Na 48 procent věřících přivedla k víře rodina. Víru v Boha nebo ve vyšší moc si před dosažením dospělosti uvědomilo 57 procent takto založených lidí. V Boha podle průzkumu věří častěji ženy, lidé starší 60 let a obyvatelé Moravy. Během pandemie covidu-19 postoj k víře a k Bohu změnilo pět procent lidí: z toho dvě procenta spíše nevěřila a teď věří, tři procenta to mají naopak.

Pětinu respondentů podle průzkumu dovedla pandemie k úvahám o smyslu života na Zemi a uvědomění si vlastní konečnosti.

Ohledně vztahu k desateru 57 procent lidí uvedlo, že o něm ví, ale i bez přikázání ví, co je a není správné. Důležité je pro osm procent lidí.

Nicméně více než polovina dotázaných míní, že by čelní představitelé státu a významné osobnosti měli usilovat o to, aby byly v české společnosti více vyznávány hodnoty, které z desatera vycházejí. Na 85 procent respondentů si také myslí, že pro to, aby měl člověk morální zásady, nepotřebuje víru v Boha.

Bibli vůbec nečetlo 56 procent lidí, 50 procent respondentů ji považuje za historický pramen, který částečně vychází z historických událostí, ale je třeba brát ho s nadsázkou. Jako historickou pravdu ji vidí pět procent respondentů, 19 procent se pak přiklonilo k variantě, že jde o historicky nepravdivé poučné příběhy. Do četby bible by se v budoucnu rádo pustilo 19 procent respondentů, 63 procent se na to spíše či vůbec nechystá.

Alespoň jednou týdně se bohoslužeb účastní jen dvě procenta lidí, méně než jednou ročně 57 procent dotázaných. Na půlnoční mši chodí o Vánocích pravidelně sedm procent lidí, kostel o Vánocích vůbec nenavštěvuje 45 procent dotázaných.

Bůh, nebo náhoda?

Na dotaz ohledně znalosti světových náboženství podle průzkumu lidé nejčastěji spontánně jmenovali křesťanství (73 procent), dále islám (71 procent) a buddhismus (60 procent). S odstupem následovaly hinduismus a judaismus. V případě církví a náboženství působících v Česku více než polovina lidí uvedla Církev římskokatolickou, 47 procent Českobratrskou církev evangelickou a 32 procent Církev československou husitskou.

V souvislosti s původem života na Zemi téměř polovina respondentů míní, že se tak stalo souhrou náhod, v zásah vyšší moci věří 15 procent lidí a v to, že zasáhl Bůh, osm procent dotázaných.

Téměř 62 procent respondentů je zastáncem evoluční teorie, vůbec jí nevěří pět procent lidí a 20 procent uvedlo, že neví. Celkem sedm procent lidí si myslí, že svět stvořil Bůh a je mladší 10 tisíc let, deset procent se přiklání k teistické evoluci. Ta předpokládá, že Bůh použil evoluci ke stvoření světa a vývoji do současného stavu.

Průzkum se zaměřil také na to, nakolik lidé hovoří o vybraných tématech. Na 72 procent respondentů tak například uvedlo, že s lidmi nediskutuje o existenci Boha, kolem poloviny lidí takto většinou nemluví ani o existenci vyšší moci nebo o tom, jak mohl vzniknout vesmír a člověk. O změnách klimatu diskutuje 49 procent respondentů.

Ohledně věcí, pro které není jasný důkaz, si například 75 procent respondentů myslí, že pokud budou dělat špatné věci, časem se jim to vrátí. Téměř 70 procent lidí věří na účinnost akupunktury či akupresury a 58 procent si myslí, že někteří léčitelé mají schopnost uzdravovat. Existenci mimozemských civilizací připouští 57 procent lidí. Na posmrtný život nevěří 59 procent respondentů.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít