Poznat, zničit, zapamatovat. Jak bude fungovat očkování proti covidu-19?
Očkování patří mezi největší vynálezy v historii medicíny. Zbavilo lidstvo nemocí, jako jsou například pravé neštovice nebo dětská obrna, a výrazně potlačilo sílu spalniček nebo žloutenky. Právě nyní finišuje celosvětový závod o to, které farmaceutické firmě se podaří zkrotit obávaný virus SARS-CoV-2. Jak bude vakcína proti koronaviru fungovat?
Princip očkování je jednoduchý. Do lidského těla se během něj vpraví zneškodněný vir, imunitní systém následně spustí poplach a aktivuje první obrannou linii. Na místo dorazí bílé krvinky, a protože jsou vždycky ohromně hladové, začnou vir požírat.
Pokud na vir samy nestačí, povolají si posily. Například dendritické buňky dokážou vir nejenom zlikvidovat, ale ještě se svou kořistí rádi pochlubí v nejbližší lymfatické uzlině, třeba v podpaží.
Tam už čekají „profesionálové v záloze“ – speciálně vytrénované bílé krvinky, kterým se říká lymfocyty. Ty vir usmrtí, a navíc si ho zapamatují. Když daný vir organismus nakazí příště, okamžitě a bez váhání ho zlikvidují. Právě na tyto paměťové buňky spoléhá očkování.
Vakcíny druhé a třetí generace
Očkování usmrceným virem je tradičním stylem očkování, nejde ale o pravidlo. Například společnosti AstraZeneca a Pfizer, od kterých chce Česko získat pět milionů vakcín proti koronaviru, používají modernější přístupy. Obě firmy se soustředí na to, jak do těla dostat pouze protein, který má koronavirus na povrchu. To pro vytvoření imunitní paměti stačí.
Oxfordská vakcína proti koronaviru vyvolává silnou imunitní reakci u seniorů. Výsledky testů jsou pozitivní
Číst článek
AstraZeneca chce tento protein do těla poslat prostřednictvím neškodného usmrceného viru od šimpanzů – jde o vyzkoušený způsob, pro organismus zcela bezpečný.
Společnosti Pfizer a BionTech na to jdou jinak. Injekcí do těla dostanou pouze návod na vytvoření daného proteinu. Buňky si ho přečtou, vytvoří koronavirový paprsek samy a imunitní systém ho vzápětí zničí a zapamatuje si ho.
„Je to prakticky nejvyšší stupeň třetí generace vakcín. Je to jen genetická informace, ne samotný virus, který se může množit. Na základě genetické informace se tvoří důležitá antigenní součást koronaviru, která umí stimulovat náš imunitní systém,“ vysvětlil předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek pro Radiožurnál.
Na vakcínu proti novému typu koronaviru nyní netrpělivě čeká celý svět. Jako možný termín jejího nasazení stále častěji zaznívá přelom letošního a příštího roku.
Účinnost vakcíny proti koronaviru od vývojářů Pfizer a BioNTech by měla být až 95 procent. Aby vakcína v boji proti koronaviru skutečně pomohla, bude třeba alespoň šedesátiprocentní proočkovanost populace, odhadují odborníci.
