Mladých uživatelů drog ubývá, ztráta kontroly po intoxikaci už není cool, upozorňuje expert Mravčík
Věk uživatelů drog v Česku se zvyšuje, upozorňuje Viktor Mravčík, ředitel výzkumu vzdělávání ve Společnosti Podané ruce. „Dostávají se do věku, kdy trpí nemocemi, jakými zkrátka trpí starší lidé,“ říká. „Věkový průměr je okolo 35 let, ale není výjimkou, že to jsou lidé přes 40 let, přes 50 let, někdy i k šedesátce.“
V posledních letech podle Mravčíka klesá incidence, tedy počet nových uživatelů injekčně podávaných drog: „Je to i výzkumný problém: jde o to, jestli mladí uživatelé prostě nejsou a je jich opravdu o tolik méně, anebo jestli jsou jenom mimo kontakt programů nízkoprahových služeb.“
Populace uživatelů nelegálních drog stárne. Praha se potýká s přetížením kontaktních služeb pro uživatele drog. V Česku se možná brzy otevře místnost pro bezpečnou aplikaci drog. O aktuálních tématech drogové problematiky mluvil Viktor Mravčík
Stárnutí uživatelů drog je dané také tím, že se je daří déle udržet naživu. „A v relativně dobrém zdravotním stavu,“ dodává s tím, že jde o důkaz dobré práce programů pro lidi v nouzi.
„Zhruba deset let zpátky pozorujeme pokles míry užívání nelegálních drog a také alkoholu a tabáku mezi dospívajícími,“ pokračuje Mravčík, bývalý vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.
Proč tomu tak je, si vysvětluje mimo jiné tím, že mladí lidé tráví čas na sociálních sítích a méně chodí ven, kde by se mohli potkat s nabídkou návykových látek. Jsou také víc pod kontrolou rodičů.
23:01
Závislost není dědičná nemoc, ale reakce na trauma. Závislé netrestejme, nabádá psychoterapeut
Číst článek
„Také je to kulturní změna. Ve skupině dospívajících už není užívání návykových a psychoaktivních látek tak důležité. Není to zajímavé. Ztratit kontrolu pod vlivem je považováno za trapné a nepřitažlivé,“ usuzuje Mravčík.
Chybí kontaktní centra
Nižší počet mladých, kteří s drogami začínají, ale neřeší dlouhodobě přetížené kontaktní služby, s nimiž se potýká například Praha. Podle expertů včetně Mravčíka by situaci pomohlo, kdyby na území hlavního města fungovalo klidně i deset kontaktních center, ale jsou tu tři. Jednomu z nich navíc v příštích měsících skončí nájemní smlouva.
„Dvě ze tří kontaktních center jsou umístěna na Smíchově. A je to součástí fenoménu not in my backyard. Obyvatelé a politici často považují drogové služby za příčinu problémů, ne za jejich řešení. A i když si uvědomují, že je potřeba to řešit, tak říkají, proč by to měli být zrovna oni, mít to za našimi okny a na našem dvorku,“ popisuje expert.
22:15
Problém závislostí naroste kvůli pandemické situaci o desítky procent, odhaduje protidrogový koordinátor
Číst článek
A protože na Praze 5 byla kontaktní centra dvě, tak asi městská část usoudila, že to řeší za celou Prahu, usuzuje Mravčík. I on souhlasí, že řešení by mělo být celopražské.
Kontaktní centra jsou potřeba, zdůrazňuje:
„Jsem mimo jiné členem výboru Společnosti pro návykové nemoci České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Varujeme, že když uživatelé drog, klienti, ztratí možnost využít preventivní programy a intervence, tak hrozí, že se situace zhorší, že se budou šířit infekční nemoci, že se zvýší riziko předávkování a celkově se zhorší jejich sociální situace.“
Jenže pokud se zhorší situace závislých, tak se to přenese na celou komunitu, tedy i na Prahu obecně, upozorňuje Mravčík.
Do kontaktních center přitom nepřicházejí jen uživatelé nelegálních drog, ale v Praze to jsou i uživatelé alkoholu, kteří se nacházejí ve složité socioekonomické situaci. „Jsou třeba na ulici nebo v nestabilním typu ubytování. Kontaktní centrum jim poskytuje oporu.“
V Česku je stále nejvíce populární drogou pervitin. „Tři čtvrtiny lidí, kteří užívají drogy injekčně, berou v Česku v metamfetamin neboli pervitin,“ říká Mravčík. Zejména v Praze je doplňují uživatelé opiátů a opiodů, tedy heroinu nebo léků, které se používají pro substituci, náhradu těžké drogy, ale dostaly se na černý trh. Většina uživatelů drog v Česku jsou muži.
Aplikační místnost bude
Už roky se diskutuje, zda otevřít v Česku takzvanou aplikační místnost, kde by uživatelé drog dostali dávku drogy, ale pod lékařským dohledem, v hygienických podmínkách a s přístupem k pomocným programům.
Konec volného prodeje nikotinových sáčků? Děti si je nekoupí a sníží se množství návykové látky
Číst článek
„Myslím, že už jsme došli o kus dál, i když je fakt, že negativní reakce se vracejí,“ říká Viktor Mravčík.
„S vědomím toho, že výskyt drog a užívání je ve veřejném prostoru, tak například Praha, Brno nebo Ústí nad Labem hledají účinná řešení. A jsou důkazy, že aplikační místnost funguje, není to žádná divočina, pracují tam odborníci.“
„Myslím, že aplikační místnost v Česku bude. A nebude to trvat dlouho. Informací o tom, jak to funguje, už je v Česku dost. Teď jde o to domluvit se na místní úrovni, najít správnou kombinaci toho, kde to udělat, najít finanční zdroje a pustit se do pilotního programu. Dávám tomu tak rok dva,“ věří Viktor Mravčík.
Celý rozhovor si poslechněte v audiozáznamu.
