Zásadně přispěl k morální deziluzi veřejnosti, údajné úplatky 16 milionů totiž David Rath převzal jako vysoce postavený politik. Co víc, podle druhého písemného rozsudku Krajského soudu v Praze korupci organizoval z pozadí a bez odposlechů by se ho nepodařilo dopadnout. Podle nového verdiktu klíčový důkaz stále platí, navzdory názoru vrchního soudu. Soudce Robert Pacovský je přesvědčen, že pokud by odposlechy neuznal, kauza by se opět protáhla.

Praha 6:00 11. října 2018 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„V případě doktora Ratha je třeba k jeho tíži zohlednit skutečnost, že se fakticky jednalo o pachatele na samém vrcholu celé organizované skupiny, když jmenovaný stál prakticky v pozadí celé páchané trestné činnosti a ke styku s ostatními jejími pachateli a dalšími osobami využíval především Petra a Kateřiny Kottových (další nepravomocně odsouzení, kteří podle soudu na Rathovy pokyny úplatkářství organizovali, pozn. red.). Ostatně byl to také Rath, který z inkasovaných úplatků přebíral jejich větší část,“ uvádí druhý verdikt Krajského soudu v Praze z letošního června.

Server iROZHLAS.cz na konci článku dokument publikuje v doslovném znění.

Kauza Rath: exhejtman dostal za korupci 8,5 roku. Vinných je i dalších 10 obžalovaných

Číst článek

První rozsudek sice zrušil odvolací Vrchní soud v Praze, David Rath a dalších deset obžalovaných si však i napodruhé, prozatím nepravomocně, vyslechlo totožné tresty za údajnou korupci při stavebních a nemocničních zakázkách ve Středočeském kraji.

Bývalého středočeského hejtmana soud pokaždé hodnotil nejpřísněji - má jít do vězení na 8,5 roku a propadne mu 22 milionů korun.

Podlomil důvěru ve fungování státu

Rathovo jednání podle soudce Roberta Pacovského způsobilo největší škody. Když totiž řídil údajnou korupci, byl ve vysokých politických funkcích.

„Právě páchání takovéto trestné činnosti vrcholným voleným politikem pohybujícím se nejen na regionální, ale i celostátní úrovni včetně účasti v Parlamentu ČR ve veřejnosti nemalou měrou podlamuje samotné základy důvěry v řádné fungování státu a jeho institucí,“ konstatuje v rozsudku Pacovský.    

Někdejšímu přednímu politikovi ČSSD také připomněl, že v době, kdy měl brát úplatky, se stavěl do role protikorupčního bijce. Rath například 27. dubna 2012 ráno podle policie od Petra Kotta převzal úplatek 3,1 milionu a žádal navýšení podílu o další milion, v poledne již v Poslanecké sněmovně plísnil tehdejší zástupce Nečasovy vlády. „Totálně jste zdiskreditovali termín boj s korupcí,“ pustil se do nich.

„Právě tito pachatelé, kteří jsou ve vysokých státních funkcích, na veřejnosti plamenně proti korupci ‚bojují‘, zatímco skrytě ji organizují, podílejí se na ní a kořistí z ní, jsou právě těmi, kteří podstatně přispívají k morální deziluzi veřejnosti z fungování státu a u určité části veřejnosti také k pocitu, že chovají-li se takto někteří vrcholní představitelé státu, je ospravedlnitelné takové chování i u ostatních občanů,“ vepsal soudce do nového verdiktu.

Ten ve velké míře kopíruje již rozsudek z roku 2015, který zrušil odvolací Vrchní soud v Praze. Vadil mu způsob, jakým soudy povolovaly odposlechy, díky nimž se Ratha a spol. podařilo nepravomocně usvědčit. Soudy podle nich při povolování policejních štěnic pouze překopírovaly argumenty státního zástupce a vhodnost jejich nasazení neřešily.

Boj o odposlechy

Vrchní soud došel k závěru, že odposlechy a další důkazy, které díky nim kriminalisté získali, nejde v kauze použít. Pro vyšetřovací tým by to znamenalo obrovskou komplikaci, protože bez odposlechů by se mu zřejmě Ratha nepodařilo usvědčit.

Tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán z ANO kvůli rozhodnutí vrchního soudu podal stížnost pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu. A ten loni konstatoval, že odposlechy soudy povolovaly zákonným způsobem a tedy platí.

Případ se tak vrátil opět k prvoinstančnímu krajskému soudu a rozhořel se spor o to, k jakému názoru se má přiklonit: státní zástupce tvrdil, že platí rozsudek Nejvyššího soudu, s odposlechy je nutné počítat a nové dokazování během hlavního líčení není třeba. Obhajoba zase argumentovala, že rozsudek Nejvyššího soudu je pouze akademický a nemůže kauzu reálně ovlivnit. V takovém případě by krajský soud musel vycházet z názoru odvolací instance a odposlechy nepřipustit.

Už v průběhu druhého hlavního líčení u krajského soudu bylo jasné, že soudce Pacovský se přiklonil k názoru Nejvyššího soudu. Až v písemném vyhotovení nového verdiktu ale vysvětluje proč. Rozsudek Nejvyššího soudu podle něj případ skutečně neovlivňuje, protože všechna dosavadní rozhodnutí platí i nadále.

Podle Pacovského je však nutné, aby se již všechna další rozhodnutí soudů - tedy i druhý rozsudek v kauze Rath - názorem Nejvyššího soudu řídila. Odposlechy tak platí. V opačném případě by podle soudce přišlo další velké zdržení ostře sledovaného případu, který soud řeší už přes pět let.   

Kauzu by to protáhlo

„Pokud by soud prvého stupně v této procesní situaci na důkazy získané na základě v přípravném řízení nařízených odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a na důkazy získané na základě povolení ke sledování osob a věcí pohlížel jako na důkazy získané nezákonným způsobem a pominul je, potom by toto jeho hodnocení ve světle prezentovaného právního názoru Nejvyššího soudu nemohlo obstát přinejmenším ve fázi řízení dovolání. I z pohledu zásady ekonomie a rychlosti řízení by tak fakticky pouze došlo k průtahu v projednávané věci,“ konstatuje Pacovský.

Podle soudce tak nebyl důvod celé dokazování v hlavním líčení opakovat, jak navrhovala obhajoba. Šlo podle něj pouze o snahu druhý rozsudek oddálit. Pacovský navíc ani neposlechl pokyn vrchního soudu, který mu nařídil opět vyslechnout bývalého detektiva Libora Gregora, který možnou korupci kolem Ratha ohlásil. Vzhledem k platnosti odposlechů to podle soudce nebylo třeba.

„Opětovné provádění výslechu jmenovaného svědka by směřovalo k objasňování skutečností, které z těchto důkazů naprosto jasně a přesvědčivě vyplývají. Z těchto důvodů proto soud prvého stupně od opětovného výslechu jmenovaného svědka i přes pokyn odvolacího soudu z důvodu popsané podstatné změny důkazní situace upustil,“ vysvětluje rozsudek.

Rath: Jen opsal první rozsudek

Rath ho podle očekávání tvrdě zkritizoval. „Druhý rozsudek je opsaný první s tím, že na rozhodnutí vrchního soudu kašle, protože je tu rozhodnutí Nejvyššího soudu. Existenci rozhodnutí Ústavního soudu Pacovský neřeší, to ať řeší někdo jiný. Klasický Pacovský, alibista plnící, co se od něho očekává,“ napsal nepravomocně odsouzený politik serveru iROZHLAS.cz.

Případ se nyní k odvolacímu vrchnímu soudu vrací, přistane opět u senátu soudce Pavla Zelenky, který první rozsudek kauzy Rath zrušil. „Pokud nedojde ke změně rozvrhu práce v roce 2019, bude odvolání projednávat opět senát 6, který již ve věci opakovaně rozhodoval, čímž mám na mysli nejen rozhodnutí o odvolání, ale i o stížnostech obžalovaných. Každopádně podle mých informací nebyl trestní spis zdejšímu soudu dosud předložen,“ napsal serveru iROZHLAS.cz Zelenka.

Informaci potvrdila i mluvčí vrchního soudu Simona Heranová, podle níž spis od Krajského soudu v Praze dosud nedorazil.

Ondřej Golis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít