Celníci nasadí do boje s koronavirem služební psy. Irmina, Gismo, Kuky, Kesy, Blacky a Api, to jsou jména šestice psů, kteří budou po výcviku nasazení do terénu na vyhledávání lidí pozitivních na covid-19. Výcvik psů má na starosti plk. Petr Müller, ředitel odboru dohledu Generálního ředitelství cel.

Hradec Králové 22:50 13. prosince 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jak může pes poznat, že má člověk covid-19?
Naše představa vychází z toho, že reakci určitých látek v těle člověka by měl být schopen pes, který je v současné době cvičen, rozpoznat. A jestli člověk covid má nebo nemá, to pak samozřejmě závisí na dalším testování ve spolupráci například s hygienickou službou.

Jedná se o podobný výcvik, jako když se speciálně vycvičení psi učí detekovat nemocné malárií nebo nádorovým onemocněním?
Princip výcviku nebo reakce služebního psa jsou určitě stejné, rozdíl je pouze v té konkrétní látce nebo reakci těla. Ale vlastní výcvik a princip vyhledávání je stejný.

Je vám ale jasné, že někomu to může znít vyloženě jako sci-fi? Že se pes naučí najít někoho se specifickou chorobou.
Je to i pro nás nová věc, jsme stále ve fázi výcviku a testování psů. Je to samozřejmě spojeno s testováním velkého počtu vzorků. Tedy i pro nás to je do určité míry sci-fi, ale věříme, že výsledek bude opravdu úspěšný.

Jak dlouho se psům u celníků věnujete?
Služební kynologii mám na starosti třináctým rokem, takže už jsme toho v kynologii zažili poměrně hodně. Ovšem nynější výcvik je hodně neznámou a poměrně velkou výzvou, to určitě.

Můžete říci, jak konkrétně vypadá výcvik psů?
Při výcviku na covid máme trošku výhodu nebo možná nevýhodu, že jsme vybrali už psy vycvičené na jiné kategorie. Takže v tomto případě odpadá základní výcvik poslušnosti a vůbec zacvičení psa do výcvikového programu. Ale zase na druhou stranu je to složitější v tom, že pes je vycvičen na nějaké komodity, ať je to tabák, nebo omamné a psychotropní látky, kde je pach daleko intenzivnější a specifičtější. Tedy pro psa je poměrně složité se přeorientovat na úplně jinou práci a úplně jiný rozsah pachu. V tom je to poměrně složitý výcvik.

Předpokládám, že je to práce se vzorky nějakého oblečení. Je to rizikové?
Pracujeme se dvěma druhy vzorků, jednak jsou to roušky a potom stěry z těla pacientů, které získáváme ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Motol. Na vzorcích se vytváří pachové konzervy, s kterými psi a služební kynologové pracují za dodržení bezpečnostních pravidel a využívání veškerých dostupných ochranných pomůcek. Takže o bezpečnost máme, myslím, postaráno.

Představuji si to tak, že infikovaný vzorek dáte do nějaké nádoby a do dalších nádob potom vzorky, které nejsou infikované. A pes musí určit vzorek s covidem.
To je první fáze výcviku, kde pracujeme přesně tak, jak říkáte, na určitých pachových konzervách a různě se prohazuje pořadí a dávají se kombinace jak pozitivních, tak negativních vzorků. Jsme nyní ve stadiu, kdy pes funguje v určité dny úplně skvěle a další dny má slabší. Ale myslím, že jdeme stále dopředu, věřím, že konečný výsledek bude úspěšný. Na druhou stranu je potřeba říct, že je to pořád zvíře a stoprocentní úspěšnost si od toho neslibujeme. Bude to podpůrný detekční prostředek pro další testování.

I člověk může udělat chybu, chybovat je lidské, takže stoprocentní úspěšnost je vždy velmi složitá záležitost. Zajímalo by mě, jestli takový výcvik psy baví.
To je úloha psovodů neboli kynologů, aby psy dostatečně namotivovali. Zvíře má ovšem určitou kapacitu, takže necvičí v kuse deset hodin. Na každého vychází v průměru dvě až tři hodiny. Už samotná příprava výcviku každého psa zabere spoustu času. Naši lidé tam tráví opravdu od rána do večera každý pracovní den.

Předpokládám, že máte víc než oněch šest psů, které jste určili pro tento speciální úkol.
Celní správa má k dispozici v současné době 70 služebních psů různých kategorií. Jen pro zajímavost, jsou cvičeni na vyhledávání omamných psychotropních látek, tabáku, tabákových výrobků nebo peněz, hotovosti. A další zajímavostí je vyhledávání lihu nebo lihovin. Těch kategorií máme pět nebo šest.

Podle čeho jste vybírali psy pro výcvik na covid? Podle věku, rasy, zkušeností?
Psi jsou samozřejmě spojeni s psovodem, takže jsme vybírali podle zkušeností psovoda i psa, který by byl asi nejvhodnější a měl nějaké výsledky. A k tomu i určité schopnosti a vlastnosti, to byla základní kritéria. Další kritéria směřovala do budoucna, kde by pes měl být nasazený. Naše představa je primárně na mezinárodním Letišti Václava Havla v Praze, takže největší počet psů je právě odsud.

Jsou některé rasy lepší na vyhledávání?
Máme různé rasy služebních psů, od belgických, německých ovčáků, ale máme i křížence. Takže nemyslím, že je to přímo o rase, ale spíše o vhodnosti psa, o jeho vlastnostech a povaze. To je asi nejdůležitější kritérium.

Máte tam svého oblíbence?
Máme tam jednoho křížence, který se jmenuje Kuky. Ale i belgičtí ovčáci jsou všichni opravdu hodně kvalitní a skvělí psi.

V médiích se objevily informace o projektu Dog for Doc, Psi pro lékaře. Spolupracujete při výcviku s dalšími organizacemi?
Před zahájením našeho projektu jsme pozvali k Celní správě kolegy a odborníky. Konzultovali jsme a komunikovali. Jsme kdykoliv otevřeni podělit se o naše poznatky a zkušenosti s kýmkoliv, kdo o to bude mít zájem. Spolupracujeme s Českou zemědělskou univerzitou, a jak už jsem říkal, také s Fakultní nemocnicí v Motole. Je to široká, mezinárodní spolupráce. Hodně citlivé informace si vyměňujeme s finskou celní správou, která také realizuje podobný výcvik. Byli jsme z jejich strany požádáni, abychom tyto informace nepředávali, protože oni na ně drží také informační embargo.

Stále platí, že cvičení psi by měli být nasazeni po Novém roce?
Je to náš cíl. Nedokáži teď přesně říct, jestli to bude na začátku nebo na konci ledna. Chceme, aby se nám výcvik podařil dotáhnout do konce u všech šesti psů.

Máte už i nějakou negativní reakci od veřejnosti?
Zatím výcvik probíhá v uzavřených prostorách, takže pes s veřejností nepřichází do kontaktu. Ale na tomto mezinárodním letišti fungují služební psi už dnes, vyhledávají jiné komodity, takže pracují přímo na lidech. Psi jsou cvičení k tomu, aby byli v uvozovkách přívětiví k lidem, nechovali se agresivně, takže devadesátiprocentní reakce osob je pozitivní. Najde se samozřejmě někdo, kdo se zeptá nebo má obavu ze zvířat, potom je přímo na psovodu, aby s tou osobou komunikoval.

Prostě cílem je zatočit s pandemií. Na závěr chcete něco posluchačům říct, co nezaznělo?
Chci jen říct, že naši kynologové a služební psi v současné době dělají pro úspěch a dotažení projektu do konce maximum. Věřím, že to bude další nástroj k odhalování a potlačování pandemie. Samozřejmě v případě, že to bude fungovat. Psy lze potom využít nebo i jiné psy vycvičit na další obdobné nemoci. To je naše představa do budoucna.

Pavla Kindernayová, baj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít