ČSSD odmítá zrušení vyvlastňovacích paragrafů v horním zákoně
Senát dnes rozhodne, jestli vyvlastňovací paragrafy zůstanou v horním zákoně. Vládní novela je ruší a lidem žijícím v oblastech těžby uhlí dává větší jistotu, že o svůj majetek nepřijdou. ČSSD, která má v horní komoře většinu, chce ale možnost vyvlastňování zachovat. Jinak prý hrozí katastrofální důsledky pro ekonomiku.
Ekologická organizace Greenpeace argumentům ČSSD nerozumí. "Tvrdí, že by přijetí této novely zničilo české hospodářství a český hornický průmysl. To není pravda, protože ty vyvlastňovací paragrafy byly v posledních 20 letech použity pouze jednou. Jejich masivní použití hrozí v podstatě pouze v případě Horního Jiřetína, Černic a Karviné,“ tvrdí Jan Rovenský z Greenpeace.
Obyvatelé dotčených obcí i Greenpeace jsou postojem sociálních demokratů zklamaní. „ČSSD v tuhle chvíli bojuje za výsady uhlobaronů, jako je Pavel Tykač či Zdeněk Bakala, proti tisícům obyčejných lidí, kteří jsou ohroženi vyvlastněním v Horním Jiřetíně, Černicích či Karviné-Starém Městě,“ říká Rovenský a dodává:
O svých argumentech pro a proti novele horního zákona mluvili na Radiožurnálu Vladimír Buřt, místostarosta Horního Jiřetína a Jiří Bis, senátor ČSSD
„My se sociálními demokraty intenzivně jednáme. Zatím spíš bezvýsledně, ale přesto jsem optimista a doufám, že dá většina senátorů ČSSD přednost obyčejným lidem před uhlobarony.“
Podle ČSSD by ale v případě zrušení možnosti vyvlastnění byly nemovitosti nad ložisky chráněné a nerostné bohatství pod nimi nevyužitelné. Sociální demokrat Jiří Bis dokonce tvrdí, že tato novela může mít pro ekonomiku katastrofální důsledky.
„Zrušení možnosti vyvlastnění v horním zákoně v podstatě dává každému jednotlivci, vlastníku sebemenšího pozemku, spekulantovi, ekologickým aktivitám možnost zastavit těžbu vyhrazeného nerostu v České republice. V době krize se domnívám, že takovýto zákon je přímo pobídka, aby ta krize u nás byla hlubší,“ myslí si Bis.
Co je veřejným zájmem?
"Vyvlastňovací paragraf většinou není využíván. Ani v těžbě nerostů. To je snad jeden případ za 20 let. Vlastnické právo soukromé osoby není z hlediska veřejného zájmu nepřekonatelné,“ pokračuje Bis.
„V našem městě je celá řada lidí, kteří mají buď osobní zkušenost, nebo zkušenost někoho ze svých blízkých s vystěhováním ze zbouraných měst a obcí. O tom, že se to v této oblasti týká téměř všech lidí, svědčí to, že kvůli povrchové těžbě uhlí se tady v posledních 50 letech zbouralo více než 110 měst a vesnic. Lidí, kteří byli nuceni opustit své domovy bylo 100 až 150 tisíc,“ uvádí Vladimír Buřt, místostarosta Horního Jiřetína.
„Vždy v každé zemi bohužel některá opatření se bolestně dotknou některých lidí. To je život společnosti, proto se mluví o veřejném zájmu. To není o násilnických formách. Staví se přehrady, zatopují se vesnice, je to bolestivé, bylo to za 1. republiky, je to v sousedních zemích. Zákon říká, že by měli dostat přiměřenou náhradu. Ale zásobu pitné vody, nebo těžbu nezbytného nerostu nemůže přeci absolutním právem ovlivnit jeden jedinec,“ stojí si za svým senátor Bis.
„O tom, jaké jsou postoje místních obyvatel svědčí jednak výsledky místního referenda, jednak výsledky voleb na všech stupních v posledních deseti letech, kdy jsou tady upřednostňovány strany a hnutí, která hájí podkrušnohoří před další devastací,“ říká Buřt a dodává:
„Pan senátor nemá pravdu v jedné věci. Ani za Rakouska Uherska, ani za 1. republiky nebylo umožněno vyvlastnit kvůli těžbě surovin pozemky, domy, pole, kostely v zastavěných oblastech. Plošné vyvlastňování bez ohledu na jakýkoliv jiný veřejný zájem zavedla teprve fašistická totalita a komunistická totalita to ještě přitvrdila.“
Veto senátu by musela přehlasovat sněmovna
Zrušení možnosti vyvlastňování domů kvůli těžbě by podle ČSSD také dalo příležitost vlastníkům i jen malých pozemků a spekulantům kdykoliv zastavit těžbu.
Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba z ODS to sice připouští, ale vyvlastňovat by se podle něj mělo výhradně v případech, že se pro těžbu rozhodne stát - nikoliv soukromá firma.
„To je bezesporu riziko, které ale je v tomto momentě. A stát si musí zachovat určitou možnost vyvlastňování. Ale ne vyvlastnění pro soukromé společnosti, ale pro těžbu. Pokud se pro to stát rozhodne, musí být nástrojem stejně, jako je tomu u stavby dálnic. Ale ti lidé musí mít jistotu, že to není vyvlastnění pro nějakou soukromou společnost,“ zdůrazňuje Kuba.
Případný zamítavý postoj Senátu by mohla přehlasovat Sněmovna. Takzvanou velkou novelu horního zákona, která má podmínky těžby nově nastavit, předloží ministerstvo průmyslu během několika měsíců. Přístup k těžbě strategických nerostných surovin by se tak podle ministra Kuby měl řídit moderními paragrafy.
