Exšéfka Energetického regulačního úřadu Vitásková dostala podmínku. Obě strany se odvolaly
Jihlavský soud v pátek uložil bývalé předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleně Vitáskové za zneužití pravomoci podmíněný trest dva roky s odkladem na 30 měsíců. Soud tím zopakoval loňský verdikt, jenž posléze zrušil odvolací soud. Obhájkyně Vitáskové i státní zástupce, který pro Vitáskovou navrhoval 3,5 roku vězení, se proti rozsudku odvolali.
Vitásková, která se k pátečnímu jednání ze zdravotních důvodů nedostavila, čelila obžalobě ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinností při správě cizího majetku.
Soud znovu řeší kauzu Vitáskové, vypovídali bývalí místopředsedové Energetického regulačního úřadu
Číst článek
Místopředsedkyní úřadu totiž v minulosti jmenovala bývalou nejvyšší státní zástupkyni Renátu Veseckou. To bylo v rozporu se zákonem, neboť Vesecká neměla patřičnou praxi v energetice.
Státní zástupce Kamil Špelda původně Vitáskovou vinil i z toho, že úřadu vyplácením mzdy Vesecké vznikla škoda. To soud neuznal, protože Vesecká pro úřad skutečně pracovala. „Okresní soud, a má to potvrzeno i rozhodnutím krajského soudu, dospěl k tomu názoru, že tím škoda způsobená nebyla. To je věc, ve které se neshodneme,“ řekl Špelda.
Vitásková před soudem během líčení řekla, že podmínka praxe nebyla v době nástupu Vesecké důsledně definovaná. Odmítla, že pozici místopředsedkyně úřadu vytvořila účelově pro někdejší nejvyšší státní zástupkyni Veseckou.
‚Špatný příklad, který nelze bagatelizovat‘
Úřad podle ní čelil nárůstu právní agendy a potřeboval zkušeného právníka zejména z oblasti státní správy, což Vesecká splňovala. Personální otázku podle svých slov řešila Vitásková se Soudcovskou unií nebo Unií státních zástupců. O posílení právního oddělení Energetického regulačního úřadu vypovídali dříve před soudem i jeho bývalí místopředsedové.
Zemkovi podali ústavní stížnost v kauze solárních elektráren. Soud bude znovu řešit i Vitáskovou
Číst článek
Podle soudu se Vitásková skutečně snažila zajistit úřadu kvalifikovaného právníka. „Ačkoli původní cíl obžalované nebyl protiprávní, ale společensky žádoucí, cesta, kterou zvolila, byla v rozporu nejen s energetickým zákonem, ale i v rozporu s trestním zákoníkem,“ řekl soudce Zdeněk Chalupa.
Odmítl, že by uložený trest byl nepřiměřený, jak namítala obhajoba. „Význam špatného příkladu, který obžalovaná svým jednáním dala, nelze bagatelizovat,“ řekl soudce. Uvedl, že trest mohl být až pětiletý a nižší trest s podmíněným odkladem uložil i proto, že soud trval už od roku 2016.
Vitásková stála v čele úřadu v letech 2011 až 2017. Vesecká byla místopředsedkyní od listopadu 2014 do června 2015.
Kriminální kauzy Vitáskové
Kauza jmenování Renaty Vesecké místopředsedkyní ERÚ
- Vitáskovou, která úřad vedla v letech 2011 až 2017, obvinila policie v létě 2015 znovu kvůli zneužití pravomoci úřední osoby a navíc z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Trestní stíhání souvisí se jmenováním někdejší nejvyšší státní zástupkyně z let 2005 až 2010 Vesecké do nově vytvořené funkce místopředsedkyně ERÚ; na starost dostala legislativně správní oblast. Policie vyčíslila škodu, kterou Vitásková jmenováním Vesecké způsobila, na víc než milion korun.
- Vesecká se místopředsednické funkce ujala v listopadu 2014. Krátce po jejím jmenování ERÚ uvedl, že splňuje všechny podmínky, které má na místopředsedu úřadu energetický zákon. V něm mimo jiné stojí, že místopředseda musí mít nejméně sedm let praxe v oboru energetiky, z toho alespoň tři roky v řídicí nebo vedoucí funkci. Vesecká byla před nástupem do ERÚ advokátkou a předtím nejvyšší státní zástupkyní. Podle Vitáskové ale Vesecká podmínkám vyhovovala, protože se zabývala kauzami souvisejícími s energetikou.
- Vesecká zůstala v ERÚ i poté, co v červnu 2015 pozici místopředsedkyně úřadu opustila. Do září 2016 působila v legislativně správní sekci. Nyní je advokátkou.
- Vitásková podala kvůli zahájení stíhání ústavní stížnost, se kterou neuspěla. Loni v únoru Ústavní soud zamítl i stížnost ERÚ a Vitáskové proti policejním prohlídkám, které se v roce 2015 odehrály v souvislosti s kauzou kolem jmenování Vesecké.
- Okresní soud v Jihlavě loni v listopadu vyměřil Vitáskové podmíněný trest dva roky s odkladem na 30 měsíců za zneužití pravomoci úřední osoby. Odvolací Krajský soud v Brně ale věc v březnu vrátil zpět soudu prvního stupně k doplnění dokazování. V pátek jihlavský soud uložil Vitáskové za zneužití pravomoci opět podmíněný trest dva roky vězení s odkladem na 30 měsíců.
Kauza solárních elektráren na Chomutovsku
- Případ se týká dvou solárních elektráren, nazvaných Zdeněk Sun a Saša Sun, které stojí v areálu chomutovských válcoven a patří do impéria Zdeňka Zemka. Zdroje s instalovaným výkonem sedm a šest megawatt patří mezi 25 největších fotovoltaických elektráren v České republice. Elektrárny získaly licenci na výrobu za podezřelých okolností těsně před koncem roku 2010, tedy ještě za vysoké výkupní ceny.
- Policie se případem začala zabývat na jaře 2011 na základě trestního oznámení ERÚ. Vyšetřování odhalilo, že elektrárny nebyly před koncem roku 2010 dokončeny a neměly licenci dostat. V říjnu 2012 policisté obvinili skupinu osob z pokusu o podvod téměř za dvě miliardy korun, v březnu 2013 k nim přibyla i Vitásková. V září téhož roku byla podána obžaloba, kromě Vitáskové se týkala i některých dalších zaměstnanců ERÚ.
- Úřad po nástupu Vitáskové v létě 2011 začal fotovoltaický boom kritizovat a prověřoval udělené licence, mezi nimi i ty pro elektrárny Zdeněk Sun a Saša Sun. Nakonec jim ale licence obnovil. Ve věci zrušení licencí podal na ERÚ správní žaloby nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Vitásková jakékoli pochybení odmítala a stíhání označila za součást účelové kampaně s cílem poškodit ERÚ i ji osobně.
- V únoru 2016 jí Krajský soud v Brně vyměřil 8,5 roku vězení. Vrchní soud ale loni v lednu dospěl k závěru, že důkazů není tolik, aby bylo možné s jistotou rozhodnout o vině a Vitáskovou pravomocně zprostil obžaloby. Snížil také tresty majitelům elektráren, Zdeňkovi a Alexandrovi Zemkovým, ze 7,5 roku na šest let a devět měsíců. O 1,5 roku na sedm let pak zkrátil trest bývalé vedoucí odboru licencí ERÚ Michaele Schneidrové, tresty snížil i dalším obžalovaným.
- Nejvyšší soud letos v březnu potvrdil nepodmíněné tresty bratrům Zemkovým, kteří v minulosti své pochybení popírali. Nařídil ale zpřesnit důvody zproštění Vitáskové. Krajský soud v Brně tak o ní musí rozhodovat znovu, stejně jako o Schneidrové, kterou už v prosinci nechal Nejvyšší soud propustit z výkonu sedmiletého trestu.
- Soud pro Prahu 2 v říjnu nepravomocně zamítl žalobu Vitáskové, která od státu požaduje 170 000 korun odškodného za nepřiměřenou délku stíhání v kauze solárních podvodů. Už v minulosti obvodní soud zamítl žalobu, v níž za stíhání požadovala 35 milionů korun.
