Babiš už v polovině října nevyloučil, že Česko pakt nepodepíše. Dohody se mají podepsat v prosinci v Marrákeši.

„Znepokojuje mě, že na základě té dohody budeme mít nějaké povinnosti spojené s přijímáním uprchlíků. Také definice migrace není taková, jaká by měla být,“ uvedl v rozhovoru pro polský deník Gazeta Prawna.

„Je trochu mýtem, že dokument definuje migraci jako základní lidské právo, není to tak. Dokument staví řešení otázek spojených s migrací na lidskoprávním základu. Není to technický dokument, ale je to spíš politický rámec. Globální téma, kterým migrace určitě je, dává do globální souvislosti a základ řešení hledá ve sdílené odpovědnosti,“ vysvětlil obsah dokumentu ředitel informačního centra OSN Michael Broža.

Ministr vnitra Jan Hamáček z ČSSD už v září v Poslanecké sněmovně zdůraznil, že dokument není právně závazný ani vymahatelný. Pro Česko podle něho neznamená žádné nové povinnosti a žádné nové závazky. „Není to právně vynutitelná mezinárodní smlouva,“ řekl tehdy.

„Strčit teď hlavu do písku a tuhle možnost ignorovat, je podle mého názoru nesmyslné,“ okomentoval Babišovo vyjádření poslanec Mikuláš Peksa (Piráti).

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v úterním vyjádření k paktu, zaslaném ČTK, uvedl, že nebyla přijata řada připomínek z Evropské unie. „A hlavně nebyla uspokojivě vysvětlena řada otázek v oblasti nelegální migrace - ať už se jedná o přístup ke vzdělávání či do sociálního systému,“ doplnil. „Proto vnímáme připojení České republiky za současné situace ke kompaktu v této situaci jako spíše kontraproduktivní,“ sdělil.

Po vzoru Rakouska

Dohodu nechce nově podepsat také sousední Rakousko. Andrej Babiš ve čtvrtek ve shodě se svým rakouským protějškem Sebastianem Kurzem uvedl, že pakt stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací a jeho ustanovení umožňují rozdílný výklad.

Kurz a vicekancléř Heinz-Christian Strache ve středu jako důvod rakouské neúčasti na paktu uvedli zásadní obsahové výhrady. Podle nich ujednání nepomáhá řešit migrační otázky, ohrožuje rakouskou suverenitu ve věcech migrační politiky a stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací.

Cílem migrační dohody, na jejíž podobě se shodlo v červenci přes 190 států OSN, je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi.

Z jednání o paktu se v loňském roce stáhly Spojené státy, protože dohoda je podle nich neslučitelná s migrační politikou Washingtonu. Ve druhé polovině července ohlásilo odchod z jednání o dohodě Maďarsko. Uvedlo, že pakt jde zcela proti bezpečnostním zájmům země.

miz, haf, sir Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít