bez bločku, opravuje pražské strážníky ministerstvo
Na začátku týdne mluvčí pražské městské policie Irena Seifertová uvedla, že nový přestupkový zákon komplikuje strážníkům práci. Tvrdila, že už nemohou málo závažné přestupky řešit domluvou, ale musí minimálně udělit takzvané napomenutí, ze kterého musí sepsat protokol. Jak zjistil server iROZHLAS.cz, existují situace, při kterých je společenská škodlivost tak nízká, že stačí dotyčného pouze ústně upozornit.
„Zejména u bagatelních přestupků byla domluva poměrně dosti využívaný způsob řešení,“ uvedla v pondělí pro ČTK Seifertová s tím, že se změny už promítly i do statistik počtu řešených přestupků. Tuto zprávu následně přejala i další média s tím, že domluva na místě končí.
Ministerstvo vnitra ale ke zmiňovanému zákonu č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich vydalo metodický pokyn, který je dostupný na stránkách resortu. V něm se píše: „Ačkoliv zákon o odpovědnosti za přestupky již domluvu nezmiňuje, neznamená to, že by každé posouzení určitého jednání muselo nutně skončit formálním způsobem vyřízení ve smyslu zákona č. 250/2016 Sb.“
Konec domluvě na místě, strážník vám teď udělí písemné napomenutí. Bude to zdržovat, upozorňují
Číst článek
Z toho vyplývá, že je možné určité přestupky vyřešit bez použití institutů napomenutí, uložení blokové pokuty nebo oznámení správnímu orgánu, jak je zmiňuje nový přestupkový zákon.
„I po nabytí účinnosti nové právní úpravy je možné vyřídit neformální domluvou bagatelní jednání, která nedosahují dostatečné míry společenské škodlivosti,“ vysvětlil serveru iROZHLAS.cz mluvčí rezortu vnitra Ondřej Krátoška, podle kterého metodiku zpracovávalo ministerstvo společně s Policejním prezidiem a vydalo ho týden před začátkem platnosti zákona.
Další dopis strážníkům na internetu. Je to podvrh, který může vymyslet jen hloupý člověk, tvrdí Stejskal
Číst článek
Podle metodiky je tedy nutná při posuzování jednotlivých přestupků určitá míra racionalizace. „Je na zvážení příslušného policisty v konkrétním případě, zda jsou splněny pro uplatnění domluvy, případně zda jsou splněny podmínky pro uložení pokuty nebo napomenutí (pro uložení pokuty nebo napomenutí je třeba souhlasu obviněného), a v případě, že nikoliv, tak musí být přestupek oznámen příslušnému orgánu (například obecnímu úřadu), aby ten následně zahájil řízení o přestupku, pokud jsou k tomu dostatečné důvody,“ odpověděl písemně Krátoška.
Pro větší názornost uvádí metodika i příklady situací, kdy policista nebo strážník nemusí provést žádný úkon: přecházení silnice mimo přechod pro chodce na viditelné komunikaci mimo dopravní špičku, vyostřená hádka osob na veřejnosti nebo pasivní žebrání bez obtěžování osob v okolí.
Formuláře pro napomenutí
Pražská městská police ale na svém výkladu trvá přesto, že se s metodikou ministerstva vnitra seznámila. „Za vyjádřením ve věci řešení přestupků, tedy že podle nového přestupkového zákona nelze jako způsob řešení přestupku využít domluvy, si stále stojíme. V případě, že se osoba dopustí přestupku, nelze využít institut tzv. domluvy,“ dodala na opakovaný dotaz Seifertová. „Přestupek je možné v příkazním řízení na místě řešit napomenutím, uložením blokové pokuty či ho oznámit správnímu orgánu.“
Institut domluvy, tak jak ho znal předchozí zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích, podle nové právní úpravy skutečně neexistuje a nejnižším možným trestem je skutečně napomenutí, ze kterého ale musí vzniknout zápis. Proto jsou strážníci vybaveni tiskopisy pro napomenutí.
Vybrat více na pokutách? Je to mylně pochopeno, brání se šéf strážníků
Číst článek
„My máme speciálně pro tento účel vytvořené formuláře, ty mají všechny hlídky, které jsou v terénu, u sebe,“ popisuje mluvčí brněnské městské policie Jakub Ghanem.
Podle předsedy Asociace strážníků Miroslava Stejskala se ale strážníci v praxi budou řídit metodikou ministerstva vnitra a některé přestupky nejspíš budou řešit upozorněním. „Strážníci budou mít v případě naprosto bagatelního jednání tendence řešit jenom upozorněním člověka," vysvětlil Stejskal.
Připouští ale, že výklad pražských strážníků je správnější. „Pražská městská police podle mě zcela správně respektuje to, jak je postaven prováděcí předpis. Je to lepší, než akceptovat nějakou metodiku, která nemá formu právního dokumentu,“ řekl Stejskal Radiožurnálu.
Nový zákon také nahrazuje termín „blokové řízení“ takzvaným příkazem na místě, ve kterém mohou strážníci uložit pokutu do výše 10 tisíc korun nebo napomenutí. V případě, že člověk odmítne příkazový blok podepsat, předají strážníci případ k řešení magistrátu. Nová legislativa zavádí také možnost promlčení přestupku, a to v případě méně závažných po roce a u závažnějších po třech letech. Zákon rovněž nově neumožňuje obcím zakázat recidivistům pobyt na svém území.
Metodický pokyn ministerstva vnitra
V případě, že jednání postrádá společenskou škodlivost, tj. není naplněn materiální znak definice přestupku, jednání není přestupkem. Je-li absence společenské škodlivosti daného jednání zjevná, pak policista, který jednání posuzuje v terénu, neučiní z hlediska zákona o odpovědnosti za přestupky žádný úkon. Podle okolností může k zajištění (obnovení) veřejného pořádku či bezpečnosti či za účelem preventivního působení využít faktických pokynů podle jiných zákonů. Tímto způsobem lze s důrazem na prevenci protiprávního jednání předcházet páchání přestupků, respektive eskalaci jednání, které vykazuje některé znaky přestupku, ale dosud nedosáhlo dostatečné intenzity, aby bylo jako přestupek projednáno. Příkladem takového jednání může být: přecházení silnice mimo vyznačený přechod pro chodce na viditelné komunikaci v době mimo dopravní špičku; vyostřená hádka osob na veřejnosti, která by při eskalaci konfliktu mohla vyústit v naplnění skutkové podstaty některého přestupku; pasivní žebrání bez obtěžování osob v okolí.
