Vyznamenání od Zemana dostal i Petr Nováček, téměř 25 let komentuje pro rozhlas dění v politice
Už skoro čtvrt století glosuje dění v české politice pro Radiožurnál a další stanice Českého rozhlasu. Novinář a historik Petr Nováček v pondělí večer obdržel od prezidenta Miloše Zemana medaili 1. stupně Za zásluhy o stát. Komentátor podle jeho slov musí stát nad věcí a nikomu nefandit.
„Říkal jsem: ‚Prosím vás, já nemám mikrofonní hlas, to je vyloučené.‘ Podíval se na mě Honza Pokorný a říkal: ‚Ty blbče, my tě nebereme na hlas, ale na hlavu‘,“ vzpomíná na své přijetí do Českého rozhlasu koncem milénia novinář Petr Nováček.
S Janem Pokorným moderoval Radiofórum. Jejich častým hostem byl někdejší premiér Miloš Zeman (tehdy ČSSD), který novináře označoval slovem žumpa.
„Abyste se ubezpečil, pane premiére, že sedíte ve společnosti novinářů, začneme nejapnou otázkou…,“ zachytila Nováčkova slova nahrávka z roku 2002. A Zeman tehdy reagoval: „Není to nejapná otázka, je to na českého novináře výjimečně inteligentní otázka…“ Nováček ale dodává, se Zemanem nebyl vždy zadobře.
Před rokem 1989 se vystudovaný historik s pošramoceným kádrovým profilem, jak sám říká, „ukrýval“ v tehdejších Zemědělských novinách. Po revoluci měl blízko k prezidentu Václavu Havlovi. „Chtěl ze mě udělat ředitele vnitropolitického odboru hradu. Já jsem to slušně odmítl,“ vzpomíná Nováček.
Místo toho dál sbíral zkušenosti a kontakty v redakcích, které pak zužitkoval v rozhlase coby analytik. „Komentátor nemůže, když se něco dozví, protože seděl s ministrem, to jít takzvaně prásknout, aby byl první na čáře. To by mu už nikdy nikdo nic neřekl,“ přibližuje.
A dodává, že komentátor si také nesmí obléct dres žádného z týmů: „Komentátor musí stát nad věcí. Přijde na tribunu, zhlédne, co se děje na hřišti, a až zápas skončí, tak o něm podá nějaký soud.“
„Navrhl mu to občan J. D. a on to nevetoval. Já jsem nějakou chvíli váhal, ale pak jsem říkal, že to příjmu, protože se dlouho známe,“ vysvětluje.
Petra Nováčka komentování stále baví. „Ať si myslí posluchači, že jsem starý ješita, já vám mám v poslední době takový pocit, že je ještě spousta věcí, který bych měl tomuto národu říct, a že by ho to mohlo zajímat. V mnohých situacích mě napadá, že už to tady v nějaké podobě bylo a neskončilo to dobře, nebo že to naopak skončit může, když se stane to a to.“