Odpovědi na příčiny pádu polského letadla dají až černé skříňky
Od roku 2000 spadlo několik hned několik letounů TU-154. Dnešní havárie armádního speciálu s delegací polského prezidenta Lecha Kaczynského, směřujícího uctít památku důstojníků zastřelených před sedmdesáti lety v Katyni, se ale do letecké historie zapíše nejvyšším počtem usmrcené národní elity. Letečtí odborníci počet nehod TU-154 nevnímají jako problém kvality samotného stroje, v drtivé většině případů šlo totiž o chyby zaviněné lidským faktorem.
Pilot se podle dosavadních informací pokoušel přistát na vojenské letiště ve Smolensku nedaleko Katyně v husté mlze. První přistání se ale nepodařilo a letadlo se nejspíš zachytilo o stromy. Nikdo na palubě letadla nepřežil.
To, že je za havárií letounu s polskou delegací lidský faktor, je první vyšetřovací verzí ruských orgánů. Nasvědčovaly by tomu i čtyři pokusy o přistání na smolenském letišti.
Člen výkonné rady Českého sdružení dopravních pilotů Karel Mündel poukazuje na problém různého nastavení výškoměrů na závěrečné klesání v Evropě a v zemích bývalého Sovětského svazu.
„Jedním z prvních kroků, které budou muset vyšetřovatelé učinit, bude zjistit, jaké nastavení výškoměru posádka letounu používala,“ říká Mündel.
K možné chybě při pilotáži se kloní i renomovaný letecký publicista Tomáš Souček. Ten z dostupných informací poukazuje na špatné atmosférické podmínky v místě přistání polského armádního speciálu, který mohl za stávajících parametrů přistát v dohlednosti na minimálně 300 metrů:
„Ve Smolensku byla dohlednost 150 až 300 metrů. Takže pod přistávacími minimy. Je možné, že letoun přistával za podmínek, pro které nebyl vybaven a je otázkou, zda byla posádka na přistávání v takových podmínkách vycvičena.“
Dostali přistání příkazem?
Soušek zmiňuje i případný tlak VIP pasažérů letadla na přistání v atmosféricky nevhodném Smolensku, odkud by se polská delegace nejrychleji přepravila na místo katyňské tryzny.
„Vždycky rozhoduje pilot. Z něho tu zodpovědnost nikdo nesejme. Nicméně tlaky, které na něho mohou být, protože je nějaký plán, nějaký časový rozvrh, mohou překonat jeho přirozenou touhu přistávat bezpečně,“ uvádí letecký publicista Martin Velek.
Podle mluvčího smolenské gubernie Andreje Jevsejenkova doporučilo řízení letového provozu pilotovi ukončit přistávání a odklonit let na letiště v Minsku. Kapitán se ale nakonec rozhodl pro přistání na místě.
Přesnější odpověď, proč k nehodě došlo, by měly dát černé skříňky havarovaného letounu, které již byly vyzvednuty a jsou dekódovány. Kvůli tomu, že šlo o vojenský speciál, který nepodléhá předpisům pro civilní letectví, není ale jisté, že bude celý let komplexně zaznamenán.
Letadlo bylo spolehlivé
Martin Velek téměř vylučuje technickou závadu na stroji. Letoun Tupolev 154 sice začal létat na začátku 70. let, podle Velka ale splňuje veškeré bezpečnostní standardy platné v Evropě:
„Letoun TU-154, který se dnes v ruském Smolensku zřítil s delegací polského prezidenta Lecha Kaczynského, patřil mezi kvalitní stroje. Sice ho limitovala zvýšená spotřeba, ale disponoval na svoji dobu velmi kvalitní navigací.“
Letoun TU-154, který se dnes zřítil s delegací polského prezidenta Lecha Kaczynského v ruském Smolensku, je konstruován podle klasických sovětských zásad. Řídí ho dva piloti, v posádce je palubní inženýr a letů se účastní i navigátor.
