Zírání, odsedávání, pokřikování ‚korona‘. Někteří cizinci žijící v Česku zažívají kvůli viru agresi
Část cizinců žijících v Česku čelí v těchto dnech v souvislosti s novým koronavirem diskriminaci a slovním útokům. A to nejen kvůli tomu, že třeba vypadají exoticky, ale i proto, jakým jazykem mluví. Špatné zkušenosti mají lidé původem z Mexika nebo třeba Jižní Koreji, jak zjistil Radiožurnál. „Je určitě dobře se těch lidí zastat,“ říká k tomu psycholog Štěpán Vymětal.
Stephanie Proskauer pracuje na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni jako výzkumnice. Minulou neděli jela se svým desetiletým synem z Prahy vlakem. Nejdřív je cestující v jednom kupé odmítli s tím, že jsou cizinci. Našli si proto prázdné kupé.
Tam přistoupil muž středního věku a zeptal se, jestli si může přisednout. Stephanie souhlasila. V okamžiku, kdy promluvila na svého syna španělsky, se ale muž začal chovat jinak.
„Začal na nás zírat. Pak se mě začal ptát na můj původ, a co dělám v České republice. Odpověděla jsem, že jsem z Mexika, že jsem lékařka. Bál se, že jsem Italka a nevěřil, že jsem to, co říkám,“ popisuje Stephanie.
Vláda na 10 dní zavřela některé obchody a restaurace. Potraviny, lékárny a další dostaly výjimku
Číst článek
Muž si pak ji i jejího syna začal fotit na mobil. „Bála jsem se jeho reakce. Tak jsem se ho jen pokusila ignorovat a zůstat klidná,“ říká žena.
Na sociálních sítích se cizinci žijící v Česku svěřují třeba s tím, že se jim lidé v obchodech vyhýbají obloukem. Zároveň ale dodávají, že tomu rozumí. Další píší, že si v restauraci lidé od cizinců, zejména pak italsky mluvících, odsedávali. Nebo že na některé cizince křičí na ulici: „Korona!“
Dvacetiletý John Lee původem z Jižní Koreji, která je jednou z nejvíc postižených zemí, studuje v Praze. Naposledy byl ve své rodné zemi před pěti lety. Na ulicích ani v metru nebo tramvaji se teď necítí bezpečně.
„Když je virus tady v Česku, tak se lidi chovají jinak. Lide se na mě dívají divně, někteří agresivně. Říkají mi věci, kterým nerozumím,“ popisuje své cesty po Praze.
Cizinci jako obětní beránci
Podle Štěpána Vymětala, psychologa se zaměřením na mimořádné události, k takovému chování lidí přispívá strach nebo taky nedostatek povědomí o tom, že v Česku žijící cizince nákaza ohrožuje stejně tak, jako všechny ostatní obyvatele.
CIZINCI V ČESKU
V Česku podle posledních údajů Českého statistického úřadu žilo ke konci roku 2018 564 tisíc cizinců.
„Dál je možné, že u některých lidí je ten cizinec jakoby náhradním viníkem, jakýmsi obětním beránkem,“ říká Vymětal. Částečně k tomu podle něj můžou přispívat i výroky politiků v médiích.
„V některých projevech ve sdělovacích prostředcích byli Italové jako národ očerňování nebo dehonestováni v poslední době. To se samozřejmě může potom také přenášet do toho, jak si to ten jednotlivec sám vysvětluje, jaké riziko tam vidí. Myslím si, že je určitě dobře se těch lidí, kteří jsou napadeni nějak verbálně, zastat,“ zdůrazňuje psycholog a dodává, že se oběti agresivního chování, případně fyzického napadení, často kvůli obávám, neozvou policii.
Agresivita vůči cizincům kvůli strachu z koronaviru se ale neobjevuje jen v Česku. Podobným situacím čelí v souvislosti s koronavirem cizinci i v dalších zemích.
