„Naučí mě to pravděpodobně zvedat nohy, soustředit se na chůzi a kroky. Rozpohybuje to nervový systém, skříplo mi to míchu a genetickým srůstem jsem ji měl osm centimetrů natrženou," říká pacient Antonín. Má na sobě pás, na nohou postroj a na zádech počítač.

„Já nic nemačkám. Dostali jsme se do takového módu, že stroj si řídí pacient sám tím, jak odlehčuje nohy," říká rehabilitační pracovník Miroslav Maceška.

Stroj reaguje na přenesení váhy pacientem. Stroj navíc vydává různá pípání. Jedná se o jakousi zpětnou vazbu, že váhu přenesl pacient správně.

„Když se učí chodit malé dítě, tak to jsou desítky hodin, stovky tisíce hodin, pádů, vstávání. A teď si představme člověka, který ztratil možnost chodit po mozkové mrtvici, a dostaneme se k tomu, že udělá maximálně několik desítek kroků, když se hodně snaží, tak několik stovek," říká náměstek pro vědu a výzkum Jakub Pětioký.

Proto doktoři používají robotiku, která umožní navýšit intenzitu terapie. Hrubou práci tak odvede robot a terapeut může pacienta dokorigovávat a správně vést. „Robotika dá pacientovi pocit bezpečí i podporu a pacient se soustředí na správné kroky."

Podle Pětiokého není robot při rehabilitaci spása. Stále nejvíce záleží na snaze pacienta. Ti nemohou čekat zázraky, pokud se o ně sami nepokusí.

Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít