Bradáčová: Boj s organizovaným zločinem není po reorganizaci policie efektivnější
Činnost Národní centrály proti organizovanému zločinu, která vznikla loni sloučením dvou policejních útvarů, není efektivnější. Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová ve vysílání Českého rozhlasu Plus řekla, že podle ní vznik útvaru nemá „žádnou přidanou hodnotu“.
Lenka Bradáčová tak zhodnotila loňské sloučení dvou elitních policejních útvarů - protimafiánského a protikorupčního - do Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ).
Interview moderátora Michaela Rozsypala se státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou
Podle státní zástupkyně centrála nepřináší dostatečný počet informací z vlastního vyhledávání.
„Pro mne i po tom roce nemá vznik útvaru žádnou přidanou hodnotu - naopak. Někteří policisté útvar opustili. Ti, kteří pracovali v době existence dvou útvarů dobře, pracují dál dobře a práce těch, s nimiž jsme nebyli spokojeni, se nijak nevylepšila,“ vysvětlila.
Představitelé NCOZ roční fungování zhodnotí až příští týden. Její mluvčí Jaroslav Ibehej proto prozatím odmítl slova Lenky Bradáčové komentovat.
Vládní krize, Šlachtův odchod
Připomeňme, že samotnému vzniku centrály, která funguje od 1. srpna 2016, předcházela vážná vládní roztržka mezi ČSSD a hnutím ANO. Předseda hnutí Andrej Babiš tehdy dokonce pohrozil tím, že zváží setrvání ve vládě.
Se sloučením nesouhlasil rovněž tehdejší šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta, který proto odešel z funkce.
NCOZ v číslech
Dosud poslední údaje, které policie k činnosti NCOZ zveřejnila, se podle ČTK týkaly loňského roku a prvních pěti měsíců jejího fungování. Za tu dobu navrhli obžalobu v 78 kauzách. V roce 2015 ukončil zaniklý protimafiánský a protikorupční útvar o 14 případů víc, o rok dříve o pět méně.
Kritika se na reorganizaci snesla i ze strany státních zástupců, kteří se obávali zejména odchodů zkušených policistů, možného zastavení vyšetřování některých kauz nebo horší efektivnosti řízení velkého útvaru.
Kvůli reorganizaci vznikla dokonce poslanecká vyšetřovací komise. Sněmovna později odsouhlasila její závěrečnou zprávu, podle níž se neprokázalo, že cílem reorganizace bylo odstranit Šlachtu, omezit činnosti policejních útvarů či zabránit vyšetřování některých kauz.
Přesto podle poslanců vedení policie přípravu reformy značně podcenilo a nedostatečně jí projednalo zejména uvnitř policie a se státními zástupci.
Bradáčová: Rychlost procesu není hlavní prioritou
Kromě reorganizace policie se Lenka Bradáčová vyjádřila i k nedávno zveřejněné statistice ministerstva spravedlnosti, která se zabývá délkou soudních řízení. Vyplývá z ní, že civilní řízení v Česku trvá necelý rok, trestní pak ještě o něco déle.
Česká justice vůbec není pomalá, v Evropě jsme lepší průměr, říká Bradáčová
Číst článek
„Musíme si položit otázku, zda v trestním řízení chceme rychlost, která nebude provázena řadou práv poškozených, svědků, ale samozřejmě i obviněných osob, nebo chceme řízení, které označujeme za fér proces, kde jsou standardní práva všech subjektů trestního řízení, a potom se budeme muset smířit s průměrnou délkou trestního řízení, jak ji eviduje Česká republika v této chvíli,“ řekla státní zástupkyně.
V rozhovoru se vyjádřila i k ostře sledovaným kauzám, jako je například proces s exhejtmanem Davidem Rathem či lobbistou Markem Dalíkem, které se ani po letech nedaří dotáhnout do konce.
Podle Bradáčové je to i proto, že se odehrává střet mezi obhajobou a obžalobou obrazně řečeno o každý milimetr, o každé procesní pravidlo nebo o každý měsíc trestu. „Při zachování všech procesních pravidel a fér procesu není v takových věcech reálné, že budou ukončeny řádově v měsících, ale bude tomu v letech,“ uvedla Bradáčová
