Abolice pro Mynáře utajil Zeman, ukazují dokumenty. Pokutu ale zaplatila Pavlova hradní kancelář
Nejen že Hrad tajil dokumenty, které měly exkancléři Vratislavu Mynářovi zajistit beztrestnost. Úředníci zároveň neprozradili, kdo je ve skutečnosti vypracoval. Vyplývá to z informací, které sesbíral Národní bezpečnostní úřad během šetření kolem nelegálně utajených abolic. Podle shromážděných svědectví měl za utajením stát přímo prezident Miloš Zeman. Server iROZHLAS.cz a Radiožurnál přináší dosud nezveřejněné detaily.
Abolice pro Mynáře utajil Zeman, ukazují dokumenty. Pokutu ale zaplatila Pavlova hradní kancelář
Server iROZHLAS.cz na konci května zveřejnil sérii dokumentů, jejichž existenci se Hrad snažil před veřejností skrýt. Šlo o prezidentem Milošem Zemanem podepsané abolice pro jeho někdejšího kancléře Vratislava Mynáře, které Hrad vedl přes rok v režimu „tajné“, tedy druhém nejvyšším stupni utajení.
Jak ale konstatoval Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) ve svém zveřejněném rozhodnutí, tyto dokumenty nikdy utajeny být neměly. A Hrad při klasifikaci dokumentů chyboval, za což musela současná prezidentská kancelář Petra Pavla zaplatit pokutu.
Dopisy, které chtěl Hrad utajit. ‚Nařizuji abolici,‘ píše v nich Zeman Fialovi. ‚Nepodepíšu,‘ odmítá premiér
Číst článek
„Účastník řízení (prezidentská kancelář – pozn. red.) nebyl v rámci řízení schopen vysvětlit, v čem konkrétně spatřoval riziko, že vyzrazení těchto informací neoprávněné osobě nebo jejich zneužití může způsobit vážnou újmu zájmům České republiky,“ vysvětlil úřad v rozhodnutí, na které upozornil server Aktuálně.cz.
Jak nově zjistil iROZHLAS.cz, dvanáctistránkový dokument (jeho celé znění zveřejňujeme na konci článku) toho odhaluje ale mnohem více. Kontroloři při pátrání po tom, kdo a na základě jaké motivace abolice utajil, vycházeli jednak z obsahu tehdy tajných dokumentů, dále z jednacího protokolu, který vyznačuje, kdo s dokumenty nakládal, a nakonec také z výpovědí bývalých hradních úředníků – šéfa legislativního a právního odboru Václava Pelikána a bezpečnostní ředitelky Lenky Novákové.
Nováková ve výpovědi ukazuje přímo na někdejší hlavu státu, prezidenta Miloše Zemana, který je podle ní „původcem utajovaných dokumentů“, tedy tím, kdo nechal dokumenty opatřit razítkem „tajné“. „Podle jejího sdělení dokumenty vznikly v zabezpečené oblasti (...) na certifikovaném informačním systému stupně utajení přísně tajné a veškerá manipulace s nimi byla zaznamenána v příslušných administrativních dokumentech,“ parafrázuje její výpověď dokument.
Záhadný ‚zpracovatel‘
Kontroloři se také zabývali osobou, která měla být takzvaným „zpracovatelem“ připravovaných abolic. Tedy tím, kdo listiny sepsal. V tomto případě se ředitelka Nováková odkazovala na zmíněného šéfa legislativního a právního odboru Václava Pelikána, o kterém podle kontrolorů píše jako o zpracovateli také jednací protokol.
Co je to abolice?
Abolice je jedna z forem milosti. Je udělována před pravomocným skončením trestního řízení, které tak nemůže být dokončeno. Pravomoc udělit abolici, stejně jako milost a amnestii, má hlava státu. Pro amnestii a abolici ale potřebuje prezident také spolupodpis premiéra, případně jím pověřeného člena vlády.
Pelikán ale tvrzení Novákové v rozhodnutí NBÚ rozporuje. Před kontrolory uvedl, že s dotyčnými dokumenty „nemá nic společného“ a že jeho jméno v protokolu figuruje jen z toho důvodu, že mu abolice po jejich vyhotovení a utajení předložila bezpečnostní ředitelka ke kontrole.
„Zpracovatelem uvedených dokumentů jsem nemohl být i proto, že se tyto dokumenty opíraly o údaje, které jsem neznal a nemohl jsem je znát,“ tvrdil Pelikán kontrolorům s tím, že se údajně bezpečnostní ředitelky na tento rozpor ptal. „Sdělila mi, že je to proto, že jí bylo řečeno, neuvedla kým, že zpracovatelem jsem já,“ doplnil ve výpovědi Pelikán.
Úřad se podle rozhodnutí s výpověďmi a písemnými dokumenty spokojil a dále ve věci nepátral. „Z hlediska naplnění skutkové podstaty tohoto přestupku je skutkový stav zjištěn dostatečně, tedy v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí ve věci,“ dodal bezpečnostní ředitel NBÚ Jaromír Kadlec.
Kvůli tomu ale zůstává v případu zatím nevyjasněná okolnost: kdo abolice sepsal?
Vysvětlení hledal server iROZHLAS.cz i u někdejšího vedoucího prezidentské kanceláře Vratislava Mynáře či přímo prezidenta Zemana, kterého redakce kontaktovala přes jeho bývalého mluvčího Jiřího Ovčáčka. Ani jeden z nich ale nereagoval na opakované telefonáty z různých čísel či zaslané textové zprávy s dotazy na zpracovatele abolicí či důvod jejich utajení.
Oba přitom telefony používali, mluvčí Ovčáček měl několikrát obsazeno, bývalý kancléř Mynář pak zřejmě omylem zavolal nazpátek a hovor při představení okamžitě ukončil.
‚Klondajk‘ na Hradě
Podle bývalého hradního protokoláře Jindřicha Forejta po zrušení oddělení milostí, které v prezidentské kanceláři fungovalo za Václava Havla (a znovu ho od letošního ledna obnovil prezident Petr Pavel), řešil agendu abolicí odbor legislativní a právní. Tedy ten, který v době vypracování listin vedl právě Václav Pelikán.
Jak probíhalo jednání vlády o abolici pro Mynáře? Fiala její udělení nezvažoval, zní od ministrů
Číst článek
„Prezident není právník. Kdybyste měl jako člověk bez právního vzdělání napsat právně nenapadnutelný a neotřesitelný dokument, tak budete mít problém. A to se týká i prezidentů. Takže myšlenka, že by si prezident sám sednul ke stolu a řekl, že teď si sám napíše abolici ke konkrétnímu případu, to si nedokážu představit,“ konstatoval bývalý protokolář.
Autorem dokumentů šéf legislativního a právního odboru podle Forejta ale být nemusel. „Neříkám, že to musel vypracovat, protože pan Mynář dělal opravdu věci nestandardně, třeba zadával některé analýzy mimo okruh hradních úředníků, to je možné. Ptáte se mě na dobu, kdy nefungovalo v té administrativě podle pravidel skoro nic. Protože pan Mynář z toho udělal bojiště,“ popsal Forejt.
Mohlo tedy podle něj dojít i k paradoxní situaci, ve které Mynář nebo kdokoliv jiný nechal zpracovat návrh abolice u externího advokáta a už hotový dokument pouze předložil ke kontrole Václavu Pelikánovi. Ačkoliv by to podle Forejta neodpovídalo jeho zkušenosti se šéfem legislativního a právního odboru, který chtěl mít údajně svou agendu vždy v pořádku.
Exprezident Zeman: Fiala řekl, že podepíše abolici pro Mynáře. Ale nedodržel slovo
Číst článek
„Je to přesně contradictio toho, co říkal Miloš Zeman po svém prvním zvolení, že bude daleko více transparentní. Skončilo to ale tak, že tam vytvořil ‚klondajk‘, o kterém se zmiňujete,“ podotkl Forejt.
Pokuta pro úředníky
Proč rozhodnutí abolice utajit nikdo dříve nerozporoval? Podle výpovědi někdejšího bezpečnostního ředitele Úřadu vlády a současného šéfa NBÚ Jiřího Čuřína, který s listinami přišel do styku ve chvíli, kdy je Hrad zaslal ke kontrasignaci premiéru Petru Fialovi (ODS), bylo jejich utajení plně v kompetenci „původce“ – tedy prezidentské kanceláře (KPR), potažmo prezidenta Zemana. A Čuřín údajně nedisponoval informacemi, proč by měl toto rozhodnutí revidovat.
V tom mu ostatně dává za pravdu také bezpečnostní úřad. „Platí, že původce utajované informace je ten, kdo utajovanou informaci klasifikuje stupněm utajení, a tak posuzuje dopady zneužití či vyzrazení dané informace a zároveň za to nese odpovědnost. Stejně tak je původce odpovědný za přiřazení utajované informace pod konkrétní položku seznamu utajovaných informací,“ píše se v rozhodnutí NBÚ.
Že prezident disponuje právem dokumenty utajit, či naopak odtajnit, ostatně dokazuje i zveřejněný dopis prezidenta Petra Pavla premiéru Petru Fialovi (ODS), ve kterém informuje o svém odtajnění zmiňovaných listin.
Při rozhodování o pokutě pro hradní kancelář bylo podle bezpečnostního ředitele NBÚ Kadlece klíčové, že původcem utajované informace „ze zákona“ nemohla být fyzická osoba. „Kdo je původcem, stanoví ustanovení zákona 412/2005, Sb. (Zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, pozn. red.). Původcem dokumentu je pak v daném případě Kancelář prezidenta republiky jako orgán státu,“ konstatoval Kadlec.
I proto – bez ohledu na výpověď ředitelky Novákové – vyměřená třicetitisícová pokuta směřovala vůči prezidentské kanceláři, a ne za konkrétním viníkem či případně prezidentem, jehož chrání imunita. V plné výši ji nakonec uhradila v polovině února až současná administrativa Petra Pavla, jak nově potvrdila serveru iROZHLAS.cz mluvčí KPR Eva Hromádková.
„Pokuta byla uhrazena v zákonem stanovené lhůtě, 16. února 2024,“ přiblížila s tím, že prezidentské kanceláři nepomohl ani argument v podaném odvolání, že se přestupku dopustilo bývalé vedení a současná administrativa naopak veškeré nedostatky napravila tím, že dokumenty v červnu 2023 odtajnila. „Pokuta byla udělena KPR jako instituci. KPR ji proto také uhradila bez ohledu na to, že jde o pochybení předchozího vedení,“ sdělila mluvčí.
Prohlédněte si všechny tři abolice pro Vratislava Mynáře, které podepsal Miloš Zeman. Dvě z nich se pokusil utajit
Tři abolice pro Mynáře
Případ abolicí pro exkancléře Vratislava Mynáře před měsícem opět otevřel bývalý prezident Miloš Zeman, když v rozhovoru pro Blesk uvedl, že mu premiér Petr Fiala (ODS) přislíbil jejich kontrasignaci. Dříve přitom tvrdil, že o žádnou abolici premiéra nežádal.
Hrad dostal pokutu 30 tisíc korun. Kancelář pochybila kvůli utajení Zemanových dopisů o možných abolicích
Číst článek
Dokumenty, které zveřejnil server iROZHLAS.cz na konci května, ale dokazují, že Zeman o spolupodpis abolicí pro svého bývalého kancléře premiéra žádal, a to opakovaně. Poprvé už na konci června 2022, podruhé pak těsně před koncem svého mandátu – 7. března 2023. Chtěl s jejich pomocí vyvinit své nejbližší spolupracovníky i informátory ze tří kauz.
První měla zastavit vyšetřování úniku informací o odposleších Zemanových spolupracovníků civilní kontrarozvědkou BIS. Druhou abolicí pak chtěl prezident vstoupit do vyšetřování kauzy vrbětických dokumentů a toho, zda se s nimi náhodou neseznamovali někteří ze Zemanových spolupracovníků bez patřičné prověrky.
Poslední abolice z roku 2023 pak měla zastavit aktuální stíhání exkancléře Mynáře v případu údajného zneužití šestimilionové evropské dotace při přestavbě penzionu Malovaný v Osvětimanech na Uherskohradišťsku. Kdyby byla tato poslední abolice premiérem Fialou spolupodepsána, nemohl by státní zástupce Martin Malůš na konci dubna Mynáře obžalovat.
Je to zatím jediný případ, který policie v případě bývalého kancléře řešila a který se dostal až k soudu.
Přečtěte si celé rozhodnutí NBÚ ve věci nelegálního utajování abolicí:
