Verdikt Šarocha v kauze Čapí hnízdo byl nezákonný, zastavit stíhání je alibistický postup, říká advokát
- Výpověď bankéřů či reklamní expertky, ale i záhada akcie č. 006 a americká stopa. Server iROZHLAS.cz odkryl důkazní základnu, se kterou vyšetřovatelé pracovali v kauze Čapí hnízdo.
- Po dvou měsících od rozhodnutí o zastavení stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) i jeho blízkých jsme získali kompletní nezačerněné znění usnesení státního zástupce. Jak dokument hodnotí odborník na trestní právo?
- „Ta kauza je velmi nejednoznačná. V takovém případě má státní zástupce ze zákona povinnost obžalobu podat. Je to velmi jednoduchý závěr,“ říká advokát a bývalý státní zástupce Jan Vučka, který stopku pražského žalobce pročetl.
Když se na ten dokument podíváte jako na celek, je to podle vás dobře odvedená práce?
Měl jsem pocit, že to jsou dvě přesně opačná rozhodnutí na jednom papíře. Na jednu stranu se uvádí množství indicií o tom, že farma Čapí hnízdo a Agrofert byly jedna a tatáž entita, nebo téměř jedna a tatáž. Ať už se to týká jednání stejných osob za obě strany, schvalování finančního managementu jinou firmou, nebo bankovních dokumentů. To je jedna půlka usnesení.
Co utajil Šaroch v kauze Čapí hnízdo? Záhadu akcie č. 006, americkou stopu, výslech bankéřů i královny reklamy
Číst článek
A pak najednou přijde druhá půlka usnesení, kde se píše, že se nikdo nepřiznal, tudíž je nutné stíhání zastavit. Což je mimochodem nezákonné. Státní zástupce, pokud dojde případ do takového stadia, má povinnost dát k soudu obžalobu i tehdy, pokud část důkazů říká „ano“ a část důkazů říká „ne“. Pak musí rozhodnout soud.
Takže podle vás je rozhodnutí Jaroslava Šarocha nezákonné?
Obávám se, že ano. Z usnesení zjevně plyne, že část důkazů ukazuje jedním směrem, část druhým. A v tom případě má povinnost dát obžalobu. I kdyby to bylo u soudu posléze zproštěno.
Státní zástupce vás svými argumenty, proč stíhání v kauze Čapí hnízdo zastavil, nepřesvědčil?
Nikoliv. Neříkám, jestli k trestnímu činu došlo, či nedošlo. Indicie ale nejsou zcela jednoznačné, aby to bylo možné zastavit.
Alibistický postup
Když jste komentoval začerněnou verzi dokumentu, řekl jste, že z vašeho pohledu argumentace nedává smysl. Stojíte si stále za tím?
Jak už jsem nastínil na začátku, v rozhodnutí Jaroslava Šarocha je množství indicií, které svědčí o tom, že Čapí hnízdo bylo stále kontrolováno Agrofertem. Pak tam jsou výpovědi svědků, kteří to popírají. To se samozřejmě může stát, že část důkazů něco naznačuje, část důkazů říká pravý opak... ale už má potom veřejně rozhodnout soud, jak to bylo. Ten případ je velmi nejednoznačný. V takovém případě má státní zástupce ze zákona povinnost obžalobu podat. Je to velmi jednoduchý závěr.
Co říkáte na to, že před listinnými důkazy dal státní zástupce přednost výpovědím bankéřů, kteří jejich pravdivost zpochybnili? Je to v praxi běžné?
Je to dost překvapivý postup. Zabývám se různou hospodářskou kriminalitou, tudíž to mohu srovnat s jinými případy. Když je takto vysoká úroveň podezření, tak žádný jiný státní zástupce v České republice by to nezastavil.
Jak si to vysvětlujete? Mohl hrát roli vnější tlak? Byť Šaroch už dříve řekl, že žádný tlak vyjma ze strany médií necítil.
To je otázka na pana Šarocha. To z toho usnesení nepoznáme.
Jak na vás působila výpověď bankéřů britské banky HSBC, která farmě Čapí hnízdo poskytla úvěr?
Samozřejmě se může stát, že se ve spisu objeví informace, která je nepravdivá nebo nepřesná. To se ostatně může stát na jakémkoli úřadě. Jenže informace, které byly v bankovních dokumentech, nebyly podle mého názoru jednoznačně vyvráceny tak, aby bylo možné na sto procent říct, že to není pravda.
Papír říká „ano“, existovalo propojení. Svědek bankéř říká „ne“, neexistovalo. Takže to není jednoznačné. Tím pádem to nelze zastavit. Postup pana Šarocha, který řekl, že to není na sto procent jisté, tak to nemůžeme převzít jako poznatek, je dosti alibistický.
Zdá se vám výpověď bankéřů věrohodná? Nemělo by se brát v potaz, že Agrofert byl pro banku – a možná stále je – významný klient?
Nevím. Máme v ruce usnesení a ne přesný text svědeckých výpovědí. Také neznáme přesné postupy banky, jak dané dokumenty vznikly a z čeho se čerpalo.
Nápadný formalismus
Policisté měli také pochybnosti kolem akcií. Domnívali se, že převod nemohl proběhnout tak, jak stálo v oficiálních dokumentech, protože jeden z jejich nových majitelů, Andrej Babiš mladší, pobýval v té době v zahraničí. Konkrétně ve Spojených státech, jak policisté dovodili z bankovních výpisů. Nebyly doloženy ani seznamy akcionářů na valných hromadách, ani plné moci pro advokáty. Jsou to podle vás silné indicie pro zpochybnění vlastnické struktury?
Ani bych neřekl. Je to dobře vysvětlitelné nepořádkem v papírech nebo nedostatečnou archivací. Těch indicií o propojení Agrofertu s Čapím hnízdem je tam ale skutečně velké množství. Třeba ekonomická závislost Čapího hnízda na koncernu Agrofert, které by samo ani nedosáhlo na úvěry. Stejně tak smlouva o partnerství (uzavřena hned zkraje roku 2008 – pozn. red.). To je velmi silná indicie, že nešlo o vztah dvou nezávislých firem.
Můžete říct, co vás na rozhodnutí Jaroslava Šarocha nejvíce zaujalo nebo udivilo?
Když vynechám samotný fakt, že nejednoznačný případ státní zástupce nečekaně zastavil, což je samo o sobě výjimečný postup, tak mě také překvapil nápadný formalismus celého usnesení. Pan Šaroch v něm opakovaně rozebírá různá rozhodnutí Evropského soudního dvora, která se týkají znaků malého a středního podniku. Rozebírá, který rok bylo které rozhodnutí, a jestli to mohli (manažeři Farmy Čapí hnízdo – pozn. red.) vědět předem, či nikoliv.
Kauza čapí hnízdo
Server iROZHLAS.cz dotační aféru kolem premiéra Andreje Babiše (ANO) sleduje dlouhodobě. Přečtěte si i následující texty:
Samozřejmě nikdo ze zúčastněných osob neměl stroj času, takže nemohl předem vědět, jaké rozhodnutí padne o několik let později. To ale ve skutečnosti není důležité. Klíčové bylo podezření, že Čapí hnízdo je možná pouze papírově a uměle vyčleněné, ale fakticky je to pořád koncern Agrofert. Pokud člověk firmu uměle vyčlenil a ví, že je to pouze přetvářka, tak se nemůže bránit tím, že nějaké rozhodnutí upravilo definici malého a středního podniku o několik let později. Nebavíme se tady o slovíčku definice, ale o principu.
Také jsem nikde nenašel pasáž o tom, že by policisté zkoumali třeba e-maily. Standardní policejní taktika v podobných případech je, že jako první krok v rámci vyšetřování půjdou do firmy a zajistí si kompletní obsah e-mailového serveru, aby zjistili, kdo komu posílal pokyny. Protože těch pokynů, pokud to bylo opravdu řízené Andrejem Babišem, muselo být hodně.
V rámci přezkumů má teď spis ke kauze Čapí hnízdo na stole nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Jak to probíhá? Bude skutečně studovat celý spis?
Případ se přidělí někomu z odboru přezkumných prostředků na nejvyšším státním zastupitelství, a jak pečlivě to udělá, to je zcela na něm. Kdyby chtěli, můžou si opravdu vyžádat kompletní policejní spis, ať už je jakkoliv dlouhý, a projít stránku po stránce (spis ke kauze Čapí hnízdo má zhruba 23 tisíc stran – pozn. red.). Obvykle se to však dělá tak, že procházejí pouze obsah spisu, který je na státním zastupitelství, kde jsou takové výtahy a reporty.
Nejvyšší státní zastupitelství má na své rozhodnutí lhůtu do Vánoc. Jaké má možnosti?
Může rozhodnutí pražských státních zástupců akceptovat, nebo zrušit. V tom případě by vydalo také určitý pokyn, jak dále postupovat. Jestli rovnou podat obžalobu nebo doplnit vyšetřování.
Mohlo by tedy dojít k tomu, že Šaroch nakonec u soudu přednese obžalobu, i když sám důkazní základně nevěří?
I to se se může stát. Přestože je případ nejednoznačný, státní zástupce má povinnost podat obžalobu, i kdyby pak v závěrečné řeči sám navrhl zproštění.
