Jak si vysvětlujete ten vysoký počet nakažených teenagerů?
Černý kašel je onemocnění, které se vyskytuje v určitých cyklech stále. Musíme si uvědomit, že my očkujeme proti černému kašli děti v kojeneckém věku a ty protilátky pak během pár let klesají. Proto se přeočkovává v pěti letech a další přeočkování se od roku 2009 zařadilo právě u dětí desetiletých, protože právě tam se vyskytoval vysoký počet dětí, které onemocnění prodělaly.

Nyní se nejvíce dětí nemocných černým kašlem přesouvá do věku čtrnáctiletých až devatenáctiletých dětí. Je to právě způsobeno tím, že imunitní systém by pak potřeboval další posilující dávku.

Proč je to ale právě u teenagerů, a ne třeba u dospělých lidí?
Ono to bude souviset i s tím, že děti se vyskytují v kolektivech, mají poměrně úzké kontakty, ať už je to ve školách, nebo při mimoškolních aktivitách. To znamená, že vnímaví jedinci jsou pak ve větším ohrožení, že onemocnění prodělají. Pokud jsou to děti, které jsou očkované, tak ta nemoc není tak život ohrožující a riziková jako právě u neočkovaných malých kojenců. Nicméně toto onemocnění je velmi nepříjemné, je vyčerpávající a trvá týdny a týdny trvá také rekonvalescence.

Takže pokud se děti nebo teenageři v tom počátečním stadiu, kdy se ještě neprojevil typický kašel, pohybují v kolektivu, tak se nemoc zejména kapénkovou formou šíří velmi rychle.

Jestliže je tedy poslední přeočkování v 10 až 11 letech, tak to znamená, že účinnost té vakcíny je zhruba čtyři roky, nebo to je u každého jinak?
Samozřejmě každý má tu imunitu nastavenou trochu jinak, ale pravdou je, že klesá v průběhu těch let. Nedá se říct, že by to bylo přesně nějakých čtyři až pět let, ale již dneska je doporučováno, aby se mladí dospělí přeočkovali nějakou kombinovanou vakcínou, která obsahuje právě i látku proti černému kašli.

Každý ví, že by se mělo očkovat proti tetanu, ale existují vakcíny, které v sobě mají obsaženou i složku, která je proti černému kašli. A to doporučení je také cíleno zejména na mladé lidi, kteří plánují založení rodiny. Pokud tam tedy bude kojenec, který po nějaké období, než bude naočkován, nebude chráněn. Takže tam je opravdu dobré také myslet na toto.

Je z těch statistik jasné, jestli ti nakažení teenageři a ty malé děti do jednoho roku byli nebo nebyli očkovaní?
Já si myslím, že toto se sleduje a že údaje by měl mít Státní zdravotní ústav a my to pak samozřejmě vidíme v ordinacích, protože máme přehled, kdo byl či nebyl očkován a jakou vakcínou.

Když se někdo nakazí černým kašlem, tak jaká pravidla je potom třeba dodržovat v rodině a jak nakažlivé je to onemocnění?
To onemocnění je právě vysoce nakažlivé hlavně pro ty jedince, kteří jsou vnímaví. To zahrnuje ty neočkované, nejhorší průběh můžeme očekávat u těch malých kojenců, kteří ještě nejsou očkovaní, pak jsou to samozřejmě ti starší, u kterých už je delší odstup od poslední dávky očkování proti černému kašli.

Jsou to i lidi seniorního věku, takže opět záleží, jak úzké jsou kontakty, nakolik spolu v té rodině jsou si blízko, jak se chrání, zda používají nějaké ochranné prostředky, případně, a to platí stejně jako u jiných infekcí, požívat dezinfekční prostředky. A samozřejmě pokud je to situace, kde je třeba těhotná žena nebo je očekáván přírůstek, je tam opravdu zase vhodné myslet na očkování.

Věra Štechrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít