Brusel prověří české dotace na školicí střediska. Firmy si z nich dělají kanceláře nebo ubytovny
Stačí vydržet tři roky a se školicím střediskem pořízeným z veřejných peněz si podnikatel může dělat, co chce. Taková je podmínka dotace, které ministerstvo průmyslu a obchodu vyplácelo firmám na výuková centra pro školení zaměstnanců. Stát za ně utratil přes tři miliardy korun, většina šla z fondů Evropské unie. Výbor Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu to ostře kritizuje a český dotační systém chce důkladně prověřit.
„Tyto praktiky jsou naprosto nepřijatelné,“ reagovala předsedkyně výboru Monika Hohlmeierová na zjištění Radiožurnálu, který několik měsíců mapoval systém dotací na školicí střediska, a především to, co se s nimi stalo po uplynutí povinných tří let, během nichž se ve střediscích musí školit.
Stát utratil miliardy za školicí střediska. Nyní z nich jsou kanceláře, jídelny, sklady i penzion
Číst článek
Reportéři Radiožurnálu zjistili, že desítky dotovaných center už nefungují. Podnikatelé si z nich udělali kanceláře, podnikové jídelny, firemní archiv nebo sklad, z dalšího střediska se stal penzion, jiné se proměnilo na zubní kliniku. Některé firmy tyto budovy postavené za veřejné miliony pronajímají, nebo už je dokonce prodaly.
Řada firem to sama přiznala. „Náklady na udržení střediska byly docela veliké, takže když povinná doba uplynula, tak jsme ty prostory začali pronajímat cizím subjektům,“ potvrdila Radiožurnálu například Jaroslava Olejníčková, manažerka firmy GKR Stavby z Roudnice nad Labem, která dostala na školicí středisko 13,8 milionu korun.
Společnost První otrokovická stavební středisko, na které dostala od státu 7,2 milionu, udržela povinné tři roky a pár měsíců na to, v únoru 2018, se ho zbavila. „Z důvodu špatné situace ve stavebnictví, týkající se nedostatku kvalifikovaných pracovníků, byla společnost nucena objekt školicího střediska prodat,“ řekl předseda představenstva firmy Stanislav Zezulka.
Jednatel Vodohospodářské stavební společnosti z Chomutova Ladislav Červený přímo přiznává, že budovu, na niž získali dotaci 4,5 milionu korun, prodali, aby si přilepšili: „Potřebovali jsme si finančně pomoct, tak jsme to střelili.“
Právě to považuje europoslankyně Hohlmeierová za nepřijatelné. „To, že budovy spolufinancované z veřejných dotací mohou být následně využívány pro soukromé účely a soukromý zisk z prodeje těchto budov plyne na soukromé bankovní účty po třech letech, považuji za naprosto nepřijatelné. Výbor vyzve Evropskou komisi, aby připravila podrobnou analýzu a audit a informovala výbor o výsledcích,“ prohlásila.
Přísnější podmínky
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Marian Piecha, jenž má na starosti evropské fondy, reagoval na chystaný unijní audit stroze: „To je pro mě nová informace, musím o tom zjistit víc.“
Piecha upozornil, že podmínky pro získání dotace výrazně zpřísnil. Například už není možné dotovat celou budovu školicího střediska, ale jen učebnu, a dotace už nejsou za desítky milionů korun, ale jen do výše 200 tisíc eur. Náměstek nechal na čas „dobu udržitelnosti“ zvýšit ze tří roků na pět, ale pak ji zase vrátil zpět na tři roky.
Proč? „Zjistili jsme, že ty nové podmínky už jsou tak dokonalé, že nemusíme podnikatele trápit pět let,“ řekl. Na hodnocení přísnějších pravidel je ještě brzy, protože zatím neuplynula povinná provozní doba středisek. Nicméně i pak si podnikatelé budou smět dělat ze školicích učeben, co chtějí.
Piecha hájí tříletou lhůtu s tím, že jde o minimální dobu, kterou pro udržení dotovaného projektu dovoluje EU.
Pohled do Německa
Jenže Hohlmeierová namítá, že pokud jde o budovy, má být lhůta pět let. A dodává, že v jiných státech Evropské unie jsou pravidla ještě mnohem přísnější. Proto Brusel podle ní umožňuje členským státům zvolit si nad rámec unijních předpisů vlastní podmínky a pravidla.
Náměstek ministerstva průmyslu o dotacích na školicí střediska: Všimli jsme si, že nás podvádějí
Číst článek
„Domnívám se, že většina členských států přijala národní legislativu, která požaduje delší období trvalosti pro budovy dotované z veřejných financí – dvacet a více roků,“ prohlásila a přidala srovnání s Německem: „V mém státě, a to si dobře pamatuji z období, kdy jsem byla ministryní, máme přísné finanční nařízení. Třeba soukromé nebo církevní školy, které obdržely veřejné dotace, musí účel dotace udržet 25 let.“
Pokud chce německý příjemce dotace její účel změnit, musí požádat příslušný úřad. A pokud se ukáže, že nové využití budovy není ve veřejném zájmu, musí vrátit část dotace podle toho, jaká doba zbývá do konce 25leté lhůty. „Předpokládám, že žádný členský stát by nepřipustil, aby peníze daňových poplatníků byly přeměněny na soukromé jmění po pouhých třech letech,“ doplnila šéfka výboru pro rozpočtovou kontrolu.
Přínos dotací na demolici budov je podle kontrolního úřadu malý. ‚Ryze formální závěry,‘ reaguje resort
Číst článek
Co bude výsledkem unijní prověrky? „Cílem je, aby budovy renovované nebo postavené za peníze daňových poplatníků pro veřejné účely byly skutečně využívány pro tyto účely a přinášely užitek lidem,“ přiblížila Hohlmeierová.
Výbor podle ní bude chtít zavést, aby doba, po kterou dotovaná budova slouží původnímu veřejné účelu, byla mnohem delší, než jsou tři roky.
Výsledky auditu můžou mít důsledky i pro samotné Česko. „Pokud by auditoři komise došli k závěru, že právo EU bylo porušeno, mohou uložit finanční opravy,“ nastínila europoslankyně.
„Česko souhlasilo s dodržováním našich společných pravidel EU, která jsou platná pro všechny členské státy. Nyní je musí Česko také uznat a dodržet,“ uzavřela.
