Lidé vyšli 30 let od sametové revoluce znovu do ulic. Na Národní třídě vytvořili řetěz svíček
- Stovkami akcí po celé zemi si Češi připomněli 30. výročí sametové revoluce a 80. výročí událostí, které vedly k uzavření vysokých škol nacisty.
- Ministři za ANO v čele s premiérem Andrejem Babišem již brzy ráno na pražské Národní třídě položili květiny a zapálili svíčky. Přítomní lidé je za doprovodu skandování vypískali.
- Nepříliš vřelého přijetí se před památníkem 17. listopadu 1989 nedostalo ani zástupcům ČSSD, Václavu Klausovi mladšímu nebo rektorovi Univerzity Karlovy Tomáši Zimovi.
- Z Albertova vyrazil průvod směrem k Národní třídě. Kopíroval trasu, kterou prošli studenti před třiceti lety.
- Díky iniciativě Českého rozhlasu zazněla přesně v 17:11 v rádiích Modlitba pro Martu. Ve stejnou chvíli se rozezněly po Česku zvony.
Babiš přišel ráno po sedmé hodině jako první z politiků položit květiny na Národní třídu, doprovázeli ho ministryně a ministři za ANO. Chránily je desítky policistů. Čekající lidé s transparenty na ně pískali, někteří vykřikovali „Táhni odsud, estébáku!“.
VIDEO: Byl jsem člen KSČ a nejsem na to pyšný, řekl Babiš. Podívejte se na projevy v Národním muzeu
Číst článek
Na adresu protestujících pak Babiš novinářům sdělil, že v StB nebyl. Reagoval také na sobotní demonstraci na Letné. Ultimáta, která mu demonstranti dali, Babiš nechápe.
Nepřízeň padla i na sociálnědemokratické členy kabinetu, kteří přišli zhruba hodinu po premiérovi. Pískalo se také na zástupce prezidentské kanceláře nebo Václava Klause mladšího. Naopak třeba čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg se dočkal potlesku, dobře byli přijati také zástupci Pirátů či americký velvyslanec.
Na Národní třídu během dopoledne přišli také zástupci opozičních stran, kteří oslavy zahájili uctěním památky Václava Havla u jeho hrobu na Vinohradech. Situace, kdy premiér nemůže položit bez kontroverzí květiny ve státní svátek na Národní třídě, není normální, řekl předseda ODS Petr Fiala.
Premiér by měl podle něj přemýšlet, proč vyvolává u lidí odpor. Bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek dodal, že demokracie je v poslední době v Česku v ohrožení.
Článek pokračuje pod online reportáží.
Babiš se z Národní třídy odebral pěšky do Národního muzea za dalšími předsedy vlád zemí visegrádské čtyřky, tedy Slovenska, Polska a Maďarska, a předsedou německého Spolkového sněmu Wolfgangem Schäublem. Událost začala videomappingem nazvaným Cesta ke svobodě, který budou moci lidé vidět večer na historické fasádě Národního muzea.
2:18
OBRAZEM: Po roce 1989 nebylo jasné, jak se k situaci postaví dělníci v Ostravě. Lidé se báli uvěznění
Číst článek
Babiš v projevu ocenil obdivuhodnou odvahu Havla za komunismu a při sametové revoluci. „Jak jistě víte, já jsem byl členem komunistické strany. Nejsem na to pyšný. Jak jsem mnohokrát řekl, nebyl jsem v té době tak statečný a angažovaný jako Havel, navíc jsem nebyl v listopadu 1989 v Československu,“ dodal předseda vlády.
Poté poděkoval zakladatelům Občanského fóra a dalších iniciativ, lidem, kteří pracovali v disentu a exilu, ale i těm, kdo Česko přivedli do NATO či Evropské unie. Slova díků směřoval také ke studentům, hercům divadel a lidem, kteří chodí volit.
Havla v projevu připomněl i slovenský premiér Peter Pellegrini nebo maďarský premiér Viktor Orbán. Podle Pellegriniho byli Havel s Alexandrem Dubčekem klíčovými osobnostmi přerodu z komunistického do demokratického režimu. Orbán označil Havla za směrodatný bod pro Maďary, protože reprezentoval odpor proti představitelům komunistického režimu.
Mimo Pirátů opoziční strany nevylučují bližší spolupráci, ke které je vyzval spolek Milion chvilek
Číst článek
Schäuble vyzdvihl schopnost Čechů a Slováků rozdělit stát mírovým způsobem a zůstat i poté přáteli. Revoluce v roce 1989 pak podle něj byly tak různorodé, jako národy, které je uskutečnily. Polský premiér Mateusz Morawiecki zmínil, že Polsko i Československo uvrhl komunismus do více než čtyřicetileté izolace a v rozhodujících okamžicích v roce 1989 kráčely obě společnosti ruku v ruce.
Na Národní třídě byly kolem 11.00 tisíce lidí, připravoval se kulturní program na piazzetě Národního divadla. O kousek dále, u Hlávkovy koleje, se vzpomínalo na události ještě o 50 let starší.
Přes dvě stovky účastníků si tam připomněly tragické události z listopadu 1939, kdy okupanti při protinacistické demonstraci smrtelně zranili studenta Jana Opletala. Uzavření vysokých škol nacistickými okupanty si připomněli zástupci akademické obce, studentů, armády i politici.
