Žádejte novou vakcínu proti covidu-19, není důvod používat staré vakcíny, doporučuje lékař Dražan
Tři stovky Čechů se teď nakazí koronavirem denně, začíná tak podzimní vlna onemocnění covid-19. Kdy a jakou vakcínou se teď očkovat, vysvětluje pro Radiožurnál pediatr a člen výboru České vakcinologické společnosti Daniel Dražan. „Zeptejte se lékaře, jakou očkovací látku teď používá. Není důvod podávat vakcíny s předchozími variantami. Nová látka má v názvu obsaženou subvariantu XBB.1.5,“ radí.
Jaké vakcíny proti covidu-19 jsou v Česku teď k dispozici?
V Česku je v současnosti více různých variant vakcín. Ale také už by měla být v této chvíli k dispozici ta nová vakcína, takzvaná monovalentní, proti poslední variantě viru. Měly by se používat zejména tyto očkovací látky, které nejvíce korelují s cirkulujícími viry.
Co má tedy člověk chtít, pokud chce naočkovat právě touto novou látkou? Na co se má u lékaře ptát?
Dnes ještě není oficiální doporučení. Je proto potřeba, aby lékaři objednávali právě tyto nové očkovací látky. Aby shoda mezi cirkulujícími viry a vakcinačním virem byla co nejvyšší.
Myslím si, že v tuto chvíli je výhodou, aby se pacient zeptal lékaře, kterou očkovací látku zrovna používá. Není důvod dávat vakcíny s předchozími variantami.
Jaký název této nové očkovací látky?
Jmenuje se pořád stejně. Základní název je Comirnaty, nicméně v tom názvu je obsažena subvarianta XBB.1.5.
Koronavirus má vždycky něco v záloze, nějaké překvápko, míní genetik Pačes. Nabádá k obezřetnosti
Číst článek
Dá se s jistotou říct, že tato nová očkovací látka je účinná i proti variantě pirola, o které se teď mluví?
Jednak si pojďme říci, že se nemusíme úplně strašit novými variantami. Pirola není v této chvíli dominantní. Objevila se sice prakticky po celém světě, ale počty nakažených jsou stále relativně nízké. Je to subvarianta omikronu, takže se pořád předpokládá a jsou na to i laboratorní studie, že protilátky navozené současnými vakcínami neutralizují právě i variantu pirola. Ale není to v tuto chvíli dominantní varianta.
Rozdíly mezi vakcínami
Předpokládám, že vývoj vakcín jde stále dopředu. Jak rozdílné jsou nové vakcíny proti těm původním?
Nové vakcíny se odlišují jednak v počtu kmenů viru, proti kterým chrání. Původní byla proti prvotní variantě viru. Později se používaly a jsou stále k dispozici takzvané bivalentní látky, které měly v sobě obsaženy původní variantu a pak novější vakcínu.
Teď už se zase přechází právě na monovalentní vakcínu, což znamená, že zase chrání a je cílená jen na jeden kmen, který je nejbližší současným cirkulujícím kmenům. A proto by se měla používat tato vakcína.
Děláme to tak i s chřipkou. Ví se o tom, že je každý rok je očkovací látka proti chřipce něčím jiná. U nás se používají takzvané čtyřvaletní vakcíny, protože chrání před čtyřmi kmeny chřipky, a vždy je alespoň jeden kmen obměněný.
Takto to pravděpodobně bude i s covidem. Pokud se nepodaří vytvořit očkovací látku, která bude chránit proti všem virům, tak to budou muset dohánět ty cirkulující varianty.
Pravděpodobně se to ustálí někde na podobné strategii jako u chřipky a bude se to pravděpodobně jednou za rok obměňovat.
Nežádoucí účinky
Jsou nějaké nové poznatky ohledně vedlejších účinků vakcín proti covidu?
Dat je už extrémně velké množství a prakticky nic nového se neobjevuje. Nežádoucí účinky jsou známé, jsou běžné, jsou po všech očkovacích látkách. Víme, že po covidových vakcínách jsou poměrně výrazné proti jiným vakcínám, ale to jsou nežádoucí účinky, které jsou krátkodobé a trvají v řádu třeba dní.
Virologové si neví rady s novou variantou covidu. ‚Pirola‘ se plíží nenápadně, ale efektivně, míní Pačes
Číst článek
Někdo může mít teplotu, někdo je unavený, bolí ho rameno. Jsou to nežádoucí účinky, které trošičku předpokládáme a očekáváme. Je to určitá daň za to, že získáme ochranu proti nemoci.
Pak jsou nežádoucí účinky závažné, těch je velmi málo a jsou velmi vzácné.
Jsou zde také nežádoucí účinky nespecifické, které jsou společné pro všechny očkovací látky. Jedná se o závažné alergické reakce. To jsou velmi výjimečné situace, ke kterým dochází bezprostředně po očkování. A to je ten důvod, proč všichni mají zůstávat po jakémkoliv očkování v čekárně zhruba 15 minut, aby se tato případná velmi vzácná reakce zachytila včas a dala se zvládnout.
Pak víme, že u covidu je jedna velmi specifická nežádoucí reakce. Zejména u mladších mužů dochází vzácně k takzvaným myokarditidam, které naštěstí nejsou časté, jsou velmi vzácné a mírné. Je to zánět srdečního svalu. Je ale potřeba říct, že zánět srdečního svalu bývá při onemocnění covidem mnohem častější a vážnější.
Vyšetření protilátek
Pokud měl někdo větší reakci na očkování, vysokou teplotu, nevolnosti, několikadenní problémy, vyplatí se nechat si změřit množství protilátek a podle toho se rozhodnout, jestli jít znovu na očkování?
To se určitě nevyplatí. A říkáme to už od začátku pandemie, že to se nikdy nevyplatilo. Vyšetřování protilátek nemá vůbec žádný smysl kromě klinických studií a velmi specifických situací, které jsou v rukách lékaře.
Senioři a chronicky nemocní by se měli očkovat proti covidu, bez ohledu na předchozí dávky, radí Válek
Číst článek
Jinak to nemá vůbec žádný smysl. Rozhodovat o očkování by se lidé měli na základě rizika jedince a ne na základě laboratorního testu.
Mnoho lidí uvažuje i o očkování proti chřipce. Jak nejlépe zkombinovat vakcínu proti chřipce a covidu? Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) mluvil třeba o možnosti nechat se očkovat oběma vakcínami v jeden den. Je to nejlepší řešení?
Je to dobré a jednoduché řešení, které se doporučuje všude na světě. Není to nutnost. Víme, že covidu už přibývá, takže očkování dává smysl co nejdříve, zejména u vysoce rizikových lidí.
Sezóna očkování proti chřipce je o něco později, na to máme ještě minimálně měsíc času. Ale není vůbec žádný problém, už je k tomu dostatek dat, se naočkovat proti chřipce a covidu současně.
