Podle místopředsedy vlády Jana Hamáčka nejsou slíbená dvě procenta HDP na armádu rozumná. Zvýšení výdajů na tuto úroveň by znamenalo skoro 60 miliard korun navíc. Hamáček proto navrhl, aby se výdaje na obranu „zastropovaly“ kolem jednoho a půl procenta HDP.

Premiér Babiš zase uvedl, že ministerstvo obrany by nebylo schopné tak vysoký rozpočet utratit. S tím ale nesouhlasí ministr obrany Lubomír Metnar za hnutí ANO. Ve vysílání České televize už dříve přiznal, že armáda modernizaci potřebuje.

„Co se týče modernizace armády, v minulosti jsme nebyli příliš úspěšní, ale myslím si, že v současné době jsou jednotlivé modernizační projekty v takovém stavu, že jsme takové finanční prostředky schopni účelně vynaložit a pořídit techniku, kterou armáda požaduje,“ řekl Metnar.

Mluvčí ministerstva obrany Jakub Fajnor ve středu Radiožurnálu řekl, že si resort za svým závazkem stojí. K tomu, že bude v roce 2024 dávat na obranu dvě procenta HDP, se Česká republika zavázala na Summitu NATO v roce 2014.

Stát na obranu dává v současnosti 1,3 procenta hrubého domácího produktu. To je asi 75 a půl miliardy korun. V příštím roce by měl příspěvek stoupnout o další desetinu procenta HDP. 

Opozice návrh na 1,4 procenta kritizuje. „Smlouvy se mají dodržovat, dohody se mají dodržovat, na tom stojí základní princip každé slušné společnosti,“ řekla předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová (ODS).

Podle předsedy ODS Petra Fialy by si Babiš a Hamáček měli uvědomit, že bezpečnost není zdarma a podceňování rizika se může vymstít.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš chápe, že armáda má ve své výbavě deficit. „Je ale opravdu těžké v době předražených armádních zakázek hájit navyšování rozpočtu na obranu,“ uvedl. Vyzval k debatě o efektivitě vynaložených peněz.

Vyšší obranné rozpočty, než určuje alianční závazek, mělo loni z osmadvaceti členských zemí jen sedm států. Česko skončilo na 23. místě.

Daniela Vítů, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít