Mezi stromy na velkých zelených kamenech jsou umístěny doširoka rozevřené kulaté nádoby. V jedné hoří oheň, ve druhé je voda. „Tento prostor slouží pozůstalým k rozloučení se svým drahým zesnulým,“ vysvětluje ředitelka Správy hřbitovů a krematoria města Plzně Kateřina Šneberková.

„Pozůstalí mohou využít věčného ohně, mohou napsat svým zesnulým vzkaz, ten pak zapálit a nechat ho v míse shořet. Mohou zesnulému také zapálit plovoucí svíčku, která až dohoří, tak uzavře celý koloběh,“ přibližuje.

Mezi stromy pak visí několik obrázků. „Děti a dospělí mohou babičce nebo dědečkovi nakreslit vzkaz, který tady necháme,“ podotýká Šneberková. Na místě je také reproduktor, takže je možné pustit libovolnou hudbu. Nebo si zajistit třeba i živou hudbu. „Jsme přístupni jakémukoli nápadu,“ dodává.

Jeden z kamenů pak slouží jako obřadní pult, na kterém je nejprve postavena urna s ostatky zesnulého. Posléze dojde k uložení ke kořenům vybraného stromu, se kterým pomůžou zaměstnanci hřbitova. Ty jsou přitom očíslované.

„Stromů je hodně, takže mám vizi, že zatím bude platit jeden zesnulý – jeden strom, případně jedna rodina – jeden strom,“ vysvětluje ředitelka plzeňské správy hřbitovů a krematoria.

Speciální urna

Lidé si mohou vybrat, zda popel uloží s urnou, nebo bez ní. „Urna je speciální, biologicky rozložitelná. Má poločas rozpadu zhruba 10 let, na které se sjednává nájem u jednotlivého stromu. Po deseti letech na něj pozůstalí navážou a budou chtít pokračovat, nebo se nájemní místo zruší. A samozřejmě ostatky zesnulého se ponechávají tam, kde jsou.“

Na jednom stromě je vzorová cedulka, jak mohou být místa označena. „Záleží na vůli a volbě pozůstalých, co na té cedulce chtějí mít – jméno, datum narození, datum úmrtí nebo jen rodina XY.“

Pohřbívání ke kořenům nabízejí také v Praze nebo Brně.

Lukáš Milota Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít