„První pacient byl přivezen v bezvědomí. Musel se zaintubovat, byl v umělém spánku. Anamnestická data nebylo možné získat, byl v kritickém stavu,“ vzpomíná pro Radiožurnál na těžké chvíle primář anesteziologicko-resuscitačního oddělení Roman Bocek.

Pojmenování příčiny potíží ztěžovaly rozdíly mezi nemocnými.

„Každý pacient byl trošku jiný. U některých se to jevilo jako cévní mozková příhoda nebo epilepsie, byli to kardiaci, takže záludnost diagnostiky byla značná,“ dodává. 

Lékaři nepředpokládali, že se jedná o otravu metanolem.  

„My jsme ze začátku tápali. Měli jsme na stole nějakým sedm nebo osm pracovních diagnóz včetně metanolu, který byl ale velmi teoretickou hypotetickou možností,“ říká.

Pro potvrzení bylo klíčové testování na kyselinu mravenčí. Laboratoře to ale tehdy běžně nedělaly.

„Ty testy nebyly běžně dostupné nikde. Když jsem to v noci zjišťoval, tak tady dostupná vyšetření na kyselinu mravenčí nikde nebyla, ani ve fakultních nemocnicích nebo v Olomouci. Ta metoda se zprovoznila až během několika dnů,“ popisuje Bocek.

Dnes už z fakultní nemocnice dostanou výsledky do hodiny. Také v havířovské nemocnici předávají své bezprostřední zkušenosti s diagnostikou mladším lékařům.

„Známe dynamiku intoxikace, jak se vyvíjejí jednotlivé fáze. Známe různé záludnosti diagnostiky, v jakých časových intervalech se ukazují jednotlivé příznaky, co se může stát, když pacient zároveň konzumuje kvalitní alkohol a že se ty klinické příznaky mohou posunout. To je asi to nejcennější,“ zakončuje.

V reakci na vlnu metanolových otrav vyhlásilo ministerstvo zdravotnictví 14. září 2012 historicky první prohibici, i když jen částečnou.   

Andrea Brtníková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít