Server iROZHLAS.cz přináší svědectví dvou spolupracovníků takzvaných „rešeršních“ agentur. Ti vysvětlují, v čem oficiální postoj firem, a sice že studenti jejich agenturám platí pouze za shánění podkladů pro vysokoškolské práce, není pravdivý. Oba muži naopak popisují propracovaný systém podvodů při psaní kvalifikačních prací.

Praha 6:00 1. srpna 2018 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Luboš Š. (redakce zná celé jeho jméno) podle svých slov napsal asi 200 prací, čtvrtina z toho připadá na bakalářské. Práce mu vynesla 10 tisíc korun měsíčně čistého zisku. Z jeho svědectví vyplývá, že studenti při koupi celé bakalářské nebo diplomové práce riskují odhalení, tvůrci si jí totiž práci ulehčují a navíc píšou mimo obory, které vystudovali.

V jaké agentuře jste pracoval?
Já jsem dělal pro seminarkybezprace.cz, pro diplomkyazaverecneprace.cz a pro zaverecneprace.cz.

Napsal jsem 50 bakalářských prací, jednu za 5 tisíc, přiznává bývalý spolupracovník ‚rešeršní‘ agentury

Číst článek

Co jste vystudoval?
Českou lingvistiku.

Proč jste začal pro tyto firmy pracovat?
Já jsem tehdy bydlel v Opavě, neměl jsem moc peněz při studiích magistra. Asi dva roky jsem se tím živil na plný úvazek.

Kolik prací jste napsal?
Asi 200 včetně seminárek. Bakalářek jsem napsal tak 50, diplomové práce jsem nedělal.

Věděl jste od začátku, že budete psát celé práce, a nejen podklady, jak firmy oficiálně tvrdí?
Víte, v Opavě nebylo moc práce. A já potřeboval peníze. Ze začátku jsem oficiální verzi věřil, ale pak z toho vystřízlivíte.

Jak ten byznys funguje?
Máte systém se seznamem zakázek, ty mají stručnou anotaci, rozsah, cenu, tu si někdy volíte. Vyberete si, a buď vás zvolí, nebo ne.

Kolik jste dostal za jednu seminární práci?
To bylo od tématu, vyplatila se psát při ceně 150 korun za stranu. U bakalářky jste za 30 stran dostal 4500 a klient zaplatil 25 tisíc korun.

Jak jste s klienty komunikoval?
Někde byl přímo chat v rámci interního systému, někde se to posílá přes prostředníka. Vše probíhá online, anonymně.

Vy jste vystudoval lingvistiku, souvisely všechny práce, které jste psal, s vaším oborem?
(dlouhý smích) Vy jste srandista. Jestli jsem za celou dobu dělal dvě lingvistiky, je to hodně.

Z jakých oborů jste tedy psal práce?
Snažil jsem se vybírat aspoň něco s humanitním přístupem k materiálu. Veřejná správa, sociální politika a podobně. To napíše každý jouda. Taky jsem psal třeba téma Arabské jaro v Sýrii.

Přistupoval jste k psaní prací poctivě, jako byste psal vlastní?
Jistěže ne. Pravidlo zní: používat zdroj, který nenajdou, v ideálním případě přebírat. Mám rekord, že v jedné práci jsem přepsal nějakou studii slovenského ministerstva obrany. Celé jsem to použil. Nejhorší bylo najít nějakou citaci, aby to nevypadalo tak blbě. Prošlo to bez problémů. Nebo něco vezmete v angličtině, dáte to přeložit googlu, upravíte syntax, aby to sedělo. A oni stejně poznají ‚prd‘.

Takže jste si to ulehčoval, jak nejvíce to šlo?
Jistě, byl jsem placen za to, že to bylo originálně napsáno, ne za originální myšlenku. Neumím si představit, že mí klienti by pak něco originálního obhájili.

Měl jste reklamace?
Jo, to chodilo. Stylem: tohle nechápu, tohle nechápu. Nebo byl problém, když student s vedoucím vůbec nekomunikoval a dotyčný pak nevěděl, co po něm chtěl. Jak jsem to měl vědět já?! Když si klient vymyslel něco navíc, doplácel nebo jsme ho taky poslali někam.

Kolik měsíčně jste si vydělal, když jste se psaním živil naplno?
Dělal jsem tak, abych dostal 10 tisíc čistého.

Neměl jste s tím morální problém?
Když potřebujete na chleba, tak je vám morálka ukradená.

Vám nevadilo, že vy sám jste závěrečnou práci musel poctivě napsat a někdo si ji koupil?
Já jsem posílal vzory smluv i ministrům a nikdo se mi neozval.

‚Řekli mi, že budu psát práce, které vypadají jako seminární‘

Josef Duda podle svých slov pracoval v byznysu se psaním vysokoškolských prací jen půl roku. Za tu dobu napsal jednu bakalářku a několik seminárních prací. Celý byznys podle něj funguje na anonymní bázi, nikdy se nepotkal ani se zákazníkem, ani s nikým z firmy, s níž spolupracoval.

Jak dlouho jste v tomto byznyse působil?
Asi necelý půlrok.

Jak jste se k tomu dostal?
Dělal jsem doktorát, vypršelo mi stipendium, tak jsem sháněl stálou práci. Tehdy bylo od těchto firem na pracovních portálech hodně nabídek. Několik z nich jsem oslovil a asi u tří jsem uzavřel dohodu.

Co firmy v nabídkách uváděly?
Určitě tam nebylo napsáno, že se budou psát diplomky. Bylo tam avizováno zpracovávání podkladů pro seminární, bakalářské a jiné práce.

‚Studium s námi zvládneš levou zadní.‘ Byznys se psaním diplomových prací lze odhalit těžko

Číst článek

Kdy vám došlo, že to bude jinak?
Hned když mi odpověděli. Psali (čte z papíru): váš úkol bude zpracovávat práce na zadaná témata dle požadavků zákazníků, práce budou sloužit jako podklady pro jejich práce, pak je závorka a v ní: ve většině případů budou vypadat jako pravé seminární atd. práce. Čili zákazník se pod to jen podepíše.

Proč jste do toho šel, když to evidentně nebylo v pořádku?
Říkal jsem si, že uvidím, jestli vůbec něco vydělám. Nechtěl jsem to dělat dlouhodobě. Taky mě baví psát, tvořit. Morálně jsem s tím nebyl v pohodě, ale v té době převážilo, že jsem potřeboval práci.

Co jste vystudoval?
Já jsem studoval na Přírodověcké fakultě Univerzity Karlovy antropologii. Třeba jedna agentura mě odmítla s tím, že pro můj obor mají málo požadavků. Někde třeba chtěli kopii diplomu, aby věděli, co mohu psát. Antropologie je zaměřena jak biologicky, tak socio-kulturně, takže je tam široký rozsah témat, včetně lingvistiky nebo evoluční biologie.

Zpracovával jste témata pouze související s vaším oborem, nebo to někdy bylo úplně mimo mísu?
Bylo. Ale pokud to byla nějaká seminárka, inteligentní člověk si k tématu literaturu najde.

Jaké nejvzdálenější téma jste dělal?
No asi zrovna bakalářku na téma identity slovenských Maďarů. Psal jsem ale i seminární práci studentovi žurnalistiky.

Kolik platili?
V zaslaných propozicích psali, že se to pohybuje od 30 korun po 300 korun za stranu, nejčastěji ale od 50 do 150 korun.

Za zpracovanou bakalářskou práci jste dostal kolik?
Byla na 40 stran po 150 korunách, takže 6 tisíc.

Jakou sumu si za to účtovala firma?
Myslím, že minimálně dvojnásobek, ale možná i více. Provize pro firmu byla velká.

Kolik prací jste takto napsal?
Asi čtyři seminárky po pěti stranách a jednu bakalářku. Ceny seminárek se pohybovaly kolem tisícovky.

Jak funguje komunikace mezi zpracovateli a firmou?
Je tam interní seznam, kde je nabídka objednaných témat. V některých případech byla pevně daná cena, třeba 150 korun za stranu. Někde se mohla nabídnout, takže tam probíhala taková licitace. Zájemci z řad zpracovatelů napsali, že jsou schopni to udělat za tolik a tolik. Takže v případě té bakalářky jsem nabídl cenu a oni se mi pak ozvali.

Setkal jste se nikdy osobně s někým z firmy?
Ne, vše jde před interní systém, tam se odehrává vše včetně komunikace se zákazníkem. Ale vše bylo anonymní, my nevěděli jejich jméno a oni naše.

Jak probíhala tvorba samotné práce? Vy jste jí rovnou celou napsal a poslal?
Když jsem dělal bakalářku, dostal jsem termín, kdy poslat ukázku, třeba pět stránek. Vždycky to bylo nějaké procento z celkového počtu stran. To jsem vložil do systému, kde si to přebrali korektoři, kteří to ještě kontrolovali, než to šlo k zákazníkovi. Když řekl, že v pohodě, zaplatil a až potom jsem dostal zelenou, že můžu psát dál. Pak se posílala půlka a samozřejmě celá práce.

To vypadalo jak? Psal jste například i úvodní poděkování?
To ne, ale kromě něj a prohlášení ale vše: obsah, seznam literatury, poznámky pod čarou. Fakt kompletní práce. Pokud zákazník neměl reklamaci, schválili, že jsem to udělal, a následující měsíc přišly peníze.

Měl jste někdy reklamaci?
Ano, u bakalářky mi přišla reklamace s tím, že vedoucí studentky ji připomínkoval, jak bývá běžné. Zde rozvést, toto formulovat jinak, zde doplnit literaturu. Prostě jen doplňování, ne předělat. A ona měla tu drzost, že to chtěla doplnit. Oni to reklamovali, abych to předělal podle poznámek, což jsem odmítl. Odvolal jsem se na to, že mám ve smlouvě zpracování podkladů a téměř celá práce je dostatečným podkladem. Oni mi zakázku sebrali a pak už jsem to neřešil. Nabídli to do systému k dopracování za dva tisíce. Mně nakonec místo 6 tisíc přišlo méně.

Uvědomujete si, že jste se podílel na podvodu?
Srovnával jsem se s tím, bojoval. Ale vždycky převládl pragmatický pohled, že já ten byznys nedělám, jen si něco napíšu. Jestli si z toho někdo vezme jen kus pro svoji práci, nebo si ji vezme celou, to už je jeho problém. I teď nemohu říct, že bych to už neudělal. Já jsem to zase tak neřešil.

Vás to neštve, že jste poctivě svoji práci napsal a máte stejný titul jako podvodníci?
Štve mě to, svoji práci jsem dělal fakt poctivě. Ten titul by měl něco ukazovat, že člověk umí sám psát, pracovat se zdroji a tohle mě fakt štve.

Štve vás to, ale na druhé straně jste tomu pomáhal, není to divné?
Je, já fakt nevím, co na to říct. Kdybych to nedělal já, dělal by to někdo jiný. Vím, že je to blbý argument. 

Ondřej Golis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít