Běloruská velvyslankyně dostala vysvětlení ohledně vyhoštění šéfa běloruského fotbalu z Česka
Náměstek ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) Jan Kohout si předvolal chargé d'affaires běloruského velvyslanectví v Praze Olgu Filimončikovou. Na schůzce vysvětlil postup při vyhoštění šéfa běloruského fotbalu Uladzimira Bazanova z České republiky. ČTK o tom v pátek informovalo ministerstvo zahraničí. S ohledem na diplomatické zvyklosti nebude obsah jednání blíže komentovat.
Česká policie podle serveru Deník N nařídila šéfovi běloruského fotbalového svazu Bazanovovi opustit Česko. V úterý ho společně s manželkou zadržela na několik hodin cizinecká policie, protože na zápas kvalifikace mistrovství světa fotbalistek v Opavě přijeli bez povolení ke vstupu. Navíc porušili podmínky ministerstva zdravotnictví související s koronavirovou pandemií.
Unijní země schválily další sankce vůči běloruskému režimu. Dotknou se třeba aerolinky Belavia
Číst článek
Mluvčí běloruského ministerstva zahraničí Anatol Hlaz ve středu poté, co si Bělorusko předvolalo českého chargé d'affaires Petra Halaxu, mimo jiné uvedl, že Minsk požádal Prahu o náležité vysvětlení a protestuje proti oficiálnímu postupu České republiky.
„Náměstek Jan Kohout si z rozhodnutí ministra Jakuba Kulhánka předvolal chargé d’affaires běloruského velvyslanectví v Praze. Na této schůzce vysvětlil běloruské straně český postup v případu pana Bazanova a důvod, proč musel opustit ČR. Tímto důvodem bylo porušení podmínek vstupu do ČR,“ uvedl resort.
Trvající znepokojení
Kohout zároveň běloruské straně připomněl trvající znepokojení nad vývojem v Bělorusku, které se týká „jak nepřijatelných represí proti obyčejným lidem, opozičním představitelům a nezávislým médiím, tak uměle vyvolané migrační krize na hranicích s EU, za kterou je Bělorusko jednoznačně zodpovědné“.
Masové protesty v Bělorusku spustily loni v srpnu prezidentské volby, ve kterých podle oficiálních výsledků opět zvítězil Alexandr Lukašenko. Opozice a některé země považují oznámený výsledek za zmanipulovaný. Policie proti protestujícím tvrdě zasáhla a desetitisíce lidí zatkla.
Evropská unie zároveň viní Lukašenkův autoritářský režim, že svážel k vnější hranici bloku lidi z blízkovýchodních a dalších zemí v odplatě za sankce, které unie uvalila na Minsk kvůli porušování lidských práv, potlačování opozice a zfalšování loňských prezidentských voleb. Lukašenko obvinění odmítá.