Chystaná novela zákona by měla zlepšit podmínky pro pracující na dohodu. Zaměstnavatelům se nelíbí
Nárok na dovolenou, ošetřovné i stanovení pracovní doby aspoň tři dny dopředu - to jsou nejdůležitější změny, které by lidem pracujícím na dohody měla přinést novela zákoníku práce. Ještě tento měsíc by o ní měla rozhodnout vláda. Novela také zavádí paušál, který budou zaměstnavatelé platit zaměstnancům při práci z domova.
Návrh novely počítá s paušálem ve výši 2,8 koruny za každou započatou hodinu práce z domova. Tuto částku ministerstvo práce a sociálních věcí určilo na základě cen z roku 2021.
Při práci z domova by měl zaměstnavatel podle návrhu platit náhradu nákladů za energie či vodu
Číst článek
„Do paušálu jsou zahrnuté obvyklé druhy nákladů, jako jsou energie, topení, vodné a stočné nebo odvoz odpadu. Ty mohou být problematické z hlediska jejich konkrétního prokazování. Proto se právním předpisem stanoví minimální paušální částka,“ říká Radiožurnálu mluvčí Eva Davidová.
Paušál by měla vláda pravidelně upravovat podle aktuálních cen. Nově také budou mít na home office ze zákona nárok těhotné ženy, rodiče pečující o dítě mladší devíti let nebo o osobu závislou na péči.
Zaměstnavatelé jsou proti
Toto uzákonění nároku na home office vadí třeba Unii zaměstnavatelských svazů. Podle ní by to mělo zůstat na dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
Hospodářské komoře se zase nelíbí povinnost evidovat a hradit náklady i těm zaměstnancům, kteří z domova pracovat chtějí, je to pro ně benefit a odpracují tak nanejvýš jeden den týdně. Komora chce vyjednat, aby se v takových případech náklady neproplácely.
53:48
Stoprocentní kontrola zaměstnanců připomíná novodobé nevolnictví, míní analytik pracovního trhu
Číst článek
Odbory navrhované změny hodnotí velmi kladně, podle nich posilují ochranu a práva zaměstnanců, a to především takzvaných dohodářů. Novela totiž zavádí do českého práva evropskou směrnici o transparentních a předvídatelných podmínkách.
Díky tomu začnou mít lidé pracující na dohody třeba nárok na příplatky za práci v noci a o víkendech. Ti, kteří odvádějí pojistné, i na ošetřovné a dovolenou. Zaměstnavatelé je také budou muset aspoň tři dny předem informovat o rozvržení práce na další týden.
„Zaměstnavatel uzavřel dohodu a mohl se zaměstnancem, jeho pracovní dobou a volným časem velmi volně disponovat. V praxi se mohlo stát, že s ním sjednal, že bude vykonávat práci v rozsahu polovičního úvazku, ale pak mu nepřiděloval vůbec žádnou,“ říká místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek.
Administrativa vytváří bariéru
Hospodářská komora i Unie zaměstnavatelských svazů to považuje za další administrativní bariéru, která znepříjemní zaměstnávání především živnostníkům a malým podnikům.
„Řada lidí má dohody, právě protože nechce být osobou samostatně výdělečně činnou a absolvovat administrativu s tím spojenou. Jsou to třeba lidé, kteří vedou sportovní oddíly, trenéři, uklízečky a podobně. Větší zaměstnavatelé si s tím poradí, protože mají mzdovou účetní a personál. U těch menších a u živnostníků, kteří někoho zaměstnávají, je to další bariéra,“ říká prezident unie Jiří Horecký.
4:45
Češi chtějí po pandemii dál pracovat z domova, ukázal průzkum. Zaměstnavatelé je lákají zpět do kanceláří
Číst článek
Podle Horeckého to povede k tomu, že zaměstnavatelé budou upřednostňovat spolupráci s živnostníky.
S tím souhlasí i ředitel legislativního odboru Hospodářské komory Ladislav Minčič. „Jakékoliv zvýšení administrativních nároků zvyšuje atraktivitu dohod mimo pracovní právo. Nelze proto vyloučit, že někteří zaměstnavatelé sáhnou spíše po švarcsystému než po nově reformované dohodě o provedení práce a pracovní činnosti.“
Novela zákoníku by měla začít platit ještě v průběhu letošního roku. Do konce ledna by ji měla projednat vláda, pak ji čeká klasické projednávání v parlamentu.
