Šmarda poděkoval delegátům za příležitost ve chvíli, kdy je Česko po vypadnutí ČSSD ze Sněmovny bez levicové demokratické alternativy v Parlamentu.

„Hrozí vleklá zdravotní, ekonomická, sociální i morální krize a lidé v této době budou potřebovat oporu v sebevědomé, věrohodné a fungující sociální demokracii,“ řekl.

Maláčová po volbě oznámila, že nebude kandidovat na žádný jiný post ve vedení strany, bude řadovou členkou.

Podle Šmardy by mohla být odbornou mluvčí strany pro sociální záležitosti. Zapojit do činnosti strany chce Šmarda i další výrazné osobnosti strany, které v minulosti zastávaly výrazné ústavní funkce.

Vzniknout by měla podle něho určitá „rada starších“, ve které by mohli být například bývalý europoslanec Libor Rouček, expremiér Vladimír Špidla či ministr kultury v demisi Lubomír Zaorálek, uvedl. Kontaktovat chce i bývalé předsedy strany.

Volba místopředsedů

Řadovými místopředsedy ČSSD zvolili delegáti pátečního mimořádného sjezdu starostu Brna-Líšně Břetislava Štefana, hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického, bývalého ministra zahraničí Tomáše Petříčka, lékaře Robina Šína a někdejší místopředsedkyni Mladých sociálních demokratů Danielu Ostrou.

Pětice kandidátů uspěla už v prvním kole tajné volby.

Ke zvolení bylo potřeba získat 113 delegátských hlasů. Ostrá jich dostala 152, Šín 140, Netolický 138, Petříček 135 a Štefan 127. Šín, Netolický, Petříček a Štefan měli už před volbou výslovnou podporu nového předsedy sociální demokracie.

V souladu s jeho přáním před tím delegáti zvolili statutárním místopředsedou strany bohumínského místostarostu Igora Bruzla.

Šmarda uvedl, že delegáti zvolili do vedení ČSSD dobrý tým. „Ten tým je různorodý, plný lidí, kteří chtějí pracovat a kteří si dokážou získat důvěru,“ míní.

Oslovení Středuly

V kandidátské řeči Šmarda řekl, že ČSSD by měla oslovit odborového předáka Josefa Středulu s nabídkou prezidentské kandidatury. „S panem Středulou jsem o tom nemluvil, je to můj názor, moje stanovisko a moje prosba směrem k němu. Doufám, že ji vyslyší a moji prosbu zváží,“ uvedl na tiskové konferenci po zvolení.

Středula řekl, že pokud by zvažoval svou kandidaturu na prezidenta republiky, usiloval by o podporu velké části voličů. Podle Středuly je také rozdíl mezi tím, zda o spolupráci mluví kandidát na předsedu strany, stranický šéf či celá ČSSD.

„Je zřejmé, že sociální demokracie měla na téma prezidenta řadu diskusí. Osobně si myslím, že to dělilo stranu dlouhodobě,“ uvedl Středula. Zatím neřekl, kdy by chtěl zveřejnit své rozhodnutí, zda do prezidentských voleb půjde.

Šmarda počítá s tím, že na radnici Nového Města na Moravě bude nově v neuvolněné funkci. „Neskončím na radnici, přestanu být v uvolněné funkci, nepotřebuji dvě výplaty, protože mám jen jeden žaludek,“ uvedl. Novinářům řekl, že práci na plný úvazek dluží sociální demokracii. „Neznamená to ale, že přestanu na radnici fungovat,“ vysvětlil.

Členem ČSSD od roku 1993

Šmarda je členem ČSSD od roku 1993, v 90. letech patřil k vlivným členům Mladých sociálních demokratů. V roce 2019 byl kandidátem sociální demokracie na ministra kultury, do funkce ho ale odmítl jmenovat prezident Miloš Zeman.

Šmarda vleklý spor ukončil tím, že se nominace vzdal a ministrem kultury se stal Lubomír Zaorálek. Od března 2019 do letošního dubna byl místopředsedou ČSSD, na dubnovém sjezdu se kandidatury na místopředsedu vzdal.

V letech 1998 až 2014 působil Šmarda jako asistent a poradce poslanců nebo Dagmar Zvěřinové, senátorky za ČSSD v obvodě Žďár nad Sázavou. Do zastupitelstva Nového Města na Moravě se poprvé dostal na podzim 2006, o čtyři roky později usedl do křesla starosty.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít