Výskyt superbakterií roste, varuje studie. Běžné infekce by se kvůli nim mohly stát neléčitelnými
Superbakterie, odolné i proti těm nejsilnějším antibiotikům, jsou stále větší hrozbou v nemocnicích po celé Evropě. Upozorňuje na to nová studie publikovaná v časopise Nature Microbiology. Vědci shromáždili data z více než 240 evropských nemocnic včetně Česka a zjistili mimo jiné to, že počet úmrtí způsobených těmito bakteriemi se mezi lety 2007 a 2015 zpětinásobil. Lékaři by tak v budoucnu mohli být proti odolným bakteriím bezbranní.
Studie, na které pracovala víc než desítka vědců, se zaměřila na bakterii Klebsiella pneumoniae. Ta se nachází například v půdě. Může ale přežívat i v ústech, trávicím traktu či na kůži člověka. Ne všechny kmeny této bakterie jsou nebezpečné. Některé ale způsobují u oslabených jedinců infekce, nejčastěji zápal plic.
Prevence i účinnější léčba. Na rakovinu tlustého střeva umírá o třetinu méně lidí než před 10 lety
Číst článek
Vědecký tým shromáždil data z 244 nemocnic po celé Evropě a porovnával počty nakažení a komplikací způsobených zmíněnou bakterií. V roce 2007 ve sledovaných nemocnicích zaznamenali 347 úmrtí kvůli infekcím vyvolaným bakterií Klebsiella pneumoniae.
Tento počet v následujících letech narůstal a v roce 2015 přesáhl hranici 2000 úmrtí. Podle jedné z autorek studie, doktorky Sophie Davidové, se výskyt odolných typů této bakterie bude nadále zvyšovat. Podle Davidové tak poroste i mortalita v nemocnicích.
Proč je tato bakterie tak nebezpečná? Vědci zjistili, že dokáže předávat část svého genetického kódu i jiným kmenům bakterií díky zvláštnímu procesu zvaném konjugace. Při tomto nepohlavním typu rozmnožování dochází ke splynutí dvou buněk a výměně genetické informace DNA. To znamená, že druhů bakterií s rezistencí vůči pokročilým antibiotikům může přibývat.
Význam hygieny
Výzkumníci získávali vzorky bakterií od pacientů nemocnic od Irska po Izrael a porovnávali jejich genetické kódy. Podle Sophie Davidové se ukázalo, že právě nemocnice jsou klíčem k hledání příčin šíření odolných bakterií z pacienta na pacienta.
V lékařských zařízeních je velké množství nemocných, kteří jsou nositeli bakterií a ty se pak v budovách někdy drží i přes snahu personálu o dezinfekci. V nemocnicích jsou zároveň i oslabení pacienti. Typicky staří lidé, kteří musí například na operaci zlomeniny. Při rekonvalescenci, která by jinak byla banální, se ale nakazí odolnou bakterií a nakonec můžu infekci podlehnout. Takových případů by mohlo v budoucnu přibývat.
Pro to, aby se pacient vyhnul podobnému scénáři, je zejména důležité dodržovat správnou hygienu. Podle dalšího spoluautora výzkumu, profesora Hajo Grundmanna z univerzity ve Freiburgu, je v první řadě nutné si mýt ruce. Pro nemocnice to znamená velmi důkladnou dezinfekci.
Bilance chřipkové epidemie. Letos zasáhla zhruba milion lidí, skoro dvě stě pacientů zemřelo
Číst článek
Grundmann dle svých slov věří, že pokud se podaří nastolit vyšší hygienické normy a včas identifikovat pacienty nakažené odolnými bakteriemi, dokážou lékaři nejen zpomalit jejich šíření, ale taky ho kontrolovat. Pokud se odolné bakterie nebudou šířit a nepodaří se jim svou schopnost předat dalším bakteriím, bude jejich nebezpečnost jen velmi omezená.
Kdyby se šíření této rezistence vymklo kontrole, mohlo by to vyústit v neléčitelnost některých onemocnění antibiotiky tak, jak jsme zvyklí. A lidé by mohli začít umírat na běžné nemoci či infekce po zranění, kterých jsme se už přestali bát. Superbakterie, o kterých mluvíme, totiž umí odolávat i takzvaným karbapenemům. To jsou širokospektrální antibiotika poslední záchrany. Zatím neexistuje žádná jiná látka, která by bakterie odolné vůči nim dokázala ničit.
