Imunita po covidu-19 by mohla vydržet roky, snad i celý život. Dlouhodobě by mělo chránit i očkování
Nové výzkumy nasvědčují, že imunita po prodělání nemoci covid-19 u některých lidí vydrží opravdu dlouho, možná i celý život. Vyplývá to z analýzy imunitních buněk u lidí, kteří nemoc prodělali. Obdobně trvalá by měla být i imunita získaná očkováním. Očkování proto vědci a lékaři nadále doporučují.
Výzkumy, které sledují opakované nákazy, nasvědčují, že u většiny lidí ochrana po prodělání nemoci vydrží nejméně půl roku. Nová studie, kterou zveřejnil časopis Nature, to potvrzuje na základě výzkumu imunitních buněk.
Co ukazují nové výzkumy o protilátkách po covidu-19, shrnuje vědecký redaktor Štěpán Sedláček
Vědci zkoumali paměťové B-lymfocyty v kostní dřeni u skupiny lidí, kteří covid prodělali před sedmi měsíci.
U většiny z nich se potvrdilo, že tyto buňky opravdu mají. Díky nim si tělo nákazu pamatuje a ví, jaké protilátky má vyrábět, i když hladina protilátek v krvi může být v danou chvíli nízká.
Tenhle návod, uložený v kostní dřeni, by přitom měl vydržet roky, ne-li celý život. Tomu nasvědčuje i druhá studie, zveřejněná na serveru BioRxiv, která ještě čeká na recenzní řízení.
Zmíněné paměťové B-lymfocyty se podle jejích závěrů dále vyvíjejí a sílí nejméně rok po prodělání covidu-19. Autoři z toho vyvozují, že imunita vyvolaná nemocí i vakcínami by mohla být opravdu dlouhodobá.
Strach o B-lymfocyty
Takhle imunitní systém funguje i u jiných nemocí, takže překvapivé to není. Podle imunologa Václava Hořejšího z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ale panovala mezi vědci obava, že koronavirus v rámci boje s imunitním systémem dokáže likvidovat i zmíněné paměťové B-lymfocyty.
„Podle nových studií se ukazuje, že to nemusí být zase tak zlé. Jak jsou tyto B-lymfocyty účinné, se ukáže až v následujících letech podle toho, jak budou ti lidé náchylní k opakované infekci, pokud bude virus dál přítomný v naší populaci. Tohle je ale první náznak, že by to mohlo dopadnout dobře,“ řekl Hořejší.
Zmíněné studie také naznačují, že na rozdíl od očkovaných, kteří covid neprodělali, možná nebudou vyléčení pacienti potřebovat přeočkovat dodatečnou dávkou vakcíny, o které se teď uvažuje.
„Dá se zhruba říct, že lidé, kteří onemocnění prodělali, jsou na tom podobně jako ti po první dávce očkování. Ta první dávka je u vyléčených ekvivalentní dávce druhé u lidí, kteří nemoc neměli. A druhá dávka je pak ještě navíc,“ vysvětlil Václav Hořejší s tím, že imunitní systém se liší člověk od člověka.
Ve zmíněném výzkumu vědci u tří z osmnácti lidí, kteří covid prodělali, paměťové buňky v kostní dřeni vůbec nerozpoznali. Získaná ochrana po nemoci navíc v budoucnu nemusí stačit při setkání s některou z potenciálních nových variant koronaviru, která se pomocí mutací naučí unikat protilátkám.
Kolik protilátek je potřeba?
Imunologové ale stále neznají hladinu protilátek, která může jednotlivce spolehlivě ochránit před nákazou.
Zeptejte se redaktorů Českého rozhlasu na dění kolem epidemie covidu-19 v Česku i vy. Otázky posílejte na covid@rozhlas.cz, odpovíme na ně ve vysílání Českého rozhlasu Plusu.
„Když jich máte hodně, tak jste skoro jistě lépe chráněni, než když máte protilátek málo. Ale aby se dalo říct – i k mezinárodním standardům – kolik je hranice, nad kterou jste bezpeční, jak to souvisí s hladinou protilátek a jakých, to zatím není známo. Ale rádi bychom to věděli,“ uvedl imunolog Hořejší.
Z toho důvodu běžné nabízené testy na protilátky poskytují jen orientační informace. Navíc vůbec nezohledňují zmíněné paměťové B-lymfocyty a také často skloňovanou buněčnou imunitu, kterou zajišťují paměťové T-lymfocyty.
Podle Hořejšího totiž zatím v případě covidu není známo, jak moc člověka buněčná imunita chrání nezávisle na protilátkách.
